Plán dílčího povodí Dyje 2021-2027
  • Česky
  • English
Obrázek na pozadí
ÚVOD
1. Úvodní informace o plánování v oblasti vod
1.1. Právní rámec
1.2. Úrovně procesu plánování
2. Aktualizace plánů povodí
2.1. Změny od publikace plánu dílčích povodí
2.1.1. Změny ve vymezení dílčího povodí
2.1.2. Změny ve vymezení vodních útvarů a jejich typologie
2.1.3. Popis a zdůvodnění změny (aktualizace) metodik hodnocení stavu
2.1.4. Přehled změn provedených v monitoringu povrchových a podzemních vod
2.2. Přehled realizovaných a plánovaných opatření v předchozím plánu dílčího povodí
2.3. Neprovedená opatření navržená v předchozím plánu dílčího povodí s vysvětlením důvodů
2.4. Souhrn důsledků mimořádných okolností a k jejich nápravě přijatých opatření v případě dočasného zhoršení stavu vodních útvarů
3. Členění a struktura plánu dílčího povodí
3.1. Elektronická webová verze
4. Požadavky vyplývající z posouzení vlivu PDP Dyje 2021 - 2027 na životní prostředí (SEA)
5. Základní pojmy
6. Seznam podkladů
7. Seznam zkratek
8. Seznam tabulek
9. Seznam map

 

ÚVOD

 

1. Úvodní informace o plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod má v České republice dlouhou tradici. Základním koncepčním dokumentem vodního hospodářství byl Státní vodohospodářský plán z roku 1953 a dále jeho druhé vydání z roku 1975. Směrný vodohospodářský plán z roku 1975 byl pro územní působnost dílčího povodí Dyje nahrazen v prosinci 2009 Plánem oblasti povodí Dyje, který byl platný po dobu 6 let. V roce 2016 byl tento dokument nahrazen Plánem dílčího povodí Dyje, který byl aktualizován v letech 2018 - 2021 a stane se platným koncepčním dokumentem vodního hospodářství pro období let 2021 - 2027.

Plánování v oblasti vod vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice). Smyslem Rámcové směrnice je zabránit dalšímu zhoršování stavu povrchových i podzemních vod a zlepšit stav vod a na vodu vázaných ekosystémů. Hlavním cílem Rámcové směrnice bylo do roku 2015 dosáhnout dobrého stavu vod s možností prodloužení této lhůty, s určitými výjimkami, do roku 2027.

Proces plánování v oblasti vod se v současné době řídí ustanovením vodního zákona v Hlavě IV, plánování v oblasti vod, a prováděcími právními předpisy - vyhláškou č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, vyhláškou č. 350/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

Účelem plánování v oblasti vod je dle vodního zákona vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy:

  • ochrany vod jako složky životního prostředí
  • snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a
  • udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.

Proces plánování v oblasti vod na národní úrovni náleží do sdílené působnosti MZe a MŽP. Na úrovni dílčích povodí jsou pořizovateli plánů dílčích povodí správci povodí - státní podniky Povodí a krajské úřady.

Současný, plán povodí (Plán dílčího povodí Dyje) se aktualizoval v letech 2018 až 2021 zejména podle účinnosti zavedených opatření a aktuálního hodnocení stavu vodních útvarů (VÚ).

Předložený návrh Plánu dílčího povodí Dyje (dále PDP Dyje) je hledáním rovnováhy mezi náročnými konkrétními cíli, které byly vytyčeny na základě legislativních předpisů a na základě environmentálních a vodohospodářských zkušeností jak pořizovatelů plánu, tak autorů metodik a návodů. Tvůrci návrhu PDP Dyje jsou přesvědčeni, že tento plán je dobrým východiskem pro postupné splnění cílů Rámcové směrnice, zakotvených zejména ve vodním zákonu a ve vyhlášce o plánování v oblasti vod.

 

1.1. Právní rámec

V návaznosti na výzvu Evropské komise (EK), která upozorňovala na nesprávnou transpozici „Rámcové směrnice o vodní politice“ 2000/60/ES (RSV), došlo velkou novelou vodního zákona č. 150/2010 Sb. k úpravě Hlavy IV tak, aby vyhověla požadavkům směrnice. Stejnou novelou byly transponovány i požadavky „povodňové“ Směrnice 2007/60/ES, které se procesu plánování v oblasti vod rovněž dotýkají. Následně vstoupila v předchozím plánovacím cyklu v platnost vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění vyhlášky č. 350/2016 Sb., a vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí. Legislativní předpisy jsou uvedeny v kapitole 5 této úvodní části a jejich výčet je dán předpisy, které nabyly účinnosti do 31. 12. 2018.

V souvislosti se soudním sporem mezi Německým spolkem pro životní prostředí a ochranu přírody (Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland eV) a Německou republikou (Bundesrepublik Deutschland) ve věci prohloubení různých částí řeky Vezery na severu Německa byla ze strany EK zvýšena pozornost na transpozici čl. 4 odst. 7 RSV. Ta vedla k dalším výtkám vůči ČR a v souvislosti s tím k vypracování zcela nového metodického dokumentu, který obsáhl veškeré její požadavky. V roce 2018 s účinností od 1. března byl přijat „Metodický pokyn sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství a sekce technické ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí k posouzení možnosti vlivu záměru na stav dotčených vodních útvarů (primární posouzení) [§ 23a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů]“.

 

1.2. Úrovně procesu plánování

Zpracování plánů povodí probíhá ve třech úrovních - pro mezinárodní oblasti povodí, pro části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (pro které se pořizují „národní plány povodí“) a pro dílčí povodí.

MŽP a MZe spolupracují v rámci mezinárodních komisí na zpracování mezinárodních plánů povodí koordinovaných na úrovni mezinárodních oblastí povodí (Labe, Odry a Dunaje). Garanty jejich zpracování jsou příslušné mezinárodní komise pro ochranu řek Labe, Odry a Dunaje.

Národní plány povodí jsou v ČR tři a jejich pořízení je v kompetenci MZe a MŽP ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí stanoví cíle:

  • pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod,
  • ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,
  • pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb,
  • pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.

Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.

Plány dílčích povodí jsou aktualizací plánů schválených v r. 2016. Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své územní působnosti kraje. Plány povodí se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení.

Plán dílčího povodí Dyje byl zpracován ve třech etapách:

  • Přípravné práce, které obsahovaly analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně uvedení umělých vodních útvarů, určení silně ovlivněných vodních útvarů a jeho zdůvodnění a návrhů zvláštních cílů ochrany vod. Přípravné práce byly zpřístupněny veřejnosti a uživatelům vody k podání připomínek.
  • Zpracování návrhů plánů povodí, které byly zpracovány podle výsledků přípravných prací a obsahují programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4 zákona o vodách v platném znění. Zveřejnění a zpřístupnění návrhu Plánu dílčího povodí Dyje uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám.
  • Zpracování Plánu dílčího povodí Dyje, upraveného podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.

Plány dílčích povodí podléhají procesu SEA (posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí), jehož cílem je posouzení případných nepříznivých vlivů záměrů obsažených v PDP na životní prostředí.

Obr. 1.2a – Národní části mezinárodní oblasti povodí

Obr. 1.2a – Národní části mezinárodní oblasti povodí

Obr. 1.2b - Dílčí povodí České republiky

Obr. 1.2b - Dílčí povodí České republiky

 

2. Aktualizace plánů povodí

V souvislosti s nově stanovenou strukturou zpracování plánů povodí pro druhé plánovací období zastupují plány dílčích povodí koncepční dokumenty „plány oblastí povodí“, využívané v prvním plánovacím období. Plány dílčích povodí pořizují správci povodí dle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady.

Schvalují je dle své územní působnosti kraje. Plány dílčích povodí doplňují národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik a potřeb užívání vodních zdrojů, a časového plány jejich realizace. Základní obsah plánu dílčího povodí dále určuje vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů. Aktualizace plánů dílčích povodí probíhá v šestiletých cyklech.

 

2.1. Změny od publikace plánu dílčích povodí

V porovnání s druhým plánovacím obdobím došlo k několika změnám ať již formálního charakteru nebo aktualizace, či zcela nového vypracování metodických dokumentů pro hodnocení stavu vodních útvarů. Dále byla změněna úroveň plánů, u které dojde k hodnocení vlivu na životní prostředí – oproti předchozímu cyklu bude vypracováno na úrovni plánů dílčích povodí, nikoliv na úrovni národních plánů povodí (jak tomu bylo v předchozím plánovacím cyklu).

 

2.1.1. Změny ve vymezení dílčího povodí

Pro třetí plánovací období nedošlo ke změně vymezení dílčího povodí Dyje. Dílčí povodí Dyje je vymezeno vyhláškou č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí.

 

2.1.2. Změny ve vymezení vodních útvarů a jejich typologie

Vodní útvary slouží jako základní jednotka vodohospodářského plánování, která umožňuje sledovat stav vodního prostředí a plnění ekologických cílů Rámcové směrnice.

U povrchových vod se rozlišují vodní útvary kategorie “řeka“ (také označováno jako tekoucí vody) a kategorie “jezero“ (také označováno jako stojaté vody). Vymezení útvarů povrchových vod bylo provedeno na základě typologie vodních toků.

Parametry typologie vodních toků byly navrženy tak, aby respektovaly požadavky Rámcové směrnice a zároveň umožňovaly vyjádřit specifika variability přírodních poměrů prostředí ČR, měly obecnou vypovídací schopnost, vyjadřovaly variabilitu monitorovaných složek ekologického stavu a nebyly vzájemně závislé. Typologie vodních toků je tak založena na kombinaci čtyř parametrů: úmoří, nadmořské výšky, geologického podloží a řádu toku podle Strahlera. Jednotlivé parametry jsou dále členěny do kategorií, vyjadřujících minimální možný počet obecných kategorií při zachování funkční heterogenity.

Oproti 2. plánovacímu období byly zrušeny 4 vodní útvary kategorie “jezero“ – Nesyt (DYJ_1255_J), Vrkoč (DYJ_1186_J), Starý (DYJ_1185_J), Dolní Jaroslavický (DYJ_0185_J). Jedná se o vodní útvary charakteru rybník.

Typologie vodních útvarů byla ve 2. i 3. plánovacím období odvozena od typologie úseku vodního toku, na kterém je umístěn reprezentativní monitorovací profil.

Tabulka 2.1.1a – Vymezení vodních útvarů povrchových vod

Tabulka 2.1.1a – Vymezení vodních útvarů povrchových vod

*) Poznámka:
Vztah: shodné - vymezení vodních útvarů je v 2. a 3. plánovacím období shodné;
Shodný reprezentativní profil: ano/ne - reprezentativní profil útvarů povrchových vod je/není shodný s profilem použitým v předchozí verzi PDP

 

Tabulka 2.1.2 – Vymezení vodních útvarů podzemních vod

Tabulka 2.1.2 – Vymezení vodních útvarů podzemních vod

 

Tabulka 2.1.3a - Přehled sledovaných profilů u povrchových vod

Tabulka 2.1.3a - Přehled sledovaných profilů u povrchových vod

 

2.1.3. Popis a zdůvodnění změny (aktualizace) metodik hodnocení stavu

 

Povrchové vody

Důvody a popis změn metodik hodnocení stavu je součástí národního plánu povodí Dunaje.

 

Podzemní vody

Některé úpravy byly na základě dostupných dat provedeny v metodice hodnocení významnosti vlivů pro útvary podzemích vod a hlavně v hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod. Mezi nejvýznamnější změny patří zahrnutí výsledků hodnocení pokroku opatření z roku 2018 do významnosti starých kontaminovaných míst (což se projevilo jak u identifikace významných vlivů, tak u hodnocení chemického stavu), dále zahrnutí dat o surové vodě odběrů podzemních vod do hodnocení chemického stavu a úprava limitů chemického stavu podzemních vod se závislými vodními ekosystémy (došlo k jejich harmonizaci s nově používanými limity pro povrchové vody). Z hlediska pesticidů byly do hodnocení chemického stavu zařazeny nové relevantní pesticidy a jejich metabolity.

 

2.1.4. Přehled změn provedených v monitoringu povrchových a podzemních vod

 

Povrchové vody

Monitorovací síť se ve 2. a 3. plánovacím období (profily, u kterých se předpokládá monitoring v období 2019 - 2024) významně neliší, rozdíly v jednotlivých letech jsou primárně způsobeny cyklováním monitoringu některých profilů. Z tohoto důvodu se neliší ani celkový počet profilů sledovaných v obou plánovacích obdobích. Za zmínku stojí snad jen skutečnost, že z důvodu zrušení vymezení 4 VÚ se nepředpokládá jejich monitoring. Postupně se rozšiřuje škála sledovaných parametrů, a to především ze skupiny specifických organických látek jako jsou pesticidy nebo farmaka. To má za následek zvýšení počtu vodních útvarů, ve kterých jsou tyto látky nacházeny a to i ve zvýšených koncentracích. Významnou změnou je, že tzv. prioritní kovy (kadmium, olovo, nikl a rtuť) jsou primárně sledovány v rozpuštěné formě tak, jak to vyžaduje legislativa. Dříve byla sledována především celková forma. Tato úprava monitoringu vedla k významnému zpřesnění hodnocení chemického stavu u těchto parametrů a došlo k významnému poklesu počtu vodních útvarů, které v těchto ukazatelích nedosáhly dobrého stavu.

Jako reakce na převymezení vodních útvarů došlo v dřívějších obdobích k úpravám monitorovací sítě především ve skupině reprezentativních profilů. Na základě výsledků monitoringu kvality vody v těchto profilech je prováděno hodnocení stavu vodních útvarů. V 7 VÚ je lokalizace reprezentativního profilu, na základě kterého bylo provedeno hodnocení stavu pro 3. plánovací období (data z monitoringu za období 2016 - 2018), jiná, než tomu bylo v předchozím PDP (data z monitoringu za období 2010 - 2012). Jedná se o vodní útvary DYJ_0180, DYJ_0590, DYJ_0680, DYJ_0710, DYJ_1120, DYJ_1170, DYJ_1210.

U vodního útvaru DYJ_1090 Balinka od pramene po ústí do toku Oslava bylo zaznamenáno v letech 2016 až 2017 opakované vysychání páteřního toku, v místě lokalizace reprezentativního profilu, proto došlo v roce 2018 ke stanovení nového odběrného místa. Pro hodnocení stavu příslušného vodního útvaru pak byly použity výsledky monitoringu z původního i nového profilu. Z hlediska monitoringu a hodnocení stavu jsou vodní útvary DYJ_1020 a DYJ_1040 hodnoceny společným reprezentativním profilem JPPBa020 Balinka - Baliny a vodní útvary DYJ_1260 a DYJ_1300 reprezentativním profilem 402 Dyje – Pohansko.

Podzemní vody

Rozsah monitorovacích objektů kvantitativního stavu podzemních vod se dílčím povodí Dyje proti 2. období téměř nezměnil – ze 187 objektů se počet mírně zvýšil na 194. Nicméně počet sledovaných objektů chemického stavu se zvýšil významně z 52 objektů na 88.

Pro podzemní vody byly veškeré změny málo významné – kromě vyřazení některých problematických objektů jak ze sledování hladin či vydatnosti pramenů, tak pro sledování jakosti bylo v období 2013 - 2018 mírně rozšířeno pravidelné sledování jakosti vybraných významných odběrů podzemních vod. Kromě toho se dále rozšířilo sledování pesticidů a jejich metabolitů, díky čemuž mohl být upraven rozsah relevantních ukazatelů pro podzemní vody.

Významnou změnou bylo zahrnutí výsledků sledování surové vody do hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod – tím se rozšířil počet objektů (a nejen pro dusičnany, jak tomu bylo v minulém plánovacím období). Zatím jsou však k dispozici jen data za období 2017 - 2018 a z nich není možné určit, které objekty jsou sledované a vykazované pravidelně. Navíc rozsah sledovaných ukazatelů a četnost jejich sledování jsou velmi nízké, včetně věrohodnosti naměřených koncentrací. Proto nejsou tato místa sledování zahrnuta v tabulce 2.1.3b.

Další významnou změnou v hodnocení stavu je hodnocení zvratu trendu polutantů v podzemních vodách. I když metodika byla vytvořena již v minulém cyklu, zvraty trendů dosud nebyly hodnoceny kvůli krátkým časovým řadám a tím, že se efekty opatření nemohly na datech, které končily v roce 2012, dosud projevit.

 

2.2. Přehled realizovaných a plánovaných opatření v předchozím plánu dílčího povodí

Plánování v oblasti vod je rozděleno na tři na sebe navazující plánovací období/cykly. Tento Plán dílčího povodí Dyje (PDP Dyje) je koncepčním dokumentem pro třetí z nich, pro období 2021 - 2027. V této kapitole je uveden přehled realizovaných opatření z 2. PDP Dyje 2015 - 2021. Přehled opatření navržených pro 3. plánovací období je součástí kapitoly VI.

Ve 2. plánovacím období byly v DP Dyje k dosažení cílů ochrany vod navrženy listy opatření typu A, které řeší konkrétní problematickou lokalitu konkrétním způsobem, listy opatření typu B, které řeší vytipovanou část vymezené lokality, kde je identifikován problém (vliv) a listy opatření typu C, které reagují na obecně chápaný problém (vliv), který vzhledem ke své povaze nelze řešit konkrétním fyzickým opatřením, ale pouze opatřením na centrální úrovni. Listy opatření typu C jsou navrženy na úrovni celé ČR v národních plánech povodí.

Ze všech konkrétních opatření bylo navrženo 284 opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů (opatření nejčastěji zaměřená na kanalizace a ČOV). Celkem 32 opatření bylo navrženo k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (sanace starých ekologických zátěží, eliminace znečištění z průmyslu). K zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů bylo navrženo 37 opatření (revitalizace vodních toků a niv, obnova vodního režimu krajiny a zprůchodnění příčných překážek na vodních tocích).

V níže uvedené tabulce 2.2. je také zahrnuto jako konkrétní 15 opatření, která byla součástí listu opatření typu B s názvem „DYJ212503 Revitalizace - Záměry navrhovatelů“, u nichž probíhá nebo již proběhla realizace, anebo byly převzaty do 3. plánovacího období jako konkrétní opatření typu A.

Počet navržených opatření ve 2. plánovacím období s rozdělením na dokončená, probíhající a nezahájená je uveden v tabulce 2.2 níže (v tabulce jsou uvedeny počty všech opatření zařazených v PDP Dyje, tj. jak těch zařazených do „programu opatření“, tak i do „ostatních opatření“). U všech opatření je uvedený jejich stav provádění k 30. 4. 2021. Tabulka obsahuje souhrn pro opatření z 2. PDP Dyje 2015 - 2021, tzn. pro opatření typu A a B. Přehled jednotlivých opatření z programu opatření 2. plánovacího období, včetně informace o jejich zařazení do programu opatření, je uveden v přílohové tabulce 2.2. Vzhledem k tomu, že některá opatření zařazená ve 2. PDP Dyje do „programu opatření“ nebylo možné z nejrůznějších důvodů zahájit a provést a naopak některá „ostatní opatření“ byla připravená k realizaci, byly často zahájeny práce i na „ostatních opatřeních“.

Tabulka 2.2. - Souhrnné informace o stavu opatření z 2. plánovacího cyklu u vodních útvarů se zvláštními cíli

Tabulka 2.2. - Souhrnné informace o stavu opatření z 2. plánovacího cyklu u vodních útvarů se zvláštními cíli

 

Přílohy:
Tabulka 2.2 - Opatření z 2. plánovacího cyklu u vodních útvarů se zvláštními cíli (tabulka v příloze)

 

2.3. Neprovedená opatření navržená v předchozím plánu dílčího povodí s vysvětlením důvodů

Ze všech 392 výše zmíněných opatření bylo zrušeno 6 opatření. Důvody jejich neprovedení jsou uvedeny konkrétně u každého opatření v přílohové tabulce 2.2. Jedno opatření bylo zrušeno, jelikož pominul důvod jeho realizace díky nalezení lepšího řešení z pohledu dosažení environmentálních cílů a 5 opatření bylo převzato do 3. plánovacího období s významnou úpravou parametrů.

 

2.4. Souhrn důsledků mimořádných okolností a k jejich nápravě přijatých opatření v případě dočasného zhoršení stavu vodních útvarů

Za mimořádné okolnosti jsou považovány ty, které mohou v krajním případě zapříčinit dočasné, ale i trvalejší zhoršení stavu vodního útvaru, a to v jakémkoliv z ukazatelů či složek (ekologických či chemických). Mezi tyto mimořádné okolnosti můžeme zařadit například velké ekologické havárie, při kterých dochází k úniku nebezpečných chemických látek do vodního prostředí, havarijní či jinak způsobené odstavení významné čistírny odpadních vod, ale také významné konstrukční práce v úseku říčního koryta (stavba mostu, úprava koryta, …) a další mimořádné okolnosti. Je nutné si uvědomit, že mimořádné okolnosti nelze dopředu předvídat a ani nelze jejich výskyt zcela eliminovat. Je možné pouze vyvinout úsilí a podniknout konkrétní kroky k jejich omezení a snížení jejich negativního vlivu. K úniku nebezpečných látek do vod může dojít i při dopravních nehodách, které nelze eliminovat a které se mohou odehrát v celé ploše povodí.

V dílčím povodí Dyje se ve sledovaném období 2015 - 2018 nevyskytla žádná významná mimořádná okolnost, která by měla prokazatelně významný přímý vliv na zhoršení stavu vodních útvarů.

 

3. Členění a struktura plánu dílčího povodí

 

3.1. Elektronická webová verze

Internetová prezentace PDP Dyje je zveřejněná na internetových stránkách Povodí Moravy, s.p., v sekci Plánování v oblasti vod. Prezentace je ve formátu interaktivních HTML stránek, na kterých je zveřejněn kompletní obsah Plánu dílčího povodí Dyje včetně Dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem. Taktéž je umožněno stažení jednotlivých kapitol plánu ve formátu pdf.

Součástí internetové prezentace je Stručný souhrn Plánů dílčích povodí Moravy a přítoků Váhu a Dyje umožňující lepší porozumění odbornému obsahu plánu a navrhovaným opatřením.

 

4. Požadavky vyplývající z posouzení vlivu PDP Dyje 2021 - 2027 na životní prostředí (SEA)

Při realizaci PDP, tj. při přípravě jednotlivých projektů a záměrů, jež budou naplňovat cíle a opatření PDP, je nutné respektovat a dodržovat níže uvedená zmírňující opatření pro předcházení, snížení či kompenzaci potenciálních negativních vlivů, respektive posílení pozitivních dopadů provádění PDP na životní prostředí a veřejné zdraví:

  • Stavební práce v toku a jeho blízkosti provádět za použití vhodné techniky a metodami, které nezpůsobí znečištění vodního prostředí toku a minimalizuje jeho fyzikální ovlivnění (zákal, teplota).
  • V průběhu stavebních prací minimalizovat hluk a emise a optimalizovat návrh stavebních prací z hlediska minimalizace objemu přemísťovaných hmot. Při přesunech zemin dbát také na ochranu před šířením invazních druhů.
  • Při revitalizaci vodních toků a ploch minimalizovat negativní dopady na vodní režim a vodní organismy vhodným načasováním stavebních prací, v případě potřeby provést záchranný biologický průzkum a z něj vyplývající opatření na ochranu živočichů, ohrožených stavebními činnostmi.
  • Při stavbách a revitalizacích předcházet vzniku stavebních odpadů uplatňováním principů oběhového hospodářství. Aktivně minimalizovat vznik odpadů v projektové fázi, při realizaci s nimi nakládat výhradně v souladu s právními předpisy.
  • U odtěžených sedimentů zajistit využití přírodě blízkými způsoby, pokud to umožňují jejich chemické a biologické charakteristiky. Při jejich případné kontaminaci důsledně postupovat v souladu s platnou legislativou v oblasti odpadového hospodářství.
  • Zajistit pečlivý a kvalifikovaný výběr záměrů (projektů) z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí. Při výběru projektů k podpoře v rámci koncepce preferovat záměry s nejvyššími pozitivními přínosy a minimálními negativními vlivy z hlediska životního prostředí.
  • U opatření/projektů s potenciálem negativních vlivů navrhnout a vyhodnotit možné varianty v úvodních fázích přípravy. Preferovat varianty s nejvyššími pozitivními přínosy a minimálními negativními vlivy z hlediska životního prostředí.
  • Při přípravě projektů zohlednit ložiska nerostných surovin a existenci poddolovaných území.
  • Při přípravě projektů (především charakteru trubních vedení) věnovat zvýšenou pozornost opatřením pro prevenci negativních vlivů na vodní režim území (úroveň hladiny podzemní vody, proudění podzemní vody apod.).
  • Dbát na ochranu zemědělské a lesní půdy, minimalizovat zábory ZPF především v I. a II. třídě ochrany ZPF a PUPFL.
  • Respektovat předměty ochrany zvláště chráněných území a konkrétní projekty posoudit z hlediska jejich vlivu na přírodu a krajinu. Jakékoliv záměry/projekty, u nichž by se očekávaly negativní vlivy na předměty ochrany ZCHÚ a lokality soustavy Natura 2000, konzultovat v předstihu s orgány ochrany přírody.
  • Zachovat nebo rozšířit migrační prostupnosti vodních toků, zejména pro zvláště chráněné a evropsky významné druhy. Jakékoliv aktivity, u nichž by se očekávaly negativní zásahy z hlediska migrační prostupnosti konzultovat v předstihu s orgány ochrany přírody.
  • Opatření/projekty navržené v chráněných územích musí být v souladu se schváleným plánem péče nebo jinými schválenými plánovacími dokumenty.
  • Přírodě blízká řešení musí být upřednostněna před čistě technickými opatřeními, ta by měla být podpořena pouze v případech, kdy prokazatelně neexistují nebo nejsou dostatečná přírodě blízká opatření.
  • V případě významného negativního vlivu na některý zájem chráněný dle ZOPK lze opatření/projekt realizovat pouze tehdy, pokud je nezbytný k ochraně osob a majetku, neexistuje jiné řešení bez významných negativních vlivů, jsou uplatněna účinná opatření ke zmírnění a kompenzaci negativních vlivů a je stanoven plán monitoringu vlivů.
  • Při přípravě projektů ČOV zajistit instalaci nejlepší dostupně technologie (BAT) v oblasti čištění odpadních vod. V případě lokalizace v ZCHÚ či v případě výskytu významných druhů a stanovišť v recipientu klást důraz na minimalizaci rizika vypouštění nedostatečně čištěných odpadních vod či zhoršení podmínek pro výskyt předmětů ochrany ZCHÚ či evropsky významných druhů a stanovišť.
  • Umístění a způsob provedení ČOV musí být v souladu s principy ochrany krajinného rázu a ochrany obyvatelstva před hlukem a pachovou zátěží z provozu technologického zařízení ČOV.
  • Pokrývat energetické potřeby čištění odpadních vod v maximální možné míře z obnovitelných zdrojů (bioplyn/ biometan z biomasy vznikající v průběhu čištění, hydraulický potenciál vod, fotovoltaické články, větrná energie, aj.).
  • Při přípravě projektů zaměřených na zvyšování kapacity koryt vodních toků a dalších protipovodňových opatření je třeba věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby v důsledku navržených opatření zejména v intravilánu sídel nedošlo k nadměrnému urychlení odtoku a tím ke zhoršení protipovodňové ochrany níže po toku.
  • Pro zadržování vody v krajině vybírat přírodě blízká opatření a preferovat komplexní krajinářská řešení.
  • Při realizaci projektů omezit rozsah kácení dřevin na nezbytné minimum. Klást důraz na zachování nebo vytvoření podmínek pro přirozené břehové porosty. Provádět obnovu/dosadbu břehových a doprovodných porostů autochtonními druhy dřevin.
  • K přípravě projektů, které mají podle § 23a odstavce 7 zákona vodního zákona za následek novou trvalou změnu fyzikálních poměrů v dotčených vodních útvarech a následkem toho zhoršení nebo znemožnění dosažení dobrého ekologického stavu/potenciálu útvaru povrchových vod nebo změnu hladin útvarů podzemních vod, je nutné přistupovat s vědomím, že jejich realizace je možná pouze v případě uplatnění výjimky z cílů ochrany vod, která bude udělena pouze v případě splnění podmínek stanovených v § 23a odstavci 8 vodního zákona.
  • Zásahy spojené s podstatnou změnou hydromorfologických charakteristik vodních toků, která by mohla způsobit zhoršení nebo ohrozit dosažení dobrého stavu/potenciálu na úrovni vodního útvaru by měly být doplněny kompenzačními opatřeními, mimo jiné například realizací revitalizačních opatření (obnova přirozené morfologie vodních toků) ve zbývající části dotčeného vodního útvaru, příp. v dotčených přilehlých vodních útvarech.
  • V případě odůvodněné výstavby vodních nádrží omezit/minimalizovat dopad jejich umisťování na chráněná území, na lokality s výskytem chráněných druhů živočichů, rostlin a cenná přírodní stanoviště.
  • Při realizaci opatření/projektů nezvyšovat fragmentaci krajiny, pokud to není nevyhnutelné, zachovávat a podle možností zlepšovat krajinný ráz a migrační prostupnost území.
  • Při přípravě projektů suchých nádrží preferovat přírodě blízké řešení zátopy (revitalizace koryta a potoční nivy, umístění tůní, atd.).
  • Při přípravě projektů malých vodních nádrží klást důraz na optimální zasazení nádrže do terénu, přírodě blízké tvarování břehů a příbřeží, přiměřeně velký rozsah litorálu, prostupnost vodního toku pro živočichy,
  • Při přípravě projektů nakládání s vodními zdroji zajistit, aby nebylo ohroženo dosažení environmentálních cílů stanovených pro dotčené vodní útvary.
  • Při přípravě záměru nového převodu vody zajistit, že nedojde ke zhoršení nebo nedosažení dobrého stavu/potenciálu zdrojového vodního útvaru (je nezbytné navrhnout operativní řízení odběru vody v závislosti na aktuálním množství vody ve zdrojovém vodním útvaru). Výhledová řešení deficitu zdrojů vod pro zásobení obyvatelstva převodem vody z existujících vodárenských nádrží a sousedních povodí je nutno vždy prověřit vodohospodářskými bilančními výpočty, zahrnujícími i prognózu očekávaných klimatických změn. Je nutné posoudit, zda zdroje budou schopny pokrýt potřebu vody jak stávajících oblastí zásobení, tak deficit zdrojů v nové oblasti a přitom reagovat na očekávané negativní dopady změny klimatu ve vlastním povodí.
  • V památkově chráněných lokalitách a kulturní krajině musí příslušná opatření/projekty zohlednit udržitelnost historických kompozičních řešení, specifik hospodaření a historických souvislostí a nedotčení vlastních nemovitých i movitých památek, jež jsou předmětem ochrany dle památkového zákona.
  • Protipovodňová opatření musí zohlednit širší vztahy mezi památkově chráněnými statky a areály, a návaznost takových opatření nesmí v dlouhodobém horizontu snížit nebo ohrozit památkovou hodnotu. Mnohé památkově chráněné lokality (stavby, parky, zahrady i celé krajinné celky), jsou založené na určité úrovni hladiny spodní vody. Mnohá vodní díla (hráze, kanály, rybniční soustavy, vodní elektrárny, mlýny) jsou vyhlášenými kulturními památkami. Případné dotčení sledovaných zájmů státní památkové péče musí probíhat za dozoru a účasti orgánů státní památkové péče.
  • Na území ZCHÚ, a to včetně nově zveřejněných záměrů na vyhlášení ZCHÚ, vyloučit opatření, která by vedla k dotčení přirozené dynamiky toků a vyloučit či minimalizovat zásahy do přírodních a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na vodní tok.

    Pro zmírnění negativních vlivů PDP na předměty ochrany a celistvost soustavy Natura 2000 bude potřeba uplatnit následující zmírňující opatření pro předcházení, snížení či kompenzaci potenciálních negativních vlivů:

  • Naplňování (obecných) cílů koncepce s ohledem na vymezené předměty ochrany a celistvost soustavy Natura 2000.
  • Vyloučit opatření, jež by vedla k dotčení přirozené dynamiky toků, a to především na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Opatření se týká zejména těch EVL a PO, kde jsou předměty ochrany bezprostředně vázány na přirozenou dynamiku toku a chod splavenin.
  • Při jakékoli činnosti v nivě toku či v toku samotném zachovat a podporovat přirozenou obnovu říčního kontinua.
  • Veškerá opatření realizovat s ohledem na zachování migrační prostupnosti vodního toku pro volně žijící živočichy a nezhoršovat celkovou migrační prostupnost hydrografické sítě.
  • Při implementaci jednotlivých opatření nezhoršovat ekologický stav vodního útvaru a zachovat jeho hydromorfologické charakteristiky.
  • Vyloučit či minimalizovat zásahy do přírodních a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na vodní tok.
  • Minimalizovat navržené zásahy s ohledem na okolní přírodní složky prostředí jak z hlediska lokalizace, tak časového provedení.
  • Vodohospodářské úpravy koryt vodních toků realizovat až po důkladné analýze jejich vlivu na vodní režim krajiny, zejm. s ohledem na riziko poklesu hladiny podzemní vody v nivě a zrychlený odtok z území.
  • Při provádění technických úprav koryt a dalších technických opatření zajistit maximální zapojení záměru do krajiny a sledovat zajištění ekologických funkcí území.
  • Opatření v lokalitách soustavy Natura 2000 realizovat s přihlédnutím k souhrnům doporučených opatření pro EVL a PO.
  • Při stavebních zásazích v evropsky významných lokalitách / ptačích oblastech vyloučit, případně minimalizovat trvalý zábor biotopů a stanovišť předmětů ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.
  • Vyloučit jakékoliv zatopení lokalit soustavy Natura 2000, jehož charakter by z hlediska výšky nebo předpokládaného trvání negativně ovlivnil předměty ochrany (vč. jejich stanovišť) nebo celistvost evropsky významné lokality či ptačí oblasti.
  • Výstavbou nových a úpravou stávajících vodních nádrží nesmí, z hlediska předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000, docházet ke zhoršení ekologického stavu vodního útvaru a jeho hydromorfologických charakteristik.

 

Tabulka 4.1 – Relevance opatření pro předcházení, snížení či kompenzaci potenciálních negativních vlivů v rámci realizace aktivit (opatření) navrhovaných Plánem dílčího povodí Dyje 2021 – 2027

Tabulka 4.1 – Relevance opatření pro předcházení, snížení či kompenzaci potenciálních negativních vlivů v rámci realizace aktivit (opatření) navrhovaných Plánem dílčího povodí Dyje 2021 – 2027

 

5. Základní pojmy

Pro potřeby plánování v oblasti vod slouží ve smyslu § 21 zákona o vodách zjišťování stavu povrchových a podzemních vod, které se provádí podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod a zahrnuje zejména sledování množství a jakosti povrchových a podzemních vod a zjišťování stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů.

Pro potřeby popisu a hodnocení stavu vod a návrhů opatření ke zlepšení současného stavu vod jsou jednotlivé oblasti povodí rozděleny na vodní útvary, které jsou základními jednotkami vodohospodářského plánování.

Vybraná ustanovení týkající se plánování v oblasti vod § 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon):

Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních. Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.

Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.

Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.

Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.

Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.

Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.

Nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.

Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku.

Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek).

Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.

 

6. Seznam podkladů

V průběhu přípravných prací Plánu dílčího povodí Dyje byly shromážděny a vyhodnoceny závazné podklady podle vyhlášky MZe a MŽP č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů.

Závazné podklady dle § 5 vyhlášky č. 24/2011 Sb. zahrnují:

  • státní mapová díla určená pro veřejné užití nebo mapová díla zpracovaná na jejich podkladě,
  • informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy,
  • údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 zákona, o vodách,
  • demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu pro jednotlivé obce,
  • schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací,
  • územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití území (CORINE Land Cover),
  • údaje ze schválených pozemkových úprav,
  • údaje o stavu ochrany před povodněmi,
  • údaje o vodním režimu krajiny,
  • akční plány nebo programy přijaté k implementaci právních předpisů Evropské unie a k realizaci závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků v oblasti vod,
  • údaje o užívání vod a nakládání s nimi,
  • údaje o emisích, vypouštění a únicích prioritních látek podle nařízení vlády vydaného podle § 39 odst. 3 zákona o vodách a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p,p-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu a trichlorethylenu, vedených podle jiného právního předpisu a případně na základě jiných dostupných údajů, do povrchových vod,
  • údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod,
  • údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod,
  • ekonomické údaje o užívání vody,
  • údaje o povodňových škodách v jednotlivých obcích.

Podrobnější výčet k jednotlivým závazným podkladům je uveden níže:

  • Státní mapová díla určená pro veřejné užití nebo mapová díla zpracovaná na jejich podkladě

    Státními mapovými díly závaznými na území státu jsou dle nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění pozdějších předpisů, následující:

    • Katastrální mapa
    • Státní mapa v měřítku 1 : 5 000
    • Základní mapa České republiky v měřítcích 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000, 1 : 200 000
    • Mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000
    • Topografická mapa v měřítcích 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000
    • Vojenská mapa České republiky v měřítcích 1 : 250 000 a 1 : 500 000.

    Mapovými díly zpracovanými na podkladě státních mapových děl jsou:

    • Základní vodohospodářská mapa 1 : 50 000
    • Mapa krajů ČR 1 : 200 000
    • Mapa okresů ČR 1 : 100 000
    • Mapa základních sídelních jednotek ČR 1 : 50 000
    • Silniční mapa České republiky 1 : 50 000
    • Česká republika - Fyzickogeografická mapa 1 : 500 000
    • ZABAGED
  • Informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy

    Jedná se především o informace shromažďované v působnosti ministerstev ČR a krajských úřadů ČR, a to:

    • Ministerstva zemědělství – sekce „plánování v oblasti vod“
    • Ministerstva životního prostředí
    • Ministerstva průmyslu a obchodu
    • Ministerstva pro místní rozvoj
    • Ministerstva zdravotnictví
    • Ministerstva dopravy
    • Krajského úřadu Jihomoravského kraje
    • Krajského úřadu Kraje Vysočina
    • Krajského úřadu Jihočeského kraje
    • Krajského úřadu Pardubického kraje
    • Krajského úřadu Zlínského kraje
    • Krajského úřadu Olomouckého kraje
  • Údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 zákona o vodách

    Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Hydrologickou bilanci množství a jakosti vody ČR zpracovává ČHMÚ, dokumentace od roku 2002 je na internetových stránkách http://voda.chmi.cz/opzv/bilance/bilance.htm.

    Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Vodohospodářské bilance dílčích povodí jsou sestavovány každoročně příslušnými správci povodí, a to vždy do 30. září následujícího roku.

  • Demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) pro jednotlivé obce

    Veřejná databáze ČSÚ (VDB) se buduje jako základní a jednotný datový zdroj pro prezentaci statistických údajů určených především pro veřejnost. VDB je budována jako datové tržiště, které čerpá údaje z databází vznikajících v procesu zpracování statistických údajů. Jádrem VDB jsou databáze se statistickými ukazateli a jejich hodnotami. Struktura těchto databází je úzce propojená na metainformační systém ČSÚ, především na soustavu číselníků a klasifikací.

  • Schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací

    Jedním ze základních podkladů ve všech cyklech plánování je Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR (PRVKÚ ČR). Jedná se o strategický dokument státní politiky v oboru vodovodů a kanalizací překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí. Představuje dlouhodobou koncepci rozvoje oboru vodovodů a kanalizací, která původně měla výhled do roku 2015, ovšem stále obsahuje platné principy a zásady. Obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod uvažovaných pro účely na úpravu na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku, přičemž navržené koncepce musí být hospodárné. PRVKÚK obsahují identifikační, demografické a bilanční údaje, technická a ekonomická řešení pro 17 166 obcí a místních částí obcí České republiky.

    PRVK pro jednotlivé kraje (PRVKÚK) jsou umístěny na internetových stránkách krajských úřadů, kde jsou k dispozici popisy (karty) měst, obcí a případně jejich částí. Dále jsou k dispozici na mapových serverech krajských úřadů grafické části PRVKÚK. Postupně dochází k jejich přepracování, která zahrnují jak zanesení již zrealizovaných opatření v oboru vodovodů a kanalizací, tak nové koncepty pro jednotlivé sídelní jednotky v závislosti na aktuálním stavu v dané lokalitě.

  • Územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití území

    Základními legislativními dokumenty na úseku územního plánování jsou zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Mezi hlavní nástroje územního plánování v ČR patří Územně plánovací podklady, Politika územního rozvoje a Územně plánovací dokumentace.

    Ministerstvo pro místní rozvoj ČR spravuje Portál územního plánování - Oficiální portál Ústavu územního rozvoje z oblasti územního plánování (http://portal.uur.cz/). Cílem portálu je zpřístupnit na Internetu relevantní informace z oblasti územního plánování.

  • Údaje ze schválených pozemkových úprav

    Dne 1. 1. 2013 zahájil svoji činnost Státní pozemkový úřad. Je zřízen zákonem č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nový úřad spojil agendy, které byly vykonávány pozemkovými úřady a Pozemkovým fondem ČR. Státní pozemkový úřad má na starosti návrhy pozemkových úprav a s nimi spojené realizace prvků plánů společných zařízení (např. výstavba polních cest, vodohospodářských opatření v krajině, založení územních systémů ekologické stability, ochrana ZPF před erozí vodní i větrnou atd.).

  • Údaje o stavu ochrany před povodněmi

    Ochrana před povodněmi vychází z dokumentu Strategie ochrany před povodněmi na území ČR, který byl schválen vládním usnesením č. 382 ze dne 19. dubna 2000. Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány, které se řídí povodňovými plány. Dalším zdrojem informací je povodňový informační systém www.povis.cz, zprávy z vyhodnocení povodní 1997, 2002, 2006, 2009, 2010 a 2013, interaktivní mapa úseků v oblastech s významným povodňovým rizikem v grafické části Digitálního povodňového plánu České republiky modulu POVIS http://www.dppcr.cz/html_pub/ a 6. Interaktivní mapa rizikových území při přívalových srážkách POVIS http://www.povis.cz/html/. Do kompletního souhrnu informací patří dále koncepční dokumenty v působnosti krajských úřadu a aktuální podklady správců povodí.

  • Údaje o vodním režimu krajiny

    Vodní režim krajiny je ovlivňován hydrologickými vlastnostmi a základními charakteristikami povodí, funkcí, provozem a technickým stavem vybudovaných vodních děl, způsobem využívání území, způsobem hospodaření na půdě v ploše povodí, hydropedologickými vlastnostmi zastoupených půd a úhrnem a časovým rozdělením srážek.

    Základní hydrologické údaje jsou poskytovány Českým hydrometeorologickým ústavem. Charakteristiky povodí jsou obsaženy v geoinformatických údajích o území, získaných z dostupných zdrojů souborů dat (ArcČR, ZABAGED, ortofotomapy…), informace o využití území jsou dostupné v databázi Corine, data o hospodaření na půdě jsou dostupná v aplikaci LPIS - Registr půdy, podklady o vodních dílech jsou k dispozici u správců těchto děl.

  • Akční plány nebo programy přijaté k implementaci právních předpisů Evropské unie a k realizaci závazků České

    republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků v oblasti vod Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území – pořídilo MZe a MŽP v dohodě podle § 28a odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. V roce 2020 byl tento materiál aktualizovaný (Generel LAPV 2020). Tento Generel LAPV je podkladem pro návrh politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace a je zveřejněný na https://eagri.cz/public/web/mze/voda/osveta-a-publikace/publikace-a-dokumenty/publikace/generel-uzemi-chranenych-proakumulaci-2.html.

    Plány pro zvládání povodňových rizik – byly vytvořeny podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. V souladu s § 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, byly první plány pro zvládání povodňových rizik (PpZPR) v ČR schválené v prosinci 2015. Jejich aktualizace proběhla v letech 2018 - 2021 a druhé PpZPR budou platné pro 3. plánovací období 2021 - 2027. Aktualizované dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem (DOsVPR) jsou přílohou příslušných plánů dílčích povodí. Veškeré informace a dokumenty jsou zveřejněny na webových stránkách Povodňového informačního systému www.povis.cz v části „Ke stažení“ pod položkou „Implementace povodňové směrnice.“

  • Údaje o užívání vod a nakládání s nimi

    Státní podniky Povodí spravují databázi Evidence uživatelů vod, která je používána pro zpracování vodohospodářské bilance. V databázi jsou vedeni všichni uživatelé, kteří jsou odběrateli povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci. Vedeni jsou také ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3. Všichni tito uživatelé mají povinnost jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění.

    Hlášení o nakládání s vodami je předepsáno zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění, vyhláškou č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, v platném znění a vyhláškou č. 20/2002 Sb. o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody, v platném znění, vztahující se k problematice hlášení o nakládání s vodami. Hlášení za daný rok se podávají elektronicky přes správce povodí do 31. 1. následujícího roku.

  • Údaje o emisích, vypouštění a únicích prioritních látek podle nařízení vlády vydaného podle § 39 odst. 3 zákona o vodách a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p,p-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu a trichlorethylenu, vedených podle jiného právního předpisu a případně na základě jiných dostupných údajů, do povrchových vod

    Zdrojem informací jsou údaje primárně vedené v rámci agendy České inspekce životního prostředí a doplňkově jednotlivých podniků Povodí.

  • Údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod

    Vlivy na stav povrchových vod je možno rozdělit na bodové a plošné zdroje znečištění, odběry, regulace odtoku vody, úpravy vodních toků a další užívání vod (plavba, rekreace, rybnikářství, sportovní rybolov, těžba nerostných surovin, vodní elektrárny atd.). Vlivy na stav podzemních vod je možno rozdělit na bodové a plošné zdroje znečištění, odběry, umělé doplňování, využití území v infiltračních oblastech a další užívání vod (poddolování, těžba štěrků atd.).

    Významná část podkladových informací je v databázích státního podniku Povodí Moravy. Jedná se především o údaje shromažďované v Evidenci uživatelů vod pro potřeby tvorby vodohospodářské bilance, správce toku má k dispozici i informace o upravenosti vodních toků, o vodních dílech, vodních elektrárnách atd. Údaje o dalších vlivech na stav vod jsou obsaženy v databázích Českého statistického úřadu, SEKM, MZe a MŽP. Informace je možné získat i od specializovaných organizací, jako jsou Český rybářský svaz, Moravský rybářský svaz, VÚV TGM v.v.i., VÚMOP, ÚHUL a další.

  • Údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod

    V souladu s požadavkem § 13 vyhlášky č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, v platném znění a § 15 vyhlášky č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, v platném znění je zpracováván Rámcový program monitoringu. Na stránkách MŽP je zveřejněna poslední aktualizace Rámcového programu monitoringu, která byla schválena v roce 2018.

    V souladu s Rámcovým programem monitoringu jsou zpracovány programy monitoringu povrchových a podzemních vod. Program monitoringu povrchových vod komplexně zajišťuje splnění požadavků na sledování a hodnocení jakosti a stavu vod na úrovni evropské i národní legislativy v oblasti ochrany vodního prostředí, mezinárodních monitorovacích programů, přeshraniční spolupráce, dále návrhu programů opatření, vyhodnocení realizovaných opatření, výkonu správy vodních toků a děl a hodnocení jakosti vody. Na základě vyhodnocení výsledků je zjišťován ekologický a chemický stav a ekologický potenciál útvarů povrchových vod. Program monitoringu podzemních vod je navrhován tak, aby poskytl souvislý přehled o jakosti podzemních vod, umožnil identifikaci významných a trvale vzestupných trendů znečišťujících látek, umožnil stanovit průběhy a režim hladin, odhad směru a velikosti proudění, umožnil vyhodnocení vlivu odběrů a vypouštění a vydatností podzemních vod, atd. Na základě vyhodnocení výsledků získaných v rámci realizace těchto programů je zjišťován a stanovován ekologický a chemický stav a ekologický potenciál útvarů povrchových vod a chemický a kvantitativní stav útvarů podzemních vod v ČR.

  • Ekonomické údaje o užívání vody

    Ekonomické údaje charakterizují význam příslušného druhu užívání vod z hlediska ročního obratu, resp. produkce, zaměstnanosti ve vztahu k počtu obyvatel v dílčím povodí a dále všech relevantních poplatků a plateb včetně potřebných investic, které vyjadřují míru ekonomického dopadu na obyvatele, případně hospodářské sektory v příslušném dílčím povodí.

    Základními ekonomickými údaji vztahujícími se k užívání vod jsou následující platby a poplatky:

    • platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí,
    • platby za odebrané množství podzemní vody,
    • poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
    • poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních,
    • poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod,
    • vodné a stočné,
    • náklady spojené s ochranou před povodněmi.

    Základními podklady pro zjišťování ekonomických a socioekonomických dat jsou:

    • údaje Českého statistického úřadu,
    • údaje ze „Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR“ (MZe ČR, MŽP ČR),
    • údaje správců vodních toků - Povodí Moravy, s.p. a Lesy ČR s.p.,
    • další relevantní údaje získávané z internetových stránek příslušných úřadů, institucí a podniků a též formou expertních rozhovorů s pracovníky ústředních úřadů, krajů, případně i vybranými experty výzkumných či jiných odborných institucí.
  • Údaje o povodňových škodách v jednotlivých obcích

    Údaje o povodňových škodách z minulých povodní jsou uvedeny ve zprávách o povodních. Způsob dokumentace a vyhodnocení povodní je upraven § 76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů.

    Vyhodnocení potenciálních povodňových škod je pro plnění úkolů Povodňové směrnice k 22. 12. 2021, tj. pro fázi zpracování plánů zvládání povodňových rizik. Toto vyhodnocení je provedeno pro obce územně spadající do úseků toků vymezených jako oblasti s významným povodňovým rizikem a pro které je navrhováno konkrétní protipovodňové opatření.

    Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v ČR včetně vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem bylo provedeno v roce 2018. V letech 2018 a 2019 proběhlo zpracování map povodňového nebezpečí ohrožení a rizik, které jsou dokončeny a zveřejněny v Centrálním datovém skladu k 22. 12. 2019.

    Vyhodnocení potenciálních povodňových škod je součástí tzv. Dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem, které byly zpracovávány ke konci roku 2020. Tyto dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem jsou připojeny k příslušným plánům dílčích povodí a jejich závěry a souhrnné informace budou převzaty do příslušných plánů pro zvládání povodňových rizik. Odhad povodňových škod v obcích mimo oblasti s významným povodňovým rizikem jsou součástí jednotlivých projektových dokumentací zajišťovaných navrhovateli protipovodňových opatření.

V následujícím textu jsou uvedeny legislativní předpisy, které nabyly účinnosti do 31. 12. 2018 a další podklady, které mají vztah k požadavkům na užívání vod a nakládání s nimi či mající vliv na stav povrchových nebo podzemních vod.

 

Legislativa EU

 

Voda a ochrana před povodněmi
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice) [2] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2455/2001/ES ze dne 20. listopadu 2001, kterým se stanoví seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky a mění směrnice 2000/60/ES [3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. Povodňová směrnice) [4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu [5] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/44/ES ze dne 6. září 2006 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb, zrušena od 22. 12. 2013 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 (Rámcová směrnice) [6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006 o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství, zrušena od 22. 12. 2013 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 (Rámcová směrnice) [7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS [8] Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě [9] Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 [10] Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. Nitrátová směrnice) [11] Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod [12] Směrnice Rady 80/68/ES ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami, zrušena od 22. 12. 2013 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 (Rámcová směrnice) [13] Směrnice Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979 o metodách stanovení a četnosti vzorkování a rozborů povrchových vod určených v členských státech k odběrům pitné vody, zrušena od 22. 12. 2007 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 (Rámcová směrnice) [14] Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody, zrušena od 22. 12. 2007 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 (Rámcová směrnice) [15] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES [16] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky

 

Ostatní související
[17] Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 [18] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí [19] Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. Směrnice o stanovištích) [20] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. Listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (tzv. Směrnice o ptácích) [21] Směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES [22] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek [23] Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů [24] Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství [25] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října. 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS [26] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů [27] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2017/1263 ze dne 12. července 2017, kterým se aktualizuje seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii přijatý prováděcím nařízením (EU) č. 2016/1141 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014

 

Legislativa ČR

 

Voda a vodní hospodářství
[28] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů [29] Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů [30] Nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy [31] Nařízení vlády ČSR č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk – Králíky [32] Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění pozdějších předpisů [33] Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod [34] Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění pozdějších předpisů [35] Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech [36] Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů [37] Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů [38] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů [39] Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí [40] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci [41] Vyhláška č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků [42] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění pozdějších předpisů [43] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody, ve znění pozdějších předpisů [44] Vyhláška č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl [45] Vyhláška č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace [46] Vyhláška č. 414/2013 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a ohlášení, k nimž byl dán souhlas podle vodního zákona, a částí rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci (o vodoprávní evidenci) [47] Vyhláška č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů [48] Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů [49] Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů [50] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

 

Ostatní související
[51] Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů [52] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů [53] Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů [54] Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních) [55] Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 427/2001 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod [56] Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů [57] Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, ve znění pozdějších předpisů [58] Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci [59] Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů [60] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [61] Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů [62] Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů [63] Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů [64] Nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti [65] Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů [66] Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů [67] Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů [68] Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů [69] Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů [70] Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů [71] Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů [72] Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů [73] Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů [74] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů [75] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů [76] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů [77] Vyhláška č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů [78] Vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) [79] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů [80] Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [81] Vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů [82] Vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů [83] Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [84] Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů [85] Vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci [86] Vyhláška č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav [87] Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů [88] Vyhláška č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu [89] Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. [90] Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů [91] Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, ve znění pozdějších předpisů [92] Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění pozdějších předpisů [93] Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů [94] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa [95] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 78/1996 Sb. o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí [96] Vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských subjektů [97] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování [98] Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů [99] Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů [100] Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů [101] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [102] Vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa [103] Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů [104] Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů [105] Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů [106] Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů [107] Nařízení vlády č. 57/2016 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních [108] Vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu, ve znění pozdějších předpisů

 

PODKLADY V CELOREPUBLIKOVÉ PŮSOBNOSTI
[109] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky, Ministerstvo zemědělství, 2010 [110] Aktualizace strategie financování požadavků na čištění městských odpadních vod - implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, Ministerstvo zemědělství, 2010 [111] Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015, Ministerstvo zemědělství, 2011 [112] Plán hlavních povodí České republiky, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, 2007 [113] Program rozvoje venkova 2014 - 2020, Ministerstvo zemědělství, 2013 [114] Dokončení předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, Ministerstvo zemědělství, 2011 [115] Státní politika životního prostředí České republiky 2012 - 2020, Ministerstvo životního prostředí, 2012 [116] Operační program Životní prostředí 2014 - 2020, Ministerstvo životního prostředí, 2013 [117] Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2011, Ministerstvo životního prostředí, 2012 [118] Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2018, Ministerstvo zemědělství, 2019 [119] Program na snížení znečištění povrchových vod - PROGRAM NA SNÍŽENÍ ZNEČIŠTĚNÍ POVRCHOVÝCH VOD NEBEZPEČNÝMI ZÁVADNÝMI LÁTKAMI A ZVLÁŠŤ NEBEZPEČNÝMI ZÁVADNÝMI LÁTKAMI, Ministerstvo životního prostředí, 2009 [120] METODICKÝ POKYN odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění, Ministerstvo životního prostředí, 2012 [121] Rámcový program monitoringu, Ministerstvo životního prostředí, 2018 [122] Strategie ochrany před povodněmi na území ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2000 [123] Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2010 [124] Přírodě blízká protipovodňová opatření, Ministerstvo životního prostředí, 2007 [125] Stručné výsledky projektu VaV 2007 - 2011 („Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“), Ministerstvo životního prostředí, 2011 [126] Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí v ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2010 [127] DOPRAVNÍ POLITIKA ČR PRO OBDOBÍ 2014–2020 S VÝHLEDEM DO ROKU 2050, Ministerstvo dopravy, 2013 [128] Dopravní sektorové strategie 2. Fáze (Střednědobý plán rozvoje dopravní infrastruktury s dlouhodobým výhledem), Ministerstvo dopravy, 2013 [129] Program ZDRAVÍ 21, Ministerstvo zdravotnictví, 2002, Souhrnná zpráva o meziresortním naplňování strategických dokumentů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví za rok 2011 [130] Státní energetická koncepce ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2012 [131] Návrh aktualizované Surovinové politiky ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2012 [132] Politika územního rozvoje ČR 2008, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009 [133] Vodovody kanalizace ČR 2018 (ekonomika, ceny, informace), Ministerstvo zemědělství, 2019 [134] Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky („Adaptační strategie“), schválené usnesením vlády ČR č. 861, ze dne 26. 10. 2015 [135] Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky, schválené usnesením vlády ČR č. 528 ze dne 24. 7. 2017 [136] Generel vodního hospodářství krajiny České republiky [137] Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR aktualizace 2020

 

PODKLADY V KRAJSKÉ PŮSOBNOSTI

 

Jihomoravský kraj
[138] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, 2004 (poslední aktualizace k roku 2020) [139] Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje, 2004 [140] Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje na období 2011 - 2020 [141] Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, 2004 [142] Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší JMK, 2004 [143] Generální rozptylová studie Jihomoravského kraje, 2011 [144] Studie protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje, 2007 [145] Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení, 2005 [146] Generel dopravy Jihomoravského kraje, 2006 [147] Program rozvoje Jihomoravského kraje 2014 - 2017, 2013 [148] Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020, 2013 [149] Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, 2016, ve znění Aktualizací č. 1 a 2 [150] Územně energetická koncepce Jihomoravského kraje

 

Kraj Vysočina
[151] [147] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina, 2004 (poslední aktualizace k 18. 6. 2019) [152] [148] Studie ochrany před povodněmi na území Kraje Vysočina, 2004 [153] [149] Regionální inovační strategie Kraje Vysočina na léta 2013 - 2020, 2013 [154] [150] Strategie Kraje Vysočina 2020, 2012 [155] [151] Program rozvoje Kraje Vysočina, 2011 [156] [152] Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro Kraj Vysočina, 2008 [157] [153] Územní energetická koncepce Kraje Vysočina, 2008 [158] [154] Aktualizace Programu ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina, 2012

 

Jihočeský kraj
[159] [155] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, 2004 (poslední aktualizace k 5. 4. 2018) [160] [156] Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje, 2007 [161] [157] Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje, 2007 [162] [158] Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, 2003 [163] [159] Program rozvoje Jihočeského kraje 2014 - 2020, 2013 [164] [160] Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, 2011

 

Pardubický kraj
[165] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje, 2004 (poslední aktualizace k 25. 8. 2020) [166] Koncepce protipovodňové ochrany Pardubického kraje, 2006 [167] Aktualizovaná Koncepce ochrany přírody Pardubického kraje, 2012 [168] Aktualizovaná koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Pardubického kraje, 2008 [169] Aktualizace programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje - červen 2012 [170] Krajská koncepce hospodaření s odpady, 2002 [171] Zemědělství, venkov a životní prostředí Pardubického kraje z hlediska udržitelného rozvoje, Studie ke Koncepci rozvoje Pardubického kraje, 2011

 

Zlínský kraj
[172] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje, 2004, (poslední aktualizace k 14. 9. 2020) [173] Pasportizace území rozlivů a odvodňovacích zařízení s koncepčním návrhem řešení odvedení vod po povodni, 2011 [174] Souhrnná zpráva o jakosti povrchových vod, 2011 [175] Studie ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje, 2007 [176] Možnosti a strategie odkanalizování obcí Zlínského kraje do 2 000 EO, 2009 [177] Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje, 2004 [178] Stav životního prostředí ve Zlínském kraji v období 2010/2011, 2012 [179] Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020 (SRZK), 2009 [180] Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje a Územní energetická koncepce, 2004 [181] Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji, 2004

 

Olomoucký kraj
[182] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, 2004 (poslední aktualizace k 26. 11. 2018) [183] Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, 2008, ve znění platných aktualizací [184] Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje, 2007 [185] Společné strategie územního rozvoje zemí V4+2 - 4. pracovní znění, 2013 [186] Akční plán územní energetické koncepce Olomouckého kraje, 2006 [187] Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje, 2004 [188] Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje - III. aktualizace - rok 2012 [189] Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje, 2004 [190] Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje, Akční plán na období 2010 - 2012 [191] Koncepce ochrany přírody a krajiny na území Olomouckého kraje, 2005 [192] Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Olomouckého kraje, 2004

 

PLÁNY PÉČE O CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI A NÁRODNÍ PARKY
[193]  [194] Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Moravský Kras na období 2019 - 2028, 2019 [195] Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Pálava na období 2016 - 2025, 2016 [196] Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Žďárské vrchy na období 2021 - 2030, 2021 [197] Plán péče o národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo na období 2012 - 2020, 2012

 

METODICKÉ PODKLADY
[198] Časový plán a program prací [199] Maketa plánu dílčího povodí, DHI a.s., verze 4.1, Maťa, Štrof, Přibek, 11/2018 [200] Metodika určení silně ovlivněných vodních útvarů, Ministerstvo životního prostředí, 03/2013 [201] Vymezení typů vodních toků, Jakub Langhammer a kol., 2009 [202] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky fytobentos, VÚV T.G.M. v.v.i., Marvan a kol., 06/2011 (aktualizace metodiky v návaznosti na Rozhodnutí Komise 2018/229/EU, platná od 03/2018) [203] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích pomocí biologické složky fytoplankton, VÚV T.G.M. v.v.i., Opatřilová a kol., 12/2011 [204] Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích, VÚV T.G.M. v.v.i., Rosendorf, 12/2011 [205] Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického potenciálu útvarů povrchových vod tekoucích, VÚV T.G.M. v.v.i., Rosendorf, 09/2013 [206] Metodika hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod, VÚV T.G.M. v.v.i., Durčák, 12/2013 [207] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích pomocí biologické složky makrofyta, VÚV T.G.M. v.v.i., Kočí a kol., 12/2011, (aktualizace metodiky v návaznosti na Rozhodnutí Komise 2018/229/EU, platná od 03/2018) [208] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky ryby, VÚV T.G.M. v.v.i., Horký, Slavík, 06/2011 [209] Metodika hodnocení biologické složky bentičtí bezobratlí pro velké nebroditelné řeky, VÚV T.G.M. v.v.i., Němejcová a kol., 09/2013 (aktualizace platná od 03/2018) [210] Metodika odboru ochrany vod MŽP - Soupis emisí, úniků a vypouštění dle čl. 5 směrnice 2008/105/ES [211] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky makrozoobentos, VÚV T.G.M. v.v.i., Opatřilová a kol., 06/2011 [212] Metodika pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů – kategorie řeka, VÚV T.G.M. v.v.i., Opatřilová a kol., 09/2013 [213] Metodika pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů – kategorie jezero, Biologické centrum AV ČR, Borovec 03/2014 [214] Metodika pro výběr a hodnocení reprezentativnosti monitorovacích míst pro zjišťování a hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) a chemických ukazatelů pro hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích, VÚV T.G.M. v.v.i., Durčák, 09/2011 [215] Metodika pro výběr a hodnocení reprezentativnosti monitorovacích míst pro zjišťování a hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologických složek, VÚV T.G.M. v.v.i., Horký, 09/2011 [216] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky ryby, VÚV T.G.M. v.v.i., Janáč a kol. 11/2019 [217] Metodika pro vymezení mísících zón podle § 6 vyhlášky č. 98/2011 Sb. v útvarech povrchových vod tekoucích (kategorie řeka), VÚV T.G.M. v.v.i., Mičaník, Sýkora, Šajer, 08/2012 [218] Metodika hodnocení chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod pro druhý cyklus plánů povodí v ČR), VÚV T.G.M. v.v.i., 2013 [219] Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů, AOPK, 2011 [220] Metody a způsoby predikce povrchového odtoku, eroze a transportu sedimentu v krajině. [Výzkumná zpráva], Dostál T., Vrána K., Krása J., Jakubíková A., Schwarzová P. Praha: ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství [221] Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik, Drbal a kol., VÚV TGM, v.v.i. [222] Vyhodnocení možných dopadů změny klimatu ve vodním hospodářství a při plánování v oblasti vod, VÚV T.G.M. v.v.i. [223] Metodika určení významnosti vlivů, VRV a.s., květen 05/2018 [224] Metodika hodnocení dopadu emisí na vodní prostředí, VÚV T.G.M.. v.v.i., Vyskoč a kol., 12/2014 [225] Metodika pro hodnocení stavu chráněných území podzemní a povrchové vody vymezených podle čl. 7 Rámcové směrnice o vodě č. 2000/60/ES, VÚV T.G.M., v.v.i., Hrabánková a kol., 02/2014 [226] Pracovní postup určení významných vlivů na morfologii a hydrologický režim, VÚV T.G.M., v.v.i., Kožený a kol., 06/2019 [227] Metodika biologicky dostupných koncentrací vybraných kovů pro potřeby hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod, VÚV TGM, v.v.i., Mičaník, Durčák, Kristová, 2019 [228] Metodika hodnocení ekologického stavu/potenciálu útvarů povrchových vod – specifické znečišťující látky, VÚV TGM, v.v.i., Durčák a kol., 2013, Certifikovaná metodika MŽP [229] Metodika hodnocení chemického a ekologického stavu útvarů povrchových vod kategorie řeka pro třetí cyklus plánů povodí v ČR, VÚV TGM, v.v.i., Prchalová a kol., 2019 [230] HEM 2014 Metodika typově specifického hodnocení hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků, Ministerstvo životního prostředí, Langhammer a kol., 2014 [231] Metodika odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu tekoucích vod, VÚV TGM, v.v.i., Heteša, Marvan, 07/2006 [232] Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu tekoucích vod, VÚV TGM, v.v.i., Heteša, Marvan, 03/2006 [233] Metodika odběru a zpracování vzorků makrofyt tekoucích vod, VÚV TGM, v.v.i., Grulich, Vydrová, 07/2006 [234] Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod metodou PERLA, VÚV TGM, v.v.i., Kokeš, Němejcová, 07/2006 [235] Metodika odlovu a zpracování vzorků plůdkových společenstev ryb tekoucích vod, Jurajda a kol., 11/2019 [236] Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu velkých nebroditelných řek, VÚV TGM, v.v.i., Němejcová, 09/2013 [237] Metodika pro stanovení referenčních podmínek pro jednotlivé složky biologické kvality, VÚV TGM, v.v.i., Opatřilová, 02/2014 [238] Metodika odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu stojatých vod, VÚV TGM, v.v.i., Komárková, 10/2006 [239] Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu stojatých vod, VÚV TGM, v.v.i., Marvan, Kozárová, 10/2006 [240] Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu stojatých vod, VÚV TGM, v.v.i., Adámek, 10/2006 [241] Metodika odběru a zpracování vzorků zooplanktonu stojatých vod, VÚV TGM, v.v.i., Přikryl, 10/2006 [242] Metodika odlovu a zpracování vzorku ryb stojatých vod, VÚV TGM, v.v.i., Kubečka, Prchalová, 10/2006 [243] Metodika odběru a zpracování vzorků makrofyt stojatých vod, VÚV TGM, v.v.i., Chocholoušková, Duras, Kučera, 04/2009

 

7. Seznam zkratek

A1 kategorie surové vody AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky AOX absorbovatelné organicky vázané halogeny AV ČR Akademie věd České republiky AWB umělý vodní útvar BS bilanční stav BSK5 biochemická spotřeba kyslíku - pětidenní C koncentrace látky v odpadních vodách CIS Společná implementační strategie CLC databáze využití území CORINE Land Cover ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČHP číslo hydrologického pořadí ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČOV čistírna odpadních vod ČP Časový plán a program prací ČR Česká republika ČRS Český rybářský svaz ČS čerpací stanice ČSÚ Český statistický úřad CZNACE odvětvová klasifikace odvětvových činností DIBAVOD Digitální báze vodohospodářských dat D-O-L Dunaj-Odra-Labe DDT dichlordifenyltrichlorethan DOsVPR dokumentace oblasti s významným povodňovým rizikem DPH daň z přidané hodnoty DSO dráha soustředěného odtoku DSP dokumentace pro stavební povolení DUR dokumentace pro územní rozhodnutí EHS Evropské hospodářské společenství EIA Posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) EK Evropská komise EN ekonomické náklady EO ekvivalentních obyvatel EP ekologický potenciál EPER Integrovaný registr znečištění EQS Standardy environmentální kvality (Environmental quality standards) ERÚ Energetický regulační úřad ES Evropské společenství EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita Generel LAPV Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území HB hrazení bystřin HGR hydrogeologický rajon HMWB silně ovlivněný vodní útvar HSP hydrologické skupiny půd CHKO chráněná krajinná oblast CHOPAV Chráněná území přirozené akumulace vod ID identifikační číslo ID VÚ identifikační číslo vodního útvaru IBA významná ptačí území IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění ISVS Informační systémy veřejné správy JHČ Jihočeský kraj JMK Jihomoravský kraj KB kritický bod KHS krajská hygienická stanice KNK kyselinová neutralizační kapacita KO koupací oblast KPÚ komplexní pozemkové úpravy KVHP koncepce vodohospodářské politiky LAPV lokalita akumulace povrchových vod LČR Lesy České republiky s. p. LPIS Registr půdy LVS lokální výstražný systém LVS lesní vegetační stupně Ma milion let MQ stanovený minimální průtok MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPK maximální přípustná koncentrace MS meze stanovitelnosti MVE malá vodní elektrárna MZe Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošná zvláště chráněná území MZP minimální zůstatkový průtok MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 soustava chráněných území evropského významu N-NH4 dusík amoniakální N-NO3 dusík dusičnanový NEK norma environmentální kvality NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace OECD klasifikace stojatých vod dle úživnosti OLK Olomoucký kraj OPŽP Operační program Životního prostředí ORP obec s rozšířenou působností OsVPR oblasti s významným povodňovým rizikem OV odpadní vody PAU polycyklické aromatické uhlovodíky PBPPO přírodě blízká protipovodňová opatření PČS přečerpávací stanice PDP plán dílčího povodí PHP Plán hlavních povodí ČR PO ptačí oblast POP plán oblasti povodí POV povrchové vody PP přírodní památka P-PO4 fosforečnanový fosfor PR přírodní rezervace PRVK plán rozvoje vodovodů a kanalizací PRVKÚ ČR Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky PRVKÚK plán rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky pozemkový úřad PpZPR plán pro zvládání povodňových rizik PZV podzemní vody Q1 okamžitý průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně 1 x za 1 rok, jednoletá voda Q100 okamžitý průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně 1 x za 100 let; stoletá voda Q330d průměrný 330ti denní průtok, který je dosažen nebo překročen během 330 dní v roce Qa průměrný roční průtok QMM minimální průměrný měsíční průtok RS Rámcová směrnice (Směrnice 2000/60/ES evropského parlamentu a rady) RPI regionální plán implementace směrnic EU Ř. km; ř. km říční kilometr ŘSD Ředitelství silnic a dálnic SEA Posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) SEKM Systém evidence kontaminovaných míst SEZ staré ekologické zátěže SF strukturální fond SFŽP ČR Státní fond životního prostředí ČR SOP studie odtokových poměrů SPA stupeň povodňové aktivity SPŽP státní politika životního prostředí ST studie T teplota vody TBD technicko-bezpečnostní dohled TKO technicko-komunální odpad TTP trvalé travní porosty ÚČOV ústřední čistírna odpadních vod ÚHUL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů UR územní rozhodnutí ÚTP územně technický podklad ÚSES územní systém ekologické stability VaV výzkum a vývoj VD vodní dílo VISO varovný a informační systém obyvatelstva VKP významný krajinný prvek VN vodní nádrž vodní útvar VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. VÚV T.G.M., v.v.i. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce VT vodní tok VYS Kraj Vysočina VZ vodní zákon WWF Světový fond na ochranu přírody ZCHÚ zvláště chráněná území ZLK Zlínský kraj ZPF zemědělský půdní fond záplavové území ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa

 

8. Seznam tabulek

Tabulka 2.1.1a - Vymezení vodních útvarů povrchových vod Tabulka 2.1.2 - Vymezení vodních útvarů podzemních vod Tabulka 2.1.3a - Přehled sledovaných profilů u povrchových vod Tabulka 2.1.3b - Přehled sledovaných objektů u podzemních vod Tabulka 2.2 - Souhrnné informace o stavu opatření z 2. plánovacího cyklu u vodních útvarů se zvláštními cíli Tabulka 2.2 - Opatření z 2. plánovacího cyklu u vodních útvarů se zvláštními cíli (tabulka v příloze) Tabulka 4.1 - Relevance opatření pro předcházení, snížení či kompenzaci potenciálních negativních vlivů v rámci realizace aktivit (opatření) navrhovaných Plánem dílčího povodí Dyje 2021 – 2027 Tabulka I.1.1a - Struktura dílčího povodí Dyje (povodí 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí) Tabulka I.1.1b - Vymezení dílčího povodí Dyje vůči krajům Tabulka I.1.3a - Základní hydrologické údaje (tabulka v příloze) Tabulka I.1.3b - Základní parametry významných vodních nádrží (tabulka v příloze) Tabulka I.1.4 - Hodnoty přirozených N-letých průtoků a poměru Q100/Qa pro vybrané vodoměrné stanice Tabulka I.1.5 - Vyhodnocení nedostatečné akumulační schopnosti (tabulka v příloze) Tabulka I.1.6a - Plošná vodní eroze (tabulka v příloze) Tabulka I.1.6b - Protierozní úpravy na tocích (tabulka v příloze) Tabulka I.1.12a - Přehled osídlení obcí k roku 2016 Tabulka I.1.12b - Hustota zalidnění podle ORP k roku 2016 Tabulka I.1.13 - Přehled elektráren v dílčím povodí (s výkonem > 1 MW) Tabulka I.1.14 - Přehled využití území Tabulka I.2.1a - Počty útvarů povrchových vod Tabulka I.2.1a - Útvary povrchových vod kategorie „řeka“ (tabulka v příloze) Tabulka I.2.1b - Útvary povrchových vod kategorie „jezero“ (tabulka v příloze) Tabulka I.2.1b - Popisné charakteristiky typologie vodních útvarů kategorie „řeka“ Tabulka I.2.1c - Popisné charakteristiky typologie vodních útvarů kategorie „jezero“ Tabulka I.2.1d - Přehled typů útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ Tabulka I.2.1e - Přehled typů útvarů povrchových vod kategorie „jezero“ Tabulka I.2.1f - Přehled umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod Tabulka I.2.1g - Uznatelná užívání vod související s určením silně ovlivněných VÚ Tabulka I.2.1h - Hydromorfologické změny, jejichž zachování je nezbytné pro zabezpečení uznatelných užívání Tabulka I.2.1c - Silně ovlivněné útvary povrchových vod a jejich užívání (tabulka v příloze) Tabulka I.2.1d - Fyzické změny související s určením útvarů jako silně ovlivněné (tabulka v příloze) Tabulka I.2.2 - Přehled útvarů podzemních vod a jejich přiřazení ke geologickým jednotkám Tabulka I.2.2a - Útvary podzemních vod a jejich přírodní charakteristiky (tabulka v příloze) Tabulka I.2.2b - Seznam pracovních jednotek útvarů podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka I.2.2c - Vztah útvarů podzemních vod a útvarů povrchových vod (tabulka v příloze) Tabulka I.2.3a - Vazba vodních útvarů na chráněné oblasti vázané na vodní prostředí (tabulka v příloze) Tabulka I.2.3a - Přehled odběrů vod určených pro lidskou spotřebu Tabulka I.2.3b - Odběry povrchových vod určených pro lidskou potřebu (tabulka v příloze) Tabulka I.2.3c - Odběry podzemních vod určených pro lidskou potřebu (tabulka v příloze) Tabulka I.2.3b - CHOPAV pro povrchové a podzemní vody Tabulka I.2.3c - Ochranná pásma vodárenských nádrží Tabulka I.2.3d - Území citlivá na živiny - zranitelné oblasti (tabulka v příloze) Tabulka I.2.3e - Povrchové vody využívané ke koupání (tabulka v příloze) Tabulka I.2.3d - Ptačí oblasti vázané na vodní prostředí Tabulka I.2.3f - Evropsky významné lokality vázané na vodní prostředí (tabulka v příloze) Tabulka I.2.3g - Maloplošná zvláště chráněná území vázaná na vodní prostředí (tabulka v příloze) Tabulka I.2.3e - Ramsarské mokřady Tabulka II.1.1a - Souhrnné údaje o evidovaném vypouštění Tabulka II.1.1b - Množství evidovaného vypouštěného znečištění do povrchových vod Tabulka II.1.1a - Přehled zdrojů bodového znečištění (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1c - Vybraná evidovaná vypouštění městských odpadních vod Tabulka II.1.1d - Vybraná evidovaná vypouštění průmyslových vod Tabulka II.1.1f - Vybraná evidovaná vypouštění vod z ostatních zdrojů Tabulka II.1.1g - Přehled případů havarijního znečištění v letech 2016 - 2018 Tabulka II.1.1b - Plošné zdroje znečištění v mezipovodí vodních útvarů (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1c - Přehled odběrů povrchových vod (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1h - Souhrnné údaje o evidovaných odběrech Tabulka II.1.1i - Vybrané evidované odběry s vodárenským využitím Tabulka II.1.1j - Vybrané evidované odběry pro jiné než vodárenské účely Tabulka II.1.1d - Vodní nádrže s celkovým objemem ovladatelného prostoru větším než 1 mil. m3 ve správě státního podniku Povodí Moravy (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1e - Vodní nádrže s celkovým objemem ovladatelného prostoru větším než 1 mil. m3 ve správě jiných subjektů (tabulka v příloze) Tabulka II.1.1f - Převody vody (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2a - Identifikace významných vlivů na útvary povrchových vod (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2a - Významné vypouštění komunálních odpadních vod Tabulka II.1.2b - Významné vypouštění komunálních odpadních vod (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2c - Významné vypouštění z odlehčovacích komor (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2d - Významné vypouštění průmyslových odpadních vod (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2e - Seznam významných zátěží podle databáze SEKM s uvedením problematických látek (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2f - Významné vypouštění důlních vod (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2g - Významný vliv hospodaření na rybnících (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2h - Vstup nutrientů z difuzních zdrojů do povodí vodního útvaru (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2i - Vstupy dusíku do vod v povodí/mezipovodí vodního útvaru; podíl plochy zranitelných oblastí na ploše vodního útvaru; podíl odvodněných zemědělských ploch v povodí/mezipovodí vodního útvaru (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2j - Vstup fosforu do vod v povodí/mezipovodí vodního útvaru ze zemědělství (mimoerozní) (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2k - Vstup erozního sedimentu do vod v povodí/mezipovodí vodního útvaru ze zemědělských ploch (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2l - Riziko vstupu vybraných pesticidů do vod v povodí/mezipovodí vodního útvaru ze zemědělství (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2m - Riziko vstupu vybraných látek atmosférickou depozicí do vod v povodí/mezipovodí vodního útvaru (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2n - Charakteristiky a stupeň hydrologického ovlivnění povrchových vod (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2o - Identifikace významných vlivů na útvary povrchových vod: hydrologické ovlivnění (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2p - Charakteristiky a stupeň morfologického ovlivnění útvarů povrchových vod (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2q - Identifikace sektorů významných vlivů na útvary povrchových vod: podélné úpravy vodních toků (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2r - Identifikace sektorů významných vlivů na útvary povrchových vod: překážky (tabulka v příloze) Tabulka II.1.2s - Významné ovlivnění VÚ nepůvodními organismy a onemocněními (tabulka v příloze) Tabulka II.2.1b - Seznam zátěží z databáze SEKM s uvedením problematických látek (tabulka v příloze) Tabulka II.2.1a - Přehled vypouštění do podzemních vod Tabulka II.2.1c - Podíl plochy zranitelných oblastí v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (tabulka v příloze) Tabulka II.2.1d - Podíl plochy intenzivně využívané orné půdy v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (tabulka v příloze) Tabulka II.2.1c - Přehled vybraných evidovaných odběrů podzemních vod Tabulka II.2.1e - Přehled odběrů podzemních vod a jejich přiřazení útvarům podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka II.2.1f - Přehled užívání území v útvarech podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka II.2.1f - Třídy CORINE Land Cover použité při analýzách vlivů a dopadů Tabulka II.2.2a - Seznam významných zátěží z databáze SEKM s uvedením problematických látek (tabulka v příloze) Tabulka II.2.2b - Významnost plošného znečištění dusíkem ze zemědělství (tabulka v příloze) Tabulka II.2.2c - Významnost plošného znečištění pesticidy v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách (tabulka v příloze) Tabulka II.2.2d - Významnost plošného znečištění z atmosférické depozice pro jednotlivé útvary podzemních vod nebo pracovní jednotky (tabulka v příloze) Tabulka II.2.2e - Významnost odběrů pro útvary podzemních vod nebo pracovní jednotky (tabulka v příloze) Tabulka II.2.2f - Identifikace významných vlivů na útvary podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka II.2.3a - Rizikovost útvarů podzemních vod pro staré zátěže (tabulka v příloze) Tabulka II.2.3b - Rizikovost útvarů podzemních vod pro dusík a pesticidy ze zemědělství (tabulka v příloze) Tabulka II.2.3c - Rizikovost útvarů podzemních vod pro atmosférickou depozici (tabulka v příloze) Tabulka II.2.3d - Rizikovost útvarů podzemních vod pro odběry a ostatní vlivy (tabulka v příloze) Tabulka II.2.3e - Rizikovost útvarů podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka III.1.1a - Profily situačního monitoringu Tabulka III.1.1b - Profily provozního monitoringu Tabulka III.1.1d - Hydrologický monitoring Tabulka III.1.1e - Výběr ukazatelů jakosti v závislosti na typu vlivu, kterému je vodní útvar vystaven, pro zjišťování chemického a ekologického stavu/potenciálu útvarů povrchových vod kategorie “řeka“ podle Rámcového programu monitoringu Tabulka III.1.1a - Profily situačního monitoringu (tabulka v příloze) Tabulka III.1.1b - Profily provozního monitoringu (tabulka v příloze) Tabulka III.1.1c - Profily hydrologického monitoringu (tabulka v příloze) Tabulka III.1.2a - Monitorovací objekty pro sledování kvantitativního stavu Tabulka III.1.2b - Objekty podzemních vod pro monitoring chemického stavu Tabulka III.1.3a - Profily monitoringu území vyhrazených pro lidskou spotřebu Tabulka III.1.3b - Profily monitoringu pro nitrátovou směrnici Tabulka III.1.3c - Profily monitoringu povrchových vod využívaných ke koupání Tabulka III.1.3a - Místa monitoringu povrchové vody určené pro lidskou spotřebu (tabulka v příloze) Tabulka III.1.3b - Místa monitoringu podzemní vody určené pro lidskou spotřebu (tabulka v příloze) Tabulka III.1.3c - Profily monitoringu pro nitrátovou směrnici (tabulka v příloze) Tabulka III.2.1.3a - Souhrnné hodnocení útvarů povrchových vod Tabulka III.2.1.3b - Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod Tabulka III.2.1.3c - Hodnocení ekologického stavu - všeobecné fyzikálně-chemické složky Tabulka III.2.1.3d - Hodnocení ekologického stavu - specifické znečišťující látky Tabulka III.2.1.3e - Souhrn hodnocení biologických složek ekologického stavu Tabulka III.2.1.3f - Hodnocení biologické složky ekologického stavu Tabulka III.2.1.3g - Souhrn hodnocení hydromorfologické složky ekologického stavu Tabulka III.2.1.3i - Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod Tabulka III.2.1.3j - Hodnocení biologických složek ekologického potenciálu Tabulka III.2.1.3k - Hodnocení všeobecně fyzikálně-chemických složek ekologického potenciálu Tabulka III.2.1.3l - Hodnocení specifických znečišťujících látek ekologického potenciálu Tabulka III.2.1.3m - Hodnocení ekologického potenciálu Tabulka III.2.1.3n - Typově specifické hodnoty pro ukazatele všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu útvarů povrchových kategorie "řeka" - porovnání 2. a 3. plánovacího období Tabulka III.2.1.3o - Všeobecné fyzikálně-chemické složky ekologického stavu/potenciálu - počet nevyhovujících vodních útvarů Tabulka III.2.1.3p - Specifické znečišťující látky - počet nevyhovujících vodních útvarů Tabulka III.2.1a - Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod (tabulka v příloze) Tabulka III.2.1b - Hodnocení ekologického stavu a ekologického potenciálu útvarů povrchových vod (tabulka v příloze) Tabulka III.2.1c - Souhrnné hodnocení stavu útvarů povrchových vod (tabulka v příloze) Tabulka III.2.2. - Souhrnné hodnocení stavu útvarů podzemních vod Tabulka III.2.2a - Hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka III.2.2b - Seznam útvarů podzemních vod s výrazným vzestupným trendem znečišťujících látek (tabulka v příloze) Tabulka III.2.2c - Hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka III.2.2d - Souhrnné hodnocení stavu útvarů podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka III.2.3a - Stav území vyhrazených pro odběry vody pro lidskou spotřebu Tabulka III.2.3b - Stav oblastí vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů vázaných na vodní prostředí Tabulka III.2.3c - Stav mokřadů podle Ramsarské úmluvy Tabulka III.3a - Dopad vlivů na stav útvarů povrchových vod (tabulka v příloze) Tabulka III.3b - Dopad vlivů na stav útvarů podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka III.4.1a - Souhrn odhadu hodnocení stavu útvarů povrchových vod k roku 2021 - Chemický stav Tabulka III.4.1b - Souhrn odhadu hodnocení stavu útvarů povrchových vod k roku 2021 - Ekologický stav/potenciál Tabulka III.4.2a - Odhad hodnocení stavu útvarů podzemních vod k roku 2021 Tabulka III.4.3a - Stav území vyhrazená pro odběry vody pro lidskou spotřebu - předpoklad 2021 Tabulka III.4.3b - Stav oblastí vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů vázaných na vodní prostředí - předpoklad 2021 Tabulka III.4.3c - Stav mokřadů podle Ramsarské úmluvy - předpoklad 2021 Tabulka III.5.1 - Spolehlivost hodnocení stavu útvarů povrchových vod (tabulka v příloze) Tabulka III.5.2 - Spolehlivost hodnocení stavu útvarů podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka IV.1.1a - Environmentální cíle pro útvary povrchových vod - chemický stav Tabulka IV.1.1b - Přehled útvarů povrchových vod v nevyhovujícím chemickém stavu a významné vlivy Tabulka IV.1.1c - Environmentální cíle pro útvary povrchových vod - ekologický stav/potenciál Tabulka IV.1.1d - Přehled útvarů povrchových vod v nevyhovujícím ekologickém stavu/potenciálu a významné vlivy Tabulka IV.1.1a - Vlivy, způsobující nedosažení dobrého stavu útvarů povrchových vod (tabulka v příloze) Tabulka IV.1.1e - Environmentální cíle pro útvary podzemních vod Tabulka IV.1.1f - Přehled útvarů podzemních vod v nevyhovujícím stavu a významné vlivy Tabulka IV.1.1b - Environmentální cíle pro zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných a závadných látek do podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka IV.1.1c - Vlivy, způsobující nedosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka IV.2a - Výjimky z dosažení dobrého ekologického stavu/potenciálu podle složky kvality (tabulka v příloze) Tabulka IV.2b - Výjimky z dosažení dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod podle ukazatele (tabulka v příloze) Tabulka IV.2c - Výjimky z dosažení dobrého kvantitativního stavu útvaru podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka IV.2d - Výjimky z dosažení dobrého chemického stavu útvaru podzemních vod (tabulka v příloze) Tabulka IV.2.1a - Prodloužení lhůt v útvarech povrchových vod - chemický stav Tabulka IV.2.1b - Prodloužení lhůt v útvarech povrchových vod - ekologický stav/potenciál Tabulka IV.2.1c - Prodloužení lhůt v útvarech podzemních vod - chemický stav Tabulka IV.2.1d - Prodloužení lhůt v útvarech podzemních vod - kvantitativní stav Tabulka V.1.2a - Nejvýznamnější povodně zaznamenané hydrologickou službou Tabulka V.1.2 - Hydrogramy významných povodňových událostí ve vybraných vodoměrných stanicích (tabulka v příloze) Tabulka V.1.3 - Místa omezující průtočnost vodních toků s negativním vlivem na průběh povodně (tabulka v příloze) Tabulka V.1.4a - Oblasti s významnými povodňovými riziky (tabulka v příloze) Tabulka V.1.4b - Obce s nepřijatelným povodňovým rizikem - rozsah ploch dotčených povodní a ploch v nepřijatelném riziku (tabulka v příloze) Tabulka V.1.4c - Obce s nepřijatelným povodňovým rizikem - počty obyvatel dotčených povodní a počty obyvatel v nepřijatelném riziku (tabulka v příloze) Tabulka V.1.4d - Rozsah ploch v nepřijatelném riziku v členění podle jednotlivých kategorií funkčního využití území (tabulka v příloze) Tabulka V.1.4e - Souhrnné informace o citlivých objektech v oblasti s významným povodňovým rizikem (tabulka v příloze) Tabulka V.1.5.1 - Zastavěná území nechráněná nebo nedostatečně chráněná před povodněmi (tabulka v příloze) Tabulka V.1.6.2 - Seznam kritických bodů (tabulka v příloze) Tabulka VI.1a - Opatření k dosažení cílů (tabulka v příloze) Tabulka VI.1b - Opatření k dosažení cílů s vazbou: vliv - stav a výjimka (tabulka v příloze) Tabulka VI.1.3 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.4 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.5 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.6 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.8 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.10 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.12a - Souhrnné informace o opatřeních typu revitalizace vodních toků Tabulka VI.1.12c - Souhrnné informace o opatřeních typu rybí přechod Tabulka VI.1.15 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.16 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.17 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.18 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.19 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.4 – Souhrnné náklady na opatření Tabulka VII.1.1. - Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí v dílčím povodí za rok 2018 Tabulka VII.1.2. - Platby za odebrané množství podzemní vody v dílčím povodí v roce 2018 Tabulka VII.1.5. - Přehled vodného a stočného jednotlivých provozovatelů v dílčím povodí v roce 2018 Tabulka VIII.3a - Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí Tabulka VIII.3b - Odborné subjekty a správní úřady řízené kompetentními a ostatními správními úřady Tabulka VIII.4a - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o plánu dílčího povodí Tabulka VIII.4b - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí

 

9. Seznam map

Mapa I.1.1a - Dílčí povodí a povodí 3. řádu Mapa I.1.1b - Působnost kompetentních úřadů Mapa I.1.5a - Faktor urychleného odtoku Mapa I.1.5b - Míra akumulace vody ve vodních nádržích Mapa I.2.1a - Útvary povrchových vod - kategorie Mapa I.2.1b - Útvary povrchových vod - typy Mapa I.2.1c - Silně ovlivněné útvary povrchových vod Mapa I.2.2 - Umístění a hranice útvarů podzemních vod Mapa I.2.3a - Vodní útvary s odběry vody určené k lidské spotřebě Mapa I.2.3b - Ochranná pásma vodních zdrojů Mapa I.2.3c - Vody ke koupání, oblasti citlivé na živiny Mapa I.2.3d - Oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů, ptačí oblasti Mapa II.1.1a - Bodové zdroje znečištění Mapa II.1.1b - Odběry povrchových vod Mapa II.1.1c - Řízení odtoku povrchových vod Mapa II.1.1d - Příčné překážky Mapa II.1.2a - Významné bodové zdroje znečištění povrchových vod Mapa II.1.2b - Významné plošné zdroje znečištění povrchových vod Mapa II.1.2c - Vstup dusíku ze zemědělství do vod v povodí/mezipovodí vodního útvaru Mapa II.1.2d - Podíl zranitelných oblastí v ploše vodního útvaru Mapa II.1.2e - Vstupu mimoerozního fosforu ze zemědělství do vod v povodí/mezipovodí vodního útvaru Mapa II.1.2f - Vstup erozního sedimentu v povodí/mezipovodí vodního útvaru Mapa II.1.2g - Významná atmosférická depozice v povodí/mezipovodí vodního útvaru Mapa II.2.1 - Odběry podzemních vod Mapa II.2.2a - Významné vlivy na útvary podzemních vod - chemický stav Mapa II.2.2b - Významné vlivy na útvary podzemních vod - kvantitativní stav Mapa III.1.1a - Profily situačního monitoringu Mapa III.1.1b - Profily provozního monitoringu Mapa III.1.1d - Profily hydrologického monitoringu Mapa III.1.2a - Objekty monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod Mapa III.1.2b - Objekty monitoringu chemického stavu podzemních vod Mapa III.1.3a - Monitoring území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu Mapa III.1.3b - Monitoring pro nitrátovou směrnici Mapa III.1.3c - Monitoring povrchových vod využívaných pro koupání Mapa III.2.1a - Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod Mapa III.2.1b - Hodnocení ekologického stavu a ekologického potenciálu útvarů povrchových vod Mapa III.2.1c - Souhrnné hodnocení stavu útvarů povrchových vod Mapa III.2.2a - Chemický stav útvarů podzemních vod a identifikace útvarů podzemních vod s výrazným vzestupným trendem znečišťujících látek Mapa III.2.2b - Kvantitativní stav útvarů podzemních vod Mapa III.2.3a - Stav území vyhrazených pro odběry vody pro lidskou spotřebu Mapa III.4.2a - Odhad chemického stavu útvarů podzemních vod k roku 2021 Mapa III.4.2b - Odhad kvantitativního stavu útvarů podzemních vod k roku 2021 Mapa IV.1.1a - Environmentální cíle pro útvary povrchových vod - ekologický stav/potenciál Mapa IV.1.1b - Environmentální cíle pro útvary povrchových vod - chemický stav Mapa IV.1.1c - Environmentální cíle pro útvary podzemních vod - chemický stav Mapa IV.1.1d - Environmentální cíle pro útvary podzemních vod - kvantitativní stav Mapa V.1.2 - Maximální zjištěný rozsah zaplavovaného území historickými povodněmi Mapa V.1.3 - Místa omezující průtočnost vodních toků Mapa V.1.4 - Oblasti s významnými povodňovými riziky Mapa V.1.5 - Zastavěná území nechráněná nebo nedostatečně chráněná před povodněmi Mapa V.1.6 - Vymezené lokality významně ohrožené přívalovými srážkami Mapa VI.1.3 - Opatření pro vody užívané nebo uvažované pro odběr pro lidskou spotřebu Mapa VI.1.4 - Opatření ke zlepšení jakosti vod využívaných ke koupání Mapa VI.1.7 - Opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů - čistírny odpadních vod nebo kanalizace Mapa VI.1.10 - Opatření k omezování, případně zastavení vnosu nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek do vod - staré ekologické zátěže, průmyslové zdroje Mapa VI.1.12 - Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů Mapa VI.1.17 - Protipovodňová opatření v oblastech s významným povodňovým rizikem Mapa VI.1.18 - Protipovodňová opatření mimo oblasti s významným povodňovým rizikem Mapa VI.1.19 - Opatření ke snížení nepříznivých účinků sucha

Plán dílčího povodí Dyje 2021-2027
Copyright © 2022 Povodí Moravy, s.p. | Všechna práva vyhrazena