• Stručný souhrn
• 0. Úvod
• I. Charakteristiky dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu
• II. Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod
• III. Monitoring a hodnocení stavu
• IV. Cíle pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti vázané na vodu
• V. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny
• VI. Opatření k dosažení cílů
• VII. Ekonomické údaje
• VIII. Doplňující údaje
  • Textová část
  • Tabulková část


• Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem


• Průvodní listy vodních útvarů povrchových vod
• Listy hodnocení vodních útvarů podzemních vod


• Ke stažení

1. VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou
VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP
VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP
VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod
VIII.5. Nejistoty a chybějící data

 

VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

 

VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou

Tato kapitola obsahuje seznam dalších projektů, programů a koncepcí s vodohospodářskou tématikou týkajících se dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu, včetně krátkého popisu jejich obsahu.

„Tvorba map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v oblasti povodí Moravy a v oblasti povodí Dyje“

Zadavatel: Povodí Moravy, s.p.
Zpracovatel: AQUATIS a. s., listopad 2019
Spoluřešitel: Vysoké učení technické v Brně,
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., pobočka Brno
Revital, inženýrská a projektová kancelář, Praha

Shrnutí obsahu:

Cílem předkládané dokumentace je vytvoření map povodňového nebezpečí a povodňových rizik.

Na mapách nebezpečí je zobrazeno prostorové rozdělení charakteristik průběhu povodně pro scénáře nebezpečí (kulminační průtoky Q5, Q20, Q100, Q500). Jedná se o rozsahy rozlivů, hloubky zaplavení a rychlosti proudící vody. Mapy povodňového rizika kombinují údaje o ohrožení s informacemi o zranitelnosti objektů v exponovaném území. Na základě zranitelnosti, tj. dostupných informací o využití území, jsou vymezeny třídy ploch, kterým jsou přiřazeny hodnoty tzv. maximálně přijatelného rizika. V mapách rizika jsou zvýrazněny ty využívané plochy, na kterých je překročen limit maximálně přijatelného rizika. Uvnitř každé takové plochy jsou vyznačeny dosažené hodnoty ohrožení v uvedené barevné škále. Takto identifikovaná území představují exponované plochy při projevu daného scénáře povodňového nebezpečí a odpovídající míře zranitelnosti území.

Mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik sloužily pro zpracování PpZPR, jejichž cílem je snížit nepříznivé účinky povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářské činnosti.

Na základě příslušných usnesení vlády ČR (od roku 2016) vznikly v rámci předprojektové přípravy vodního díla Vlachovice (VD Vlachovice) následující dokumentace:

„Vlára, Vodní dílo Vlachovice, předprojektová příprava“

Předmětem dokumentace jsou tyto jednotlivé části:

• A. - E. Technické řešení
• F. Průzkumné a přípravné práce
  • F.1 Zadání pro geodetické práce
  • F.2 Zadání pro IG průzkum
  • F.3 Studie vodohospodářského řešení nádrže
  • F.4 Matematický model navrhovaných objektů
  • F.5 Podrobná dílčí studie převodů vody ze Sviborky a Smolinky
  • F.6 Dopravní studie
  • F.7 Architektonická studie
  • F.8 Studie využití vody z VD Vlachovice
  • F.9 Studie kvality vody v povodí nad VN Vlachovice, prognóza jakosti vody v nádrži a návrh sanačních opatření
  • F.10 Posouzení a prognóza splaveninového režimu
  • F.11 Posouzení nezbytnosti a efektivity zajištění migračního zprůchodnění
• G. Posudky
  • G.1 Posouzení bezpečnosti za povodní
  • G.2 Posouzení stability hráze
  • G.3 Posouzení ovlivnění dotčených vodních útvarů.
• H. Harmonogram
• I. Situace dotčených pozemků a staveb
• J. Propočet finančních nákladů
• K. Vizualizace vodního díla
• M. Zpracování zadání průzkumných prací pro další stupeň přípravy

„Vlára, VD Vlachovice – předprojektová příprava, studie přírodě blízkých opatření v povodí Vláry“

Tato dokumentace se skládá z částí:

• Analytická část
• Návrhová část
• Majetkoprávní vypořádání
• Vyhodnocení

„Regionální strategie adaptačních opatření pro Pardubický kraj (RESAO)“

Jedná se o projekt zastřešovaný Institutem environmentálních výzkumů a aplikací, z.s. (IEVA), který byl založen Pardubickým krajem. Hlavním cílem projektu je navrhnout odborně správný a funkční způsob adaptace krajiny na negativní dopady klimatické změny s hlavním zřetelem trvale udržitelné hospodaření v atraktivní kulturní krajině. Území Pardubického kraje zasahuje do dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu i do dílčího povodí Dyje. Projekt ReSAO je uvažován jako čtyřletý s tím, že po ukončení projektu se předpokládá další detailní projekční příprava navrhovaných opatření a jejich realizace.

Projekt se bude provádět v jednotlivých etapách: Startovací etapa, regionální návrhová etapa, implementační etapa, projekční etapa I. (zpracování DÚR), projekční etapa II. (zpracování DSP), realizační etapa, které se následně mohou znovu opakovat. V rámci projektu proběhla multikriteriální analýza, v rámci které byla definována nejproblematičtější území a území s největším potenciálem zlepšení. Na základě toho byly vymezeny prioritní oblasti a z nich pak 5 prioritních oblastí k řešení. V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu nebyla zatím taková prioritní oblast vymezena.

 

VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP

Popis zapojení veřejnosti v jednotlivých etapách zpracování PDP

Výsledky přípravných prací a návrhy plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik byly podle § 25 odst. 1 písm. a) a b) zákona o vodách zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám. Dle § 16 a § 19 vyhlášky 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech po zvládání povodňových rizik, v platném znění, byly tyto výsledky zveřejněny po dobu 6 měsíců na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí, na příslušných krajských úřadech a u správce povodí, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.

Na internetových stránkách Ministerstva zemědělství byly zveřejněny následující dokumenty:

• Návrh časového plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik. Zveřejněno od 2. 10. 2018.
• Návrhy předběžných přehledů významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí. Zveřejněno od 20. 12. 2019.

Pro 2. plánovací období podle Povodňové směrnice (2007/60/ES) byly zveřejněny:

• Aktualizace předběžného vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem. Zveřejněno od 22. 11. 2017.
• Na stránkách MŽP a Centrálního datového skladu http://cds.mzp.cz aktualizace map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik. Zveřejněno od 23. 12. 2019.

Legislativní rámec

Legislativa EU - příslušné směrnice a rozhodnutí Rady ES vztahující se k problematice plánování

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost

Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice)

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. Povodňová směrnice)

Legislativa ČR - příslušné zákony a vyhlášky vztahující se k problematice plánování

• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí
• Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, v platném znění
• Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod
• Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, v platném znění
• Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Povinně zveřejňované informace a další způsoby informování veřejnosti

Členské státy EU jsou v souladu s požadavky Rámcové směrnice (Článek 14) a Povodňové směrnice (Článek 9 a 10) povinny podpořit aktivní zapojení všech zúčastněných stran při vypracování, přezkoumání a aktualizaci plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik.

Vodní zákon rovněž určuje (§ 25, odst. 4 a 5), že národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik vydává MZe jako opatření obecné povahy. V souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, může k návrhu opatření obecné povahy kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky.

Zároveň je podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, nutno plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik posoudit z hlediska vlivů koncepcí na životní prostředí (proces SEA), které rovněž zahrnuje zapojení veřejnosti formou veřejného projednávání. Proces SEA bude ve 3. plánovacím období proveden pro jednotlivé plány dílčích povodí, které jsou podkladem pro sestavení jednotlivých národních plánů povodí.

Shrnutí úprav PDP na základě podaných připomínek

Tato část bude doplněna po skončení připomínkového období návrhů plánů povodí.

Podrobný přehled o aktivitách zapojení veřejnosti do pořizování Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu pro období 2021-2027 je uložen u jeho pořizovatele – Povodí Moravy, s.p.

 

VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP

Seznam pořizovatelů PDP, kompetentních úřadů a příslušných správních úřadů

Uvedený seznam institucí a úřadů pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu zahrnuje:

• Název organizace
• Úplné kontaktní detaily
• Úloha organizace

Pořizovatel Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu

 

Povodí Moravy, s.p.
Dřevařská 11
602 00 Brno
tel.: 541 637 111
fax: 541 211 403
e-mail: info@pmo.cz
ID datové schránky: m49t8gw
www.pmo.cz

Povodí Moravy, s.p., jako správce povodí Moravy, je pořizovatelem Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu ve spolupráci s Krajskými úřady Olomouckého, Zlínského, Jihomoravského, Pardubického a Moravskoslezského kraje a s ústředními vodoprávními úřady. Zpracování PDP konzultoval s ostatními správci povodí, krajskými úřady příslušnými v oblasti povodí, se správními úřady pro územní plánování a Českou inspekcí životního prostředí. Plán dílčího povodí je podkladem pro zpracování Národního plánu povodí Dunaje.

 

Krajské úřady

 

Krajský úřad Olomouckého kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc
tel.: 585 508 111
e-mail: posta@olkraj.cz
ID datové schránky: qiabfmf

 

Krajský úřad Jihomoravského kraje
odbor životního prostředí
Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno
tel.: 541 651 111
fax: 541 651 209
e-mail : posta@kr-jihomoravsky.cz
ID datové schránky: x2pbqzq

 

Krajský úřad Zlínského kraje
odbor stavebního řádu a životního prostředí
třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín
tel.: 577 043 111
e-mail: podatelna@kr-zlinsky.cz
ID datové schránky: scsbwku

 

Krajský úřad Pardubického kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice
tel.: 466 026 111
fax: 466 611 220
e-mail: posta@pardubickykraj.cz
ID datové schránky: z28bwu9

 

Krajský úřad Moravskoslezského kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
28. října 117, 702 18 Ostrava
tel.: 595 622 222
fax: 595 622 126
e-mail: posta@msk.cz
ID datové schránky: 8x6bxsd

Krajské úřady ve smyslu § 107, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění spolupracují s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů dílčích povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech dílčích povodí a při provádění kontroly plnění plánů dílčích povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů.

 

Ústřední vodoprávní úřady

 

Ministerstvo zemědělství
Těšnov 65/17, 111 00 Praha 1
tel.: 221 811 111
fax: 224 810 478
e-mail: info@mze.cz, posta@mze.cz
ID datové schránky: yphaax8
www.mze.cz

MZe vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu, není-li zákonem o vodách (§ 108) stanoveno jinak. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.

 

Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
tel.: 267 121 111
fax: 267 310 308
e-mail: info@mzp.cz
ID datové schránky: 9gsaax4
www.mzp.cz

MŽP vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108, odst. 3, písmeno a, zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.

 

Ministerstvo zdravotnictví
Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2
tel.: 224 971 111
fax: 224 972 111
e-mail: mzcr@mzcr.cz
ID datové schránky: 9v8aaxd
www.mzcr.cz

MZ vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění a to ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.

 

Ministerstvo dopravy
nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1
tel.: 225 131 111
e-mail: posta@mdcr.cz
ID datové schránky: n75aau3
www.mdcr.cz

MD vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 108 odst. 4 zákona o vodách). V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.

 

Ministerstvo obrany ČR
Tychonova 221/1, 160 00 Praha 6 - Hradčany
tel.: 973 201 111
e-mail: e-podatelnaMO@army.cz
ID datové schránky: hjyaavk
www.mocr.army.cz

MO vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 2, (§ 108, odst. 5, vodního zákona, v platném znění).

 

Ústřední správní úřad pro územní plánování (dotčený orgán státní správy)

 

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1
tel.: 224 861 111
fax: 224 861 333
e-mail: info@mmr.cz
ID datové schránky: 26iaava
www.mmr.cz

MMR je ve smyslu § 14 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy ve věcech územního plánování.

 

Ústřední správní úřad v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí

 

Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
tel.: 267 121 111
fax: 267 310 308
e-mail: info@mzp.cz
ID datové schránky: 9gsaax4
www.mzp.cz

MŽP je ústředním správním orgánem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí dle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a v této oblasti vykonává vrchní státní dozor. Dále je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody v České republice dle § 79 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.

Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je přehledně sestaven do tabulky VIII.3a. Tabulka VIII.3b obsahuje seznam odborných subjektů a správních úřadů řízených kompetentními úřady.

Tabulka VIII.3a - Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí

 

Popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP

Při zpracování plánů dílčího povodí se vycházelo z vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, v platném znění.

Na podporu zpracování plánů dílčích povodí byly již v prvním plánovacím cyklu zřízeny níže uvedené komise s celostátní případně regionální působností:

Komise pro Plánování v oblasti vod (KPOV) byla zřízena při MZe a MŽP již v r. 2003 a pokračuje v činnosti od prosince 2016 i ve třetím plánovacím období. KPOV koordinuje činnost plánování vod na národní úrovni, projednává a schvaluje postupy, metodiky a dokumenty procesu plánování, které pak jsou využity pro konkrétní činnosti zpracování plánů. Úkolem komise je napomáhat institucím zapojeným v procesu plánování.

Členy komise jsou nejen zástupci ústředních vodoprávních úřadů, krajských úřadů, Asociace krajů ČR, správců povodí, LČR s.p., ale i významných vodohospodářských institucí, Agentury ochrany přírody a krajiny, České inspekce životního prostředí, významných uživatelů vod, nevládních organizací a dalších institucí.

Komise pro Plány v dílčích povodích (KPDP) - na úrovni pořizovatele Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu byla generálním ředitelem Povodí Moravy, s.p., ustavena Komise pro Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu, jejíž práce je vymezena „Statutem Komise pro Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu“, vydaným Povodím Moravy, s.p., s účinností od 25. 1. 2018 (č.j.: PM005705/2018-206/Bo). Účelem komise je koordinace prací a spolupráce při pořizování plánu povodí na úrovni dílčího povodí. Členy komise jsou zástupci pořizovatelů PDP, tj. Povodí Moravy, s.p., Krajských úřadů Olomouckého, Zlínského, Jihomoravského, Pardubického a Moravskoslezského kraje, dále zástupci Lesů ČR, s. p., AOPK ČR, ČIŽP, MD, nejvýznamnějších uživatelů vody, aj. Aktuální seznam členů komise je uveden na webových stránkách Povodí Moravy, s.p.

Tabulka VIII.3b - Odborné subjekty a správní úřady řízené kompetentními a ostatními správní úřady

 

VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod

Kontaktní místa pro získávání informací

 

Povodí Moravy, s.p.
Dřevařská 11
602 00 Brno
tel.: 541 637 111
fax: 541 211 403
e-mail: info@pmo.cz
ID datové schránky: m49t8gw
www.pmo.cz

Povodí Moravy, s.p., jako pořizovatel plánu dílčího povodí při zpracování plánů průběžně eviduje a ukládá dokumenty související se zpracováním PDP a dokumentující postup jeho zpracování včetně výsledných dokumentů z jednotlivých etap prací a jejich projednávání. Dokumenty, použité pro zpracování PDP, jsou po dobu přípravy, zpracování, schvalování a platnosti plánu dílčího povodí veřejně přístupné k nahlédnutí u pořizovatele plánu – Povodí Moravy, s.p.

 

Český hydrometeorologický ústav – úsek hydrologie
Na Šabatce 2050/17
143 06 Praha 4 - Komořany
tel. 244 032 304 (sekretariát ředitele pro hydrologii)
www.chmi.cz
Zřizovatelem ČHMÚ je Ministerstvo životního prostředí ČR.

 

Vodohospodářský informační portál VODA
https://voda.gov.cz/portal/

Gestorem Vodohospodářského informačního portálu VODA je MZe a MŽP ve spolupráci s dalšími ústředními vodoprávními úřady ČR, tj. MZ, MD a MO. Prostřednictvím jednotných, přehledných a snadno dostupných aplikací zde zmiňované resorty prezentují široké veřejnosti věrohodné informace o našich vodách a tak přispívají k její lepší a včasné informovanosti. Návrh Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu byl zpracován v časovém období let 2016 až 2020. Práce byly rozděleny do 3 etap:

I. etapa – Přípravné práce plánu dílčího povodí
II. etapa – Návrh plánu dílčího povodí
III. etapa – Plán dílčího povodí
I. etapa – Přípravné práce plánu dílčího povodí

Do roku 2019 byly zpracovány následující dílčí činnosti přípravných prací:

• Vymezení vztahů dílčích povodí k územním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností, k mezinárodním oblastem povodí a jejich částem na území České republiky.
• Shromáždění podkladů pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů (podle § 5 vyhlášky).
• Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí (podle § 8 vyhlášky).
• Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod (podle § 9 vyhlášky).
• Shromáždění závazných podkladů, zejména o stavu povrchových a podzemních vod, o užívání vod a nakládání s nimi a o vlivech na stav povrchových a podzemních vod.
• Sestavení předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami (VHP) (podle § 13 vyhlášky).
• Určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (HMWB a AWB) (podle § 14 vyhlášky).
• Návrh zvláštních cílů ochrany vod (podle § 15 vyhlášky).
• Podklady pro zpracování „oznámení koncepce“ (PDP) podle zvláštního právního předpisu (úvod procesu SEA).
• Stanovení cílů pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky v členění podle § 24 odst. 4 zákona.
• Zpracování podkladů potřebných pro práci s veřejností.
• Shromáždění dalších vhodných podkladů jako zdrojů informací o možných požadavcích na užívání vod a nakládání s nimi a o možných vlivech na stav povrchových nebo podzemních vod, například regionální rozvojové plány a programy, sektorové politiky, plány a programy, plány rozvoje vodovodů a kanalizací podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích), plány péče o zvláště chráněná území podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů), atd.

  Výsledkem přípravných prací byl „Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v části mezinárodní oblasti povodí Dunaje na území České republiky“, který byl podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o vodách zveřejněn od 20. 12. 2019 po dobu 6 měsíců k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.

  II. etapa – Návrh plánu dílčího povodí podle právních předpisů a výsledů přípravných prací

  V průběhu roku 2020 byly zpracovány následující činnosti plánu dílčího povodí:

• Vyhodnocení připomínek a námětů obdržených k Předběžnému přehledu významných problémů nakládání s vodami zjištěných v části mezinárodní oblasti povodí Dunaje na území České republiky“ podle § 25 odst. (1) vodního zákona.
• Návrh PDP Moravy a přítoků Váhu zpracovaný dle dokumentu Maketa plánu dílčího povodí.
• Návrhy opatření k dosažení stanovených cílů včetně návrhů období jejich realizace a odhadu finančních nákladů na jejich financování a na základě ekonomické analýzy sestavení „programů opatření“.
• Zveřejnění návrhu PDP Moravy a přítoků Váhu k připomínkám veřejnosti podle § 25 odst.1 písmeno b) vodního zákona a § 19 vyhlášky, včetně stručného souhrnu PDP Moravy a přítoků Váhu.
• Zpracování tzv. „krajské verze návrhu PDP“, obsahující zejména stručné informace o programech opatření navrhovaných v jednotlivých PDP na území příslušných krajů.
• Zpracování vhodných podkladů potřebných pro práci s veřejností (posterů, informačních listů, prezentací, atd.).

   

  III. etapa – Plán dílčího povodí podle § 20 vyhlášky č. 24/2011 Sb.

• Vyhodnocení připomínek podaných k návrhu PDP Moravy a přítoků Váhu, které budou zveřejněny formou zpráv podle § 19 odstavce 4 vyhlášky.
• Zpracování PDP Moravy a přítoků Váhu podle § 25 odstavce 1 vodního zákona a § 3 a § 20 vyhlášky, provedené podle vyhodnocení připomínek uživatelů vody a veřejnosti, v rozsahu podle přílohy č. 3 vyhlášky a dokumentu Maketa plánu dílčího povodí.
• Úprava PDP Moravy a přítoků Váhu na základě schváleného příslušného národního plánu povodí a příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik.
• Aktualizace tzv. „krajských verzí PDP“, obsahující zejména stručné informace o programech opatření přijatých v jednotlivých PDP na území příslušných krajů.
• Zpracování vhodných podkladů potřebných pro práci s veřejností (posterů, informačních listů, prezentací, atd.).
• Příprava všech podkladů potřebných pro zabezpečení procesu strategického posouzení vlivu Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2011 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně veřejného projednání a vypořádání námětů a připomínek (podklady k procesu SEA).
• Předložení PDP Moravy a přítoků Váhu spolu se zprávami o vyhodnocení připomínek podaných k návrhům PDP Moravy se stanoviskem příslušného úřadu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a se zprávou o zahrnutí požadavků a podmínek obsažených ve stanovisku příslušného úřadu podle výše uvedeného zvláštního právního předpisu, ke schválení příslušným krajům.
• Zpracování podkladů pro zveřejnění schváleného PDP Moravy a přítoků Váhu na internetu.

Tabulka VIII.4a - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o plánu dílčího povodí

 

Možnosti získání informací o monitoringu a hodnocení stavu vod

Ve vyhlášce č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy je stanoven rozsah údajů, včetně statistických a kartografických dat. Jedná se o data a údaje, které jsou zahrnuty v evidencích vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů, vodních nádrží, vodních útvarů, údaje o množství a jakosti povrchových a podzemních vod, odběru povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních vod, o oblastech povodí, citlivých oblastech, zranitelných oblastech, záplavových územích aj.

V uvedené vyhlášce jsou stanoveni nositelé a správci informací o stavu povrchových a podzemních vod, kteří tyto informace mohou zájemcům poskytnout (správním úřadům, správcům povodí a pověřeným odborným subjektům se informace poskytují bezplatně) a současně jsou tito správci povinni vyhláškou stanovené údaje ukládat do informačního systému veřejné správy, který je vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti přístup k potřebným informacím z veřejné správy (zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, v platném znění).

Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je uveden v tabulce VIII.4b.

Tabulka VIII.4b - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí

 

VIII.5. Nejistoty a chybějící data

Zpracování Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu představovalo ucelený komplex činností, který byl do jisté míry ovlivněn následujícími faktory:

• existencí a dostupností nutných vstupních dat,
• prověřenými a akceptovatelnými přístupy k řešení, metodickými postupy.

Z hlediska výše uvedených faktorů je nezbytné definovat nejistoty a chybějící data, které zpracování plánu provázely. V této kapitole je uveden souhrnný přehled stěžejních nejistot a chybějících dat, jejichž odstranění, resp. doplnění bude nutné nebo alespoň účelné pro aktualizaci jak Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu, tak plánů povodí v rámci České republiky obecně.

Plány dílčích povodí jsou zpracovávány dle Makety plánu dílčího povodí, která předepisuje obsah naplnění jednotlivých kapitol, ať už částí textových, tabelárních či mapových. Avšak Maketa nepředepisuje přesný postup provádění určitých analýz a postupů, tudíž některé informace uvedené v různých plánech dílčích povodí se mohou lišit podle přístupu konkrétního zpracovatele. Stále přetrvávajícím problémem už z 1. plánovacího cyklu je neexistence či nedostupnost elementárních vstupních dat, která jsou určujícím předpokladem pro zpracování plánu oblasti povodí. V rámci pořízení chybějících dat v dalších plánovacích etapách se bude proto třeba zaměřit na doplnění, zpřesnění a zpřístupnění těchto dat. Vzhledem k určitým problémům na národní úrovni s plněním některých bodů Časového plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik (dále časový plán) nebylo možné některá témata více rozpracovat a vést širší odbornou diskuzi.

V následujícím textu jsou stručně uvedeny okruhy chybějících dat a nejistot, které provázely zpracování jednotlivých kapitol PDP Moravy a přítoků Váhu.

Úvod

• Při tvorbě plánů dílčích povodí bylo použito právní legislativy platné ke konci roku 2018. Na další právní předpisy a normy nebyl brán zřetel. Během následujících roků došlo v oboru vodního hospodářství k následujícím změnám v legislativě:
• Během roku 2019 došlo v oboru vodního hospodářství k následujícím změnám v legislativě:
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 312/2019 Sb.
  • Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 45/2019 Sb.
  • Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 262/2019 Sb.
  • Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 45/2019 Sb.
  • Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 200/2019 Sb.
  • Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2019 Sb.
  • Vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, ve znění vyhlášky 359/2019 Sb.
  • Vyhláška č. 271/2019 Sb., o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu
  • Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 208/2019 Sb.
  • Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 314/2019 Sb.
  • Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění vyhlášky č. 139/2019 Sb.
  • Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 136/2019 Sb.
• Během roku 2020 došlo v oboru vodního hospodářství k následujícím změnám v legislativě:
  • Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění nařízení vlády č. 277/2020 Sb.
  • Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 205/2020 Sb.
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 238/2020 Sb.
  • Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 29/2020 Sb.
  • Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy; ve znění nařízení vlády č. 217/2020 Sb.
  • Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 44/2020 Sb.
  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 47/2020 Sb.

Kapitola I.

• Statistické údaje používané k charakterizaci dílčího povodí jsou těžce použitelné, protože tyto jsou agregovány na území správních jednotek (krajů, obcí s rozšířenou působností, obcí) a nikoliv na území dílčích povodí. Údaje musí být dílčímu povodí (případně vodním útvarům) přiděleny na základě poměru plochy správní jednotky, či obyvatel v ní žijících, přináležející území dílčího povodí. Tímto postupem dochází ke zkreslení použitých statistických dat.
• Chybí jednotná metodika, která by určila postup určování vzájemných vazeb mezi vodními útvary a na vodní prostředí vázanými ekosystémy.

Kapitola II.

• Data o nakládání s vodami jsou převzata z Evidence uživatelů vod státního podniku Povodí Moravy. Kvalita těchto dat se odvíjí od podkladových dat zaslaných jednotlivými subjekty a může být v některých případech nedostatečná.
• Statistické údaje pro zatížení půdy statkovými hnojivy, pěstování plodin, množství živočišné výroby a další, využitelná při analýzách plošných zdrojů znečištění, jsou agregovány na území správních jednotek (krajů, katastrálních území, půdní bloky) a tím jsou špatně využitelné při zpracování plánů dílčích povodí.
• Určování významných vlivů bylo pro povrchové vody provedeno dle Metodiky určení významnosti vlivů (VRV, květen 2018). Některé doporučované datové sady a podkladová data nebyly k dispozici vůbec, některé byly dodány pozdě, a tedy nemohly být z časových důvodů využity. Některé části metodiky odkazují na, v průběhu zpracovávání PDP, ještě nedokončené projekty a pilotní studie. V některých kapitolách nejsou stanoveny limity významnosti.
• Data pro zpracování vlivu atmosférické depozice z různých zdrojů mají různé jednotky a nejsou tedy kompatibilní.
• Klimatická změna a její důsledky na vodní hospodářství je řešena centrálně na národní úrovni koncepčními dokumenty, úpravou právních předpisů a listem opatření typu C „Sucho a nedostatek vodních zdrojů“. V PDP je problematika klimatické změny v několika kapitolách také popisována a mnohá z navrhovaných opatření by měla vést ke zmírnění nepříznivých dopadů klimatické změny na vodní hospodářství. Jedná se o značně rozsáhlý a komplikovaný problém (zejména co se týká predikce budoucího vývoje), který nemůže řešit pouze vodní hospodářství. Adaptace ČR na dopady klimatické změny je úkolem pro celou společnost, všechna hospodářská odvětví a obory lidské činnosti.
• Trendy v užívání vod do roku 2027 jsou zpracovány expertním posouzením na základě minulého vývoje užívání. Chybí jednotná metodika zpracování trendů.

Kapitola III.

• Porovnání hodnocení stavu vodních útvarů pro 3. plánovací období s předchozími obdobími je problematické z důvodu změny určení přirozených a silně ovlivněných vodních útvarů, aktualizace metodik týkajících se hodnocení některých biologických složek a hlavně došlo k významným úpravám v hodnocení fyzikálně-chemických složek ekologického stavu/potenciálu.
• Údaje o přírodních zdrojích útvarů podzemních vod sloužící pro hodnocení kvantitativního stavu jsou pro některé rajony nedostatečné nebo jsou k dispozici pouze některá podkladová data.
• Pro Českou republiku není stanoveno přirozené pozadí problémových látek (např. kovů), nelze ho proto zohlednit v hodnocení stavu vodních útvarů.
• Pro oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů vázaných na vodní prostředí, včetně území NATURA 2000 není prováděn cílený monitoring. Vzhledem k neexistenci relevantních dat použitelných pro hodnocení nejsou chráněná území hodnocena. Zajištění monitoringu a hodnocení stavu těchto oblastí je v gesci MŽP, ale pro vyhodnocení stavu některých z nich lze využít také data získaná z provozního monitoringu Povodí Moravy, s.p. Pro 3. plánovací období byl proveden pokus o hodnocení EVL v rámci projektu TAČR, ale pro 80 % lokalit nebyly k dispozici údaje umožňující vyhodnocení.
• Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu byla hodnocena na základě vybraných profilů provozního monitoringu prováděného Povodím Moravy, s.p. a údajů o odběrech surové vody obsažených v databázi spravované ČHMÚ (IS Surová voda), kam je kvalita hlášena jednotlivými provozovateli. V době zpracovávání plánů povodí informační systém obsahoval data pouze za roky 2017 a 2018. Databáze však obsahuje určité nepřesnosti a nemusí obsahovat informace o všech odběrech ve 100% kvalitě.

Kapitola IV.

• Chybí jednotné metodiky pro zpracování odhadu dosažení cílů a pro aplikaci výjimek (zvláštních a méně přísných cílů).

Kapitola V.

• Jednotný systém staničení vodních toků, který je převzat z DIBAVODu se více či méně liší od staničení na základních vodohospodářských mapách a především od staničení vzniklého zaměřením podélného profilu vodního toku pro zpracování návrhu záplavového území. Rovněž údaje o délkách vodních toků v ISVS neodpovídají údajům o délce významných vodních toků z vyhlášky 470/2001 Sb.

Kapitola VI.

• Chybí aktualizovaná metodika stanovení programu opatření a pro uplatňování výjimek.
• Chybí metodika hodnocení účinnosti opatření na stav vod.
• U některých opatření nebylo vzhledem k nedostatku relevantních dat možné kvantifikovat předpokládaný účinek vlivu zavedení těchto opatření na životní prostředí.

Kapitola VII.

• Statistická ekonomická data jsou Českou inspekcí životního prostředí i Českým statistickým úřadem agregována po správních celcích (nejčastěji krajích) a ne po dílčích povodích. Jelikož musí být na dílčí povodí přepočítány na základě poměru plochy správní jednotky, či obyvatel v ní žijících, dochází ke zkreslení použitých statistických dat.