VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou
VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP
VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP
VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod
VIII.5. Nejistoty a chybějící data
VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou
Tato kapitola obsahuje seznam dalších projektů, programů a koncepcí s vodohospodářskou tématikou týkajících se dílčího povodí Dyje, včetně krátkého popisu jejich obsahu.
„Tvorba map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v oblasti povodí Moravy a v oblasti povodí Dyje“
Zadavatel: Povodí Moravy, s.p.
Zpracovatel: AQUATIS a. s., listopad 2019
Spoluřešitelé: Vysoké učení technické v Brně,
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., pobočka Brno
Revital, inženýrská a projektová kancelář, Praha
Cílem předkládané dokumentace je vytvoření map povodňového nebezpečí a povodňových rizik. Na mapách nebezpečí je zobrazeno prostorové rozdělení charakteristik průběhu povodně pro scénáře nebezpečí (kulminační průtoky Q5, Q20, Q100, Q500). Jedná se o rozsahy rozlivů, hloubky zaplavení a rychlosti proudící vody. Mapy povodňového rizika kombinují údaje o ohrožení s informacemi o zranitelnosti objektů v exponovaném území. Na základě zranitelnosti, tj. dostupných informací o využití území, jsou vymezeny třídy ploch, kterým jsou přiřazeny hodnoty tzv. maximálně přijatelného rizika. V mapách rizika jsou zvýrazněny ty využívané plochy, na kterých je překročen limit maximálně přijatelného rizika. Uvnitř každé takové plochy jsou vyznačeny dosažené hodnoty ohrožení v uvedené barevné škále. Takto identifikovaná území představují exponované plochy při projevu daného scénáře povodňového nebezpečí a odpovídající míře zranitelnosti území.
Mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik sloužily pro zpracování PpZPR, jejichž cílem je snížit nepříznivé účinky povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářské činnosti.
„Regionální strategie adaptačních opatření pro Pardubický kraj (RESAO)“
Jedná se o projekt zastřešovaný Institutem environmentálních výzkumů a aplikací, z.s. (IEVA), který byl založen Pardubickým krajem. Hlavním cílem projektu je navrhnout odborně správný a funkční způsob adaptace krajiny na negativní dopady klimatické změny s hlavním zřetelem trvale udržitelné hospodaření v atraktivní kulturní krajině. Území Pardubického kraje zasahuje do dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu i do dílčího povodí Dyje. Projekt ReSAO je uvažován jako čtyřletý s tím, že po ukončení projektu se předpokládá další detailní projekční příprava navrhovaných opatření a jejich realizace.
Projekt se bude provádět v jednotlivých etapách: Startovací etapa, regionální návrhová etapa, implementační etapa, projekční etapa I. (zpracování DÚR), projekční etapa II. (zpracování DSP), realizační etapa, které se následně mohou znovu opakovat. V rámci projektu proběhla multikriteriální analýza, v rámci které byla definována nejproblematičtější území a území s největším potenciálem zlepšení. Na základě toho byly vymezeny prioritní oblasti a z nich pak 5 prioritních oblastí k řešení. V dílčím povodí Dyje bylo za prioritní oblast vymezeno povodí ČHP 4-15-02-007, jehož páteřním tokem je řeka Svitava. Pro toto území byla navržena adaptační opatření na celkovém území 21 km2. Navrhovaná opatření se týkají plochy cca 40 ha. Jedná se o návrhy: Revitalizace Svitavy a Banínského potoka, rozčlenění krajiny a zvýšení infiltrace, návrhy zřízení lokálního biocentra a řešení odtoku v povodí kritického bodu východně od Banína.
Projekty přeshraniční spolupráce
Sedimenty a ekosystémové služby ve vzájemném působení s povodněmi a suchem v pohraniční oblasti AT-CZ (SEDECO)
Projekt v rámci programu přeshraniční spolupráce „Interreg V-A Rakousko-Česká republika“ měl probíhat v období 2016- 2020, ale byl prodloužen do roku 2022.
Projektoví partneři:
Universität für Bodenkultur Wien (Rakousko) - vedoucí partner projektu,
Vysoké učení technické v Brně (ČR),
Povodí Moravy, s.p. (ČR),
BOKU - Wasserbaulabor Errichtungs- und Betriebs- Gesellschaft m.b.H. (Rakousko).
Cílem projektu je zlepšit stav ekosystémových služeb, biologické rozmanitosti a snížení vlivu povodní a sucha, a to především výstavbou a návrhem cílených účinných opatření zelené infrastruktury, jako je např. obnova meandrů, obnova břehů pomocí konstrukcí z mrtvého dřeva a vytvoření ostrovů ve vodních nádržích. V rámci projektu bude vedoucím partnerem projektu Universität für Bodenkultur Wien vybudována moderní výzkumná hydrologická laboratoř ve Vídni pro modelování revitalizačních opatření řeky a na příkladu nádrží Nové Mlýny bude vytvořena strategie pro vylepšené řízení sedimentů v nádržích v povodí řeky Dyje. Povodí Moravy, s.p. rovněž zajistí novou měřící lodí a instalací 4 měřících stanic (zákaloměrů) aktuální data o stavu zanášení nádrží a vývoji morfologie vodního toku, na jejichž základě bude možné nad rámec běžné správy a údržby aplikovat nápravná opatření.
DYJE 2020 / THAYA 2020
Hlavním cílem projektu DYJE 2020, který probíhá v období 2016-2021 je vytvořit vědecký, metodický i personální základ pro koordinovaný rozvoj regionu a dosažení požadované kvality životního prostředí a ekosystémových služeb v příhraničním regionu.
Projektoví partneři:
Povodí Moravy, s.p. (ČR) - vedoucí partner projektu,
via donau – Österreichische Wasserstraßen-Gesellschaft mbH (Rakousko),
Umweltbundesamt (Rakousko),
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i. (Česká republika),
Nationalpark Thayatal GmbH (Rakousko),
Správa Národního parku Podyjí (Česká republika),
Amt der niederösterreichischen Landesregierung / Abt. Wasserwirtschaft (Rakousko).
V projektu bude vytvořeno deset přeshraničních mechanizmů zaměřených na harmonizaci monitoringu a hodnocení stavu vodních toků, podporu rozvoje rybí populace a zlepšení morfologie toků. Díky projektu vznikne pět prvků zelené infrastruktury podporujících morfologickou rozmanitost toku, migraci a reprodukci ryb. Prvky zelené infrastruktury jsou zároveň pilotním inovativním řešením dané problematiky, které budou sloužit jako vzorová řešení nejen v rámci přeshraničního regionu. V rámci tohoto projektu došlo k napojení odstavených ramen Dyje na hranici mezi českou republikou a Rakouskem.
„Udržitelné hospodaření s fosforem“
Cílem projektu, který probíhal v roce 2019, bylo zlepšení kvality povrchových vod v příhraničních regionech ČR a Rakouska, zlepšení informovanosti odborné i laické veřejnosti o problémech způsobených fosforem a o zodpovědném nakládání s fosforem i možnostech jeho recyklace.
Hlavní náplní projektu byla vzájemná výměna informací mezi odbornou veřejností z Rakouska a České republiky, zaměřená na:
- Zdroje znečištění fosforem,
- Redukce a eliminace zdrojů znečištění vodního prostředí,
- Toky fosforu a jeho ztráty v zemědělství a průmyslu,
- Možnosti recyklace fosforu ze splaškových vod, čistírenských kalů a jiných odpadů,
- Problémy a inovace z praxe.
V rámci projektu mimo jiné proběhla v květnu 2019 odborná mezinárodní konference v Brně, na které byly prezentovány aktuální zkušenosti z oboru čištění odpadních vod, zaměřené hlavně na nakládání s fosforem. Konference se zúčastnili odborníci z oblasti státní správy, výzkumných a vzdělávacích organizací, správy vodních toků a vodohospodářské infrastruktury, a to jak z české, tak z rakouské strany.
„DANUBE FLOODPLAIN – NIVA DUNAJE“
Cílem mezinárodního projektu je prevence před povodněmi při maximalizaci přínosů pro zachování biologické rozmanitosti. Projekt, který probíhá v letech 2018-2021 sdružuje odborníky z 10 zemí a 22 organizací. Je zaměřen na snižování negativního dopadu povodní a zároveň na zachování dynamických vodních ekosystémů. K tomu je potřebné hledat cestu pomocí trvale udržitelných a přírodě blízkých řešení.
V projektu se vzájemně předávají informace mezi odborníky ze všech zainteresovaných stran, ze států v povodí Dunaje, zaměřené na možné sjednocení vhodných přístupů k problematice renaturace říčních niv, kombinace klasické a zelené infrastruktury a přírodě blízká retenční opatření. Výsledkem projektu budou:
- Příručka o renaturaci a ochraně říčních niv v povodí Dunaje, se zaměřením na konkrétní případy,
- Strategické pokyny pro udržitelné hospodaření v říčních nivách Dunaje, obsahující manuál pro širší veřejnost,
- Plán povodí Dunaje obsahující dohodnuté následné kroky k realizaci projektů v oblasti říčních niv.
„Vlivy změny klimatu na povodí řeky Dyje (Cli OP Thaya)“
Mezinárodní česko-rakouský projekt zaměřený na zjištění, s jakou dostupnou zásobou vody lze v budoucnu v povodí Dyje, s ohledem na dopady změny klimatu, ve vodním hospodářství a navazujících odvětvích počítat.
Projektoví partneři:
Technische Universität Wien /TÜW/ (Rakousko),
Český hydrometeorologický ústav (Česká republika),
CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (Česká republika),
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i. (Česká republika)
Povodí Moravy, s.p. (Česká republika)
Mezi roky 2013-2020 bylo v zájmovém území zaznamenáno dlouhodobé sucho s nízkými úhrny srážek, tudíž stávající vodní nádrže nemohly dosáhnout plné retenční kapacity. V roce 2017-2018 byly přítoky tak nízké (přibližně 10-50 % oproti dlouhodobému průměru), že byla poprvé nezbytná mimořádná opatření k udržení dodávek především pitné vody. Vzhledem ke klimatickým prognózám je třeba i do budoucna s výskytem sucha a možného nedostatku vody počítat, protože vodní nádrže, které jsou využívány k zásobování pitnou vodou (cca 100 000 obyvatel), pro zemědělské zavlažování a také pro dodávky vody pro průmysl, mohou být vývojem klimatu nepříznivě zasaženy. Výstupy budou obsahovat data dosavadního využívání vody, přehled manipulačních řádů současných vodních nádrží, jezů a také odhad budoucích potřeb užívání vody v povodí Dyje.
Cílem tohoto projektu je prozkoumat dopady klimatické změny na vodní bilanci v povodí řeky Dyje do roku 2050, aby se na základě těchto poznatků vytvořil návrh vzájemně koordinovaného "nouzového" manipulačního řádu pro příslušná vodní díla. V tomto ohledu je nutno odhadnout bilanci vody a porovnat ji s očekávanou potřebou vody v budoucnu. Pro tyto odhady došlo k propojení stávajících klimatických modelů a k tvorbě regionálních klimatických scénářů. Poprvé se dvě sousední země snaží harmonizovat své odborné znalosti a přenést je na společný hraniční region. Na základě výsledků se budou v rámci projektu zpracovávat manipulační opatření pro suchá období ve vzájemné shodě obou stran. K této součinnosti projektových partnerů dojde za podpory odborníků Rakousko-české komise pro hraniční vody a bude základem pro udržitelné zásobování vodou v regionu v časech nízkého stavu zásoby vody.
VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP
Popis zapojení veřejnosti v jednotlivých etapách zpracování PDP
Výsledky přípravných prací a návrhy plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik byly podle § 25 odst. 1 písm. a) a b) zákona o vodách zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám. Dle § 16 a § 19 vyhlášky 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech po zvládání povodňových rizik, v platném znění, byly tyto výsledky zveřejněny po dobu 6 měsíců na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí, na příslušných krajských úřadech a u správce povodí, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.
Na internetových stránkách Ministerstva zemědělství byly zveřejněny následující dokumenty:
- Návrh časového plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik. Zveřejněno od 2. 10. 2018.
- Návrhy předběžných přehledů významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí. Zveřejněno od 20. 12. 2019.
Pro 2. plánovací období podle Povodňové směrnice (2007/60/ES) byly zveřejněny:
- Aktualizace předběžného vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem. Zveřejněno od 22. 11. 2017.
- Na stránkách MŽP a Centrálního datového skladu http://cds.mzp.cz aktualizace map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik. Zveřejněno od 23. 12. 2019.
Legislativní rámec
Legislativa EU - příslušné směrnice a rozhodnutí Rady ES vztahující se k problematice plánování
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice)
- Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. Povodňová směrnice)
Legislativa ČR - příslušné zákony a vyhlášky vztahující se k problematice plánování
- Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí
- Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, v platném znění
- Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod
- Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, v platném znění
- Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
Povinně zveřejňované informace a další způsoby informování veřejnosti
Členské státy EU jsou v souladu s požadavky Rámcové směrnice (Článek 14) a Povodňové směrnice (Článek 9 a 10) povinny podpořit aktivní zapojení všech zúčastněných stran při vypracování, přezkoumání a aktualizaci plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik.
Vodní zákon rovněž určuje (§ 25, odst. 4 a 5), že národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik vydává MZe jako opatření obecné povahy. V souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, může k návrhu opatření obecné povahy kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky.
Zároveň je podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, nutno plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik posoudit z hlediska vlivů koncepcí na životní prostředí (proces SEA), které rovněž zahrnuje zapojení veřejnosti formou veřejného projednávání. Proces SEA bude ve 3. plánovacím období proveden pro jednotlivé plány dílčích povodí, které jsou podkladem pro sestavení jednotlivých národních plánů povodí.
Shrnutí úprav PDP na základě podaných připomínek
Tato část bude doplněna po skončení připomínkového období návrhů plánů povodí.
Podrobný přehled o aktivitách zapojení veřejnosti do pořizování Plánu dílčího povodí Dyje pro období 2021-2027 je uložen u jeho pořizovatele – Povodí Moravy, s.p.
VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP
Seznam pořizovatelů PDP, kompetentních úřadů a příslušných správních úřadů
Uvedený seznam institucí a úřadů pro dílčí povodí Dyje zahrnuje:
- Název organizace
- Úplné kontaktní detaily
- Úloha organizace
Pořizovatel Plánu dílčího povodí Dyje
Povodí Moravy, s.p.
Dřevařská 11
602 00 Brno
tel.: 541 637 111
fax: 541 211 403
e-mail: info@pmo.cz
ID datové schránky: m49t8gw
www.pmo.cz
Povodí Moravy, s.p., jako správce povodí Moravy, je pořizovatelem Plánu dílčího povodí Dyje ve spolupráci s Krajskými úřady Jihomoravského, Olomouckého, Pardubického, Zlínského, Jihočeského kraje a Kraje Vysočina a s ústředními vodoprávními úřady. Zpracování PDP konzultoval s ostatními správci povodí, krajskými úřady příslušnými v oblasti povodí, se správními úřady pro územní plánování a Českou inspekcí životního prostředí. Plán dílčího povodí je podkladem pro zpracování Národního plánu povodí Dunaje.
Krajské úřady
Krajský úřad Jihomoravského kraje
odbor životního prostředí
Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno
tel.: 541 651 111
fax: 541 651 209
e-mail: posta@kr-jihomoravsky.cz
ID datové schránky: x2pbqzq
Krajský úřad Kraje Vysočina
odbor životního prostředí a zemědělství
Žižkova 57, 587 33 Jihlava
tel.: 564 602 111
fax: 564 602 420
e-mail: posta@kr-vysocina.cz
ID datové schránky: ksab3eu
Krajský úřad Olomouckého kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc
tel.: 585 508 111
e-mail: posta@olkraj.cz
ID datové schránky: qiabfmf
Krajský úřad Zlínského kraje
odbor stavebního řádu a životního prostředí
třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín
tel.: 577 043 111
e-mail: podatelna@kr-zlinsky.cz
ID datové schránky: scsbwku
Krajský úřad Pardubického kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice
tel.: 466 026 111
fax: 466 611 220
e-mail: posta@pardubickykraj.cz
ID datové schránky: z28bwu9
Krajský úřad Jihočeského kraje
odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví
U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice
tel.: 386 720 111
e-mail: posta@kraj-jihocesky.cz
ID datové schránky: kdib3rr
Krajské úřady ve smyslu § 107 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění spolupracují s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů dílčích povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech dílčích povodí a při provádění kontroly plnění plánů dílčích povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů.
Ústřední vodoprávní úřady
Ministerstvo zemědělství
Těšnov 65/17, 111 00 Praha 1
tel.: 221 811 111
fax: 224 810 478
e-mail: info@mze.cz, posta@mze.cz
ID datové schránky: yphaax8
www.mze.cz
MZe vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu, není-li zákonem o vodách (§ 108) stanoveno jinak. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
tel.: 267 121 111
fax: 267 310 308
e-mail: info@mzp.cz
ID datové schránky: 9gsaax4
www.mzp.cz
MŽP vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108, odst. 3, písmeno a, zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.
Ministerstvo zdravotnictví
Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2
tel.: 224 971 111
fax: 224 972 111
e-mail: mzcr@mzcr.cz
ID datové schránky: 9v8aaxd
www.mzcr.cz
MZ vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění a to ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.
Ministerstvo dopravy
nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1
tel.: 225 131 111
e-mail: posta@mdcr.cz
ID datové schránky: n75aau3
www.mdcr.cz
MD vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 108 odst. 4 zákona o vodách). V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.
Ministerstvo obrany ČR
Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 - Hradčany
tel.: 973 201 111
e-mail: e-podatelnaMO@army.cz
ID datové schránky: hjyaavk
www.mocr.army.cz
MO vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 2, (§ 108, odst. 5, vodního zákona, v platném znění).
Ústřední správní úřad pro územní plánování (dotčený orgán státní správy)
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1
tel.: 224 861 111
fax: 224 861 333
e-mail: info@mmr.cz
ID datové schránky: 26iaava
www.mmr.cz
MMR je ve smyslu § 14 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy ve věcech územního plánování.
Ústřední správní úřad v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
tel.: 267 121 111
fax: 267 310 308
e-mail: info@mzp.cz
ID datové schránky: 9gsaax4
www.mzp.cz
MŽP je ústředním správním orgánem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí dle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a v této oblasti vykonává vrchní státní dozor. Dále je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody v České republice dle § 79 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.
Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí Dyje je přehledně sestaven do tabulky VIII.3a. Tabulka VIII.3b obsahuje seznam odborných subjektů a správních úřadů řízených kompetentními úřady.
Tabulka VIII.3a - Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí
Popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP
Při zpracování plánů dílčího povodí se vycházelo z vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, v platném znění.
Na podporu zpracování plánů dílčích povodí byly již v prvním plánovacím cyklu zřízeny níže uvedené komise s celostátní případně regionální působností:
Komise pro Plánování v oblasti vod (KPOV) byla zřízena při MZe a MŽP již v r. 2003 a pokračuje v činnosti od prosince 2016 i ve třetím plánovacím období. KPOV koordinuje činnost plánování vod na národní úrovni, projednává a schvaluje postupy, metodiky a dokumenty procesu plánování, které pak jsou využity pro konkrétní činnosti zpracování plánů. Úkolem komise je napomáhat institucím zapojeným v procesu plánování.
Členy komise jsou nejen zástupci ústředních vodoprávních úřadů, krajských úřadů, Asociace krajů ČR, správců povodí, LČR s.p., ale i významných vodohospodářských institucí, Agentury ochrany přírody a krajiny, České inspekce životního prostředí, významných uživatelů vod, nevládních organizací a dalších institucí.
Komise pro Plány v dílčích povodích (KPDP) - na úrovni pořizovatele Plánu dílčího povodí Dyje byla generálním ředitelem Povodí Moravy, s.p., ustavena Komise pro Plán dílčího povodí Dyje, jejíž práce je vymezena „Statutem Komise pro Plán dílčího povodí Dyje“, vydaným Povodím Moravy, s.p., s účinností od 25. 1. 2018 (č.j.: PM005709/2018-206/Bo). Účelem komise je koordinace prací a spolupráce při pořizování plánu povodí na úrovni dílčího povodí. Členy komise jsou zástupci pořizovatelů PDP, tj. Povodí Moravy, s.p., Krajských úřadů Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina, Jihočeského, Zlínského, Olomouckého a Pardubického kraje, dále zástupci Lesů ČR, s.p., AOPK ČR, ČIŽP, MD, nejvýznamnějších uživatelů vody, aj. Aktuální seznam členů komise je uveden na webových stránkách Povodí Moravy, s.p.
Tabulka VIII.3b - Odborné subjekty a správní úřady řízené kompetentními a ostatními správní úřady
VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod
Kontaktní místa pro získávání informací
Povodí Moravy, s.p.
Dřevařská 11602 00 Brno
tel.: 541 637 111
fax: 541 211 403
e-mail: info@pmo.cz
ID datové schránky: m49t8gw
www.pmo.cz
Povodí Moravy, s.p., jako pořizovatel plánu dílčího povodí při zpracování plánů průběžně eviduje a ukládá dokumenty související se zpracováním PDP a dokumentující postup jeho zpracování včetně výsledných dokumentů z jednotlivých etap prací a jejich projednávání. Dokumenty, použité pro zpracování PDP, jsou po dobu přípravy, zpracování, schvalování a platnosti plánu dílčího povodí veřejně přístupné k nahlédnutí u pořizovatele plánu – Povodí Moravy, s.p.
Český hydrometeorologický ústav – úsek hydrologie
Na Šabatce 2050/17143 06 Praha 4 - Komořany
tel. 244 032 304 (sekretariát ředitele pro hydrologii)
www.chmi.cz
Zřizovatelem ČHMÚ je Ministerstvo životního prostředí ČR.
Vodohospodářský informační portál VODA
https://voda.gov.cz/portal/
Gestorem Vodohospodářského informačního portálu VODA je MZe a MŽP ve spolupráci s dalšími ústředními vodoprávními úřady ČR, tj. MZ, MD a MO. Prostřednictvím jednotných, přehledných a snadno dostupných aplikací zde zmiňované resorty prezentují široké veřejnosti věrohodné informace o našich vodách a tak přispívají k její lepší a včasné informovanosti.
Plán dílčího povodí Dyje byl zpracován v časovém období let 2016 až 2020. Práce byly rozděleny do 3 etap:
I. etapa – Přípravné práce plánu dílčího povodí
II. etapa – Návrh plánu dílčího povodí
III. etapa – Plán dílčího povodí
I. etapa – Přípravné práce plánu dílčího povodí
Do roku 2019 byly zpracovány následující dílčí činnosti přípravných prací:
1. Vymezení vztahů dílčích povodí k územním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností, k mezinárodním oblastem povodí a jejich částem na území České republiky.
2. Shromáždění podkladů pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů (podle § 5 vyhlášky).
3. Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí (podle § 8 vyhlášky).
4. Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod (podle § 9 vyhlášky).
5. Shromáždění závazných podkladů, zejména o stavu povrchových a podzemních vod, o užívání vod a nakládání s nimi a o vlivech na stav povrchových a podzemních vod.
6. Sestavení předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami (VHP) (podle § 13 vyhlášky).
7. Určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (HMWB a AWB) (podle § 14 vyhlášky).
8. Návrh zvláštních cílů ochrany vod (podle § 15 vyhlášky).
9. Podklady pro zpracování „oznámení koncepce“ (PDP) podle zvláštního právního předpisu (úvod procesu SEA).
10. Stanovení cílů pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky v členění podle § 24 odst. 4 zákona.
11. Zpracování podkladů potřebných pro práci s veřejností.
12. Shromáždění dalších vhodných podkladů jako zdrojů informací o možných požadavcích na užívání vod a nakládání s nimi a o možných vlivech na stav povrchových nebo podzemních vod, například regionální rozvojové plány a programy, sektorové politiky, plány a programy, plány rozvoje vodovodů a kanalizací podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích), plány péče o zvláště chráněná území podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů), atd.
Výsledkem přípravných prací byl „Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v části mezinárodní oblasti povodí Dunaje na území České republiky“, který byl podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o vodách zveřejněn od 20. 12. 2019 po dobu 6 měsíců k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.
II. etapa – Návrh plánu dílčího povodí podle právních předpisů a výsledů přípravných prací
V průběhu roku 2020 byly zpracovány následující činnosti plánu dílčího povodí:
13. Vyhodnocení připomínek a námětů obdržených k Předběžnému přehledu významných problémů nakládání s vodami zjištěných v části mezinárodní oblasti povodí Dunaje na území České republiky“ podle § 25 odst. (1), vodního zákona.
14. Návrh PDP Dyje zpracovaný dle dokumentu Maketa plánu dílčího povodí.
15. Návrhy opatření k dosažení stanovených cílů včetně návrhů období jejich realizace a odhadu finančních nákladů na jejich financování a na základě ekonomické analýzy sestavení „programů opatření“.
16. Zveřejnění návrhu PDP Dyje k připomínkám veřejnosti podle § 25 odst.1 písmeno b) vodního zákona a § 19 vyhlášky, včetně stručného souhrnu PDP Dyje.
17. Zpracování tzv. „krajské verze návrhu PDP“, obsahující zejména stručné informace o programech opatření navrhovaných v jednotlivých PDP na území příslušných krajů.
18. Zpracování vhodných podkladů potřebných pro práci s veřejností (posterů, informačních listů, prezentací, atd.).
III. etapa – Plán dílčího povodí podle § 20 vyhlášky č. 24/2011 Sb.
19. Vyhodnocení připomínek podaných k návrhu PDP Dyje, které budou zveřejněny formou zpráv podle § 19 odstavec 4 vyhlášky.
20. Zpracování PDP Dyje podle § 25 odstavce 1 vodního zákona a § 3 a § 20 vyhlášky, provedené podle vyhodnocení připomínek uživatelů vody a veřejnosti, v rozsahu podle přílohy č. 3 vyhlášky a dokumentu Maketa plánu dílčího povodí.
21. Úprava PDP Dyje na základě schváleného příslušného národního plánu povodí a příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik.
22. Aktualizace tzv. „krajských verzí PDP“, obsahující zejména stručné informace o programech opatření přijatých v jednotlivých PDP na území příslušných krajů.
23. Zpracování vhodných podkladů potřebných pro práci s veřejností (posterů, informačních listů, prezentací, atd.).
24. Příprava všech podkladů potřebných pro zabezpečení procesu strategického posouzení vlivu Plánu dílčího povodí Dyje na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2011 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně veřejného projednání a vypořádání námětů a připomínek (podklady k procesu SEA).
25. Předložení PDP Dyje spolu se zprávami o vyhodnocení připomínek podaných k návrhům PDP Dyje se stanoviskem příslušného úřadu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a se zprávou o zahrnutí požadavků a podmínek obsažených ve stanovisku příslušného úřadu podle výše uvedeného zvláštního právního předpisu, ke schválení příslušným krajům.
26. Zpracování podkladů pro zveřejnění schváleného PDP Dyje na internetu.
Tabulka VIII.4a - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o plánu dílčího povodí
Možnosti získání informací o monitoringu a hodnocení stavu vod
Ve vyhlášce č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, je stanoven rozsah údajů, včetně statistických a kartografických dat. Jedná se o data a údaje, které jsou zahrnuty v evidencích vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů, vodních nádrží, vodních útvarů, údaje o množství a jakosti povrchových a podzemních vod, odběru povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních vod, o oblastech povodí, citlivých oblastech, zranitelných oblastech, záplavových územích aj.
V uvedené vyhlášce jsou stanoveni nositelé a správci informací o stavu povrchových a podzemních vod, kteří tyto informace mohou zájemcům poskytnout (správním úřadům, správcům povodí a pověřeným odborným subjektům se informace poskytují bezplatně) a současně jsou tito správci povinni vyhláškou stanovené údaje ukládat do informačního systému veřejné správy, který je vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti přístup k potřebným informacím z veřejné správy (zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, v platném znění).
Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí Dyje je uveden v tabulce VIII.4b.
Tabulka VIII.4b - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí
VIII.5. Nejistoty a chybějící data
Zpracování Plánu dílčího povodí Dyje představovalo ucelený komplex činností, který byl do jisté míry ovlivněn následujícími faktory:
- existencí a dostupností nutných vstupních dat,
- prověřenými a akceptovatelnými přístupy k řešení, metodickými postupy.
Z hlediska výše uvedených faktorů je nezbytné definovat nejistoty a chybějící data, které zpracování plánu provázely. V této kapitole je uveden souhrnný přehled stěžejních nejistot a chybějících dat, jejichž odstranění, resp. doplnění bude nutné nebo alespoň účelné pro aktualizaci jak Plánu dílčího povodí Dyje, tak plánů povodí v rámci České republiky obecně. Plány dílčích povodí jsou zpracovávány dle Makety plánu dílčího povodí, která předepisuje obsah naplnění jednotlivých kapitol, ať už částí textových, tabelárních či mapových. Avšak Maketa nepředepisuje přesný postup provádění určitých analýz a postupů, tudíž některé informace uvedené v různých plánech dílčích povodí se mohou lišit podle přístupu konkrétního zpracovatele. Stále přetrvávajícím problémem už z 1. plánovacího cyklu je neexistence či nedostupnost elementárních vstupních dat, která jsou určujícím předpokladem pro zpracování plánu oblasti povodí. V rámci pořízení chybějících dat v dalších plánovacích etapách se bude proto třeba zaměřit na doplnění, zpřesnění a zpřístupnění těchto dat. Vzhledem k určitým problémům na národní úrovni s plněním některých bodů Časového plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik (dále časový plán) nebylo možné některá témata více rozpracovat a vést širší odbornou diskuzi.
V následujícím textu jsou stručně uvedeny okruhy chybějících dat a nejistot, které provázely zpracování jednotlivých kapitol Plánu dílčího povodí Dyje.
Úvod
- Při tvorbě plánů dílčích povodí bylo použito právní legislativy platné ke konci roku 2018. Na další právní předpisy a normy nebyl brán zřetel. Během následujících roků došlo v oboru vodního hospodářství k následujícím změnám v legislativě:
- Během roku 2019 došlo v oboru vodního hospodářství k následujícím změnám v legislativě:
- Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 312/2019 Sb.
- Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 45/2019 Sb.
- Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 262/2019 Sb.
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 45/2019 Sb.
- Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 200/2019 Sb.
- Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2019 Sb.
- Vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, ve znění vyhlášky 359/2019 Sb.
- Vyhláška č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu
- Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 208/2019 Sb.
- Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 314/2019 Sb.
- Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 139/2019 Sb.
- Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 136/2019 Sb.
- Během roku 2020 došlo v oboru vodního hospodářství k následujícím změnám v legislativě:
- Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění nařízení vlády č. 277/2020 Sb.
- Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 205/2020 Sb.
- Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 238/2020 Sb.
- Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 29/2020 Sb.
- Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy; ve znění nařízení vlády č. 217/2020 Sb.
- Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 44/2020 Sb.
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 47/2020 Sb.
Kapitola I.
- Statistické údaje používané k charakterizaci dílčího povodí jsou těžce použitelné, protože tyto jsou agregovány na území správních jednotek (krajů, obcí s rozšířenou působností, obcí) a nikoliv na území dílčích povodí. Údaje musí být dílčímu povodí (případně vodním útvarům) přiděleny na základě poměru plochy správní jednotky, či obyvatel v ní žijících, přináležející území dílčího povodí. Tímto postupem dochází ke zkreslení použitých statistických dat.
- Chybí jednotná metodika, která by určila postup určování vzájemných vazeb mezi vodními útvary a na vodní prostředí vázanými ekosystémy.
Kapitola II.
- Data o nakládání s vodami jsou převzata z Evidence uživatelů vod státního podniku Povodí Moravy. Kvalita těchto dat se odvíjí od podkladových dat zaslaných jednotlivými subjekty a může být v některých případech nedostatečná.
- Statistické údaje pro zatížení půdy statkovými hnojivy, pěstování plodin, množství živočišné výroby a další, využitelná při analýzách plošných zdrojů znečištění, jsou agregovány na území správních jednotek (krajů, katastrálních území, půdní bloky) a tím jsou špatně využitelné při zpracování plánů dílčích povodí.
- Určování významných vlivů bylo pro povrchové vody provedeno dle Metodiky určení významnosti vlivů (VRV, květen 2018). Některé doporučované datové sady a podkladová data nebyly k dispozici vůbec, některé byly dodány pozdě, a tedy nemohly být z časových důvodů využity. Některé části metodiky odkazují na, v průběhu zpracovávání PDP, ještě nedokončené projekty a pilotní studie. V některých kapitolách nejsou stanoveny limity významnosti.
- Data pro zpracování vlivu atmosférické depozice z různých zdrojů mají různé jednotky a nejsou tedy kompatibilní.
- Klimatická změna a její důsledky na vodní hospodářství je řešena centrálně na národní úrovni koncepčními dokumenty, úpravou právních předpisů a listem opatření typu C „Sucho a nedostatek vodních zdrojů“. V PDP je problematika klimatické změny v několika kapitolách také popisována a mnohá z navrhovaných opatření by měla vést ke zmírnění nepříznivých dopadů klimatické změny na vodní hospodářství. Jedná se o značně rozsáhlý a komplikovaný problém (zejména co se týká predikce budoucího vývoje), který nemůže řešit pouze vodní hospodářství. Adaptace ČR na dopady klimatické změny je úkolem pro celou společnost, všechna hospodářská odvětví a obory lidské činnosti.
- Trendy v užívání vod do roku 2027 jsou zpracovány expertním posouzením na základě minulého vývoje užívání.
Chybí jednotná metodika zpracování trendů.
Kapitola III.
- Porovnání hodnocení stavu vodních útvarů pro 3. plánovací období s předchozími obdobími je problematické z důvodu změny určení přirozených a silně ovlivněných vodních útvarů, aktualizace metodik týkajících se hodnocení některých biologických složek a hlavně došlo k významným úpravám v hodnocení fyzikálně-chemických složek ekologického stavu/potenciálu.
- Údaje o přírodních zdrojích útvarů podzemních vod sloužící pro hodnocení kvantitativního stavu jsou pro některé rajony nedostatečné nebo jsou k dispozici pouze některá podkladová data.
- Pro Českou republiku není stanoveno přirozené pozadí problémových látek (např. kovů), nelze ho proto zohlednit v hodnocení stavu vodních útvarů.
- Pro oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů vázaných na vodní prostředí, včetně území NATURA 2000 není prováděn cílený monitoring. Vzhledem k neexistenci relevantních dat použitelných pro hodnocení nejsou chráněná území hodnocena. Zajištění monitoringu a hodnocení stavu těchto oblastí je v gesci MŽP, ale pro vyhodnocení stavu některých z nich lze využít také data získaná z provozního monitoringu Povodí Moravy, s.p. Pro 3. plánovací období byl proveden pokus o hodnocení EVL v rámci projektu TAČR, ale pro 80 % lokalit nebyly k dispozici údaje umožňující vyhodnocení.
- Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu byla hodnocena na základě vybraných profilů provozního monitoringu prováděného Povodím Moravy, s.p. a údajů o odběrech surové vody obsažených v databázi spravované ČHMÚ (IS Surová voda), kam je kvalita hlášena jednotlivými provozovateli. V době zpracovávání plánů povodí informační systém obsahoval data pouze za roky 2017 a 2018. Databáze také obsahuje určité nepřesnosti a nemusí obsahovat informace o všech odběrech ve 100% kvalitě.
Kapitola IV.
- Chybí jednotné metodiky pro zpracování odhadu dosažení cílů a pro aplikaci výjimek (zvláštních a méně přísných cílů).
Kapitola V.
- Jednotný systém staničení vodních toků, který je převzat z DIBAVODu se více či méně liší od staničení na základních vodohospodářských mapách a především od staničení vzniklého zaměřením podélného profilu vodního toku pro zpracování návrhu záplavového území. Rovněž údaje o délkách vodních toků v ISVS neodpovídají údajům o délce významných vodních toků z vyhlášky 470/2001 Sb.
Kapitola VI.
- Chybí aktualizovaná metodika stanovení programu opatření a pro uplatňování výjimek.
- Chybí metodika hodnocení účinnosti opatření na stav vod.
- U některých opatření nebylo vzhledem k nedostatku relevantních dat možné kvantifikovat předpokládaný účinek vlivu zavedení těchto opatření na životní prostředí.
Kapitola VII.
- Statistická ekonomická data jsou Českou inspekcí životního prostředí i Českým statistickým úřadem agregována po správních celcích (nejčastěji krajích) a ne po dílčích povodích. Jelikož musí být na dílčí povodí přepočítány na základě poměru plochy správní jednotky, či obyvatel v ní žijících, dochází ke zkreslení použitých statistických dat.
Copyright © 2022 Povodí Moravy, s.p. | Všechna práva vyhrazena