Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu 2021-2027
  • Česky
  • English
Úvodní obrázek
  1. VI. OPATŘENÍ K DOSAŽENÍ CÍLŮ
VI. OPATŘENÍ K DOSAŽENÍ CÍLŮ
VI.1. Základní opatření
VI.1.1. Opatření potřebná k provádění právních předpisů ES v oblasti ochrany vod
VI.1.1.1. Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění
VI.1.1.2. Směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod
VI.1.1.3. Směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
VI.1.1.4. Směrnice Rady 76/160/EHS, o jakosti vod ke koupání
VI.1.1.5. Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků
VI.1.1.6. Směrnice Rady 80/778/EHS ve znění Směrnice Rady 98/83/ES, o jakosti vody určené k lidské spotřebě
VI.1.1.7. Směrnice Rady 96/82/ES, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Seveso)
VI.1.1.8. Směrnice Rady 85/37/EHS, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí
VI.1.1.9. Směrnice Rady 86/278/EHS, o splaškových kalech
VI.1.1.10. Směrnice Rady 91/414/EHS, o prostředcích na ochranu rostlin
VI.1.1.11. Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
VI.1.2. Opatření k aplikaci principu „znečišťovatel platí“
VI.1.3. Opatření pro vody užívané nebo uvažované pro odběr vody pro lidskou spotřebu
VI.1.4. Opatření ke zlepšení jakosti vod využívaných ke koupání
VI.1.5. Opatření pro omezování odběrů a vzdouvání vod, včetně odůvodnění případných výjimek
VI.1.6. Opatření k regulaci umělých infiltrací nebo doplňování podzemních vod
VI.1.7. Opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů
VI.1.8. Opatření k zabránění nebo regulaci znečištění z plošných zdrojů
VI.1.9. Opatření k zamezení přímému vypouštění do podzemních vod s uvedením případů povoleného vypouštění
VI.1.10. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek do vod
VI.1.11. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění
VI.1.12. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu
VI.1.13. Opatření přijatá k zabránění vzrůstu znečištění mořských vod
VI.1.14. Opatření prováděná v souvislosti s přeshraničním znečištěním
VI.1.15. Opatření pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny
VI.1.16. Opatření pro hospodaření s vodami a udržitelné užívání vody a pro zajištění vodohospodářských služeb
VI.1.17. Opatření ke snížení nepříznivých účinků povodní v OsVPR
VI.1.18. Opatření ke snížení nepříznivých účinků povodní mimo OsVPR
VI.1.19. Opatření ke snížení nepříznivých účinků sucha
VI.2. Doplňková opatření
VI.3. Souhrnné náklady na opatření
VI.4. Listy opatření typu C – opatření s celostátní působností

 

VI. OPATŘENÍ K DOSAŽENÍ CÍLŮ

Hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených v plánech dílčích povodí jsou programy opatření sloužící k zajištění ochrany a udržitelného užívání vod v rámci dílčího povodí. Prostřednictvím stanovení a zavedení navržených programů opatření se usiluje o dosažení dobrého stavu vod. Tam, kde dobrý nebo velmi dobrý stav již existuje, nemělo by dojít k jeho zhoršení. Pokud, i přes navržená opatření, vodní útvar nedosáhne k roku 2027 dobrého stavu, lze uplatňovat na vodní útvar výjimky. Tyto programy opatření stanoví časový plán jejich uskutečnění a strategii jejich financování. Opatření navržená za účelem dosažení cílů mají hlavní oporu ve směrnicích Evropského parlamentu (viz následující části). Opatření přijatá v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení plánů dílčích povodí (§ 26, odst. 1 vodního zákona). Programy opatření definují buď konkrétní opatření, jež jsou technicky a finančně uskutečnitelná, nebo odkazují na obecná opatření, která řeší vytipovanou část vymezené lokality, kde je identifikován problém. Tato obecná opatření vyplývají z legislativy přijaté na národní úrovni a pokrývající celé území státu, jsou tedy uplatněná pro všechna dílčí povodí.

Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu obsahuje výčet potřebných opatření, která je potřeba v budoucnu zrealizovat, aby mohlo být dosaženo dobrého stavu vod v rámci cílů stanovených pro jednotlivé oblasti vodního hospodářství. Vzhledem k velkému počtu vyjmenovaných investičních opatření se jedná o cíl, realizovatelný v dlouhodobém časovém horizontu, s velkou finanční náročností. Jeho naplnění se pravděpodobně bude odvíjet zejména od dotačních možností nejrůznějších fondů spravovaných EU, ČR, jednotlivými kraji, a hlavně od finančních možností měst, městysů a obcí. Některé opatření je pak možné realizovat také ve spolupráci se soukromou podnikatelskou sférou.

Proces plánování pracuje s následujícími druhy těchto opatření:

  • Zákon 254/2001 Sb., o vodách, v plánování v oblasti vod operuje s tzv. opatřeními základními, doplňkovými a dodatečnými;
  • pro potřeby Národních plánů, resp. pro potřeby reportingu do Mezinárodních plánů povodí, je využíváno členění konkrétní (typu A) a obecná (typů B a C);

Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat základní opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření. Dodatečná opatření se navrhují v případě, kde ani po realizaci všech konkrétních opatření a jejich odhadovaných přínosů nedojde u některých ukazatelů ke zlepšení.

Program opatření obsahuje opatření, která reagují na:

  • identifikaci významných vlivů,
  • schválené významné problémy nakládání s vodami,
  • výsledky hodnocení stavu vodních útvarů.

 

Doplňková opatření

Jedná se o opatření navržené k doplnění opatření základních v případech, kdy lze očekávat, že základní opatření nebudou zcela dostatečná pro dosažení environmentálních cílů dle odstavce 4 RSV. Členské státy mohou doplňková opatření vybrat ze seznamu, uvedeného v příloze VI část B, RSV. Vycházejí zejména z existujících oblastí podpory Operačního programu životní prostředí, a jiných dotačních titulů, které sice nemusí být primárně cíleny na zlepšení stavu vodních útvarů, ale jejich aplikace ke zlepšení stavu vodních útvarů, mimo jiné, rovněž vede.

Doplňková opatření mohou např. rozvíjet opatření spojená s omezováním emisí, s cílem snížit účinek atmosférické depozice, nebo s cílem znovuzřízení a obnovy mokřadů, spolu s obnovením přirozené morfologie toků. Velmi vhodná doplňková opatření jsou také listy podporující správní, ekonomické a fiskální nástroje, díky kterým se usnadní realizace základních navržených opatření. Mezi doplňková opatření se řadí také návrh průzkumného monitoringu ve vodních útvarech, kde není znám vliv, díky němuž není možné dosáhnout cílů ochrany vod.

Doplňkovými opatřeními jsou zejména:

  • právní nástroje,
  • správní nástroje,
  • ekonomické a fiskální nástroje,
  • sjednané environmentální dohody,
  • omezování emisí,
  • kodexy správné praxe,
  • znovuzřízení a obnova mokřadů,
  • omezování odběrů vody,
  • opatření na ovlivňování požadavků, mimo jiné podpora adaptované zemědělské výroby, jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech postižených suchem,
  • opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu,
  • stavební projekty,
  • revitalizační projekty,
  • umělé doplňování zvodněných vrstev,
  • vzdělávací projekty,
  • výzkumné, vývojové a demonstrační projekty.

 

Dodatečná opatření

Ta zajišťuje Česká republika v případě, že monitoring nebo jiné údaje naznačují, že cíle stanovené pro příslušný vodní útvar nebudou dosaženy. Pro takový vodní útvar musí být nejprve vyšetřeny příčiny možného nesplnění cíle, dále proběhne ověření a přezkoumání odpovídajících povolení a oprávnění, přezkoumání a úprava monitorovacích programů. Na základě těchto šetření budou přijata dodatečná opatření, která pro příslušný vodní útvar zajistí splnění environmentálních cílů. Návrh dodatečných opatření je prováděn spolu s návrhem méně přísných cílů tam, kde ani po realizaci všech opatření typu A a jejich odhadovaných přínosů nedojde u některých ukazatelů ke zlepšení. Výčet těchto ukazatelů bude v návrhu uveden. K jednotlivým základním či doplňkovým opatřením jsou vytvořeny tzv. listy opatření, které jsou přílohou plánu dílčího povodí. Listy opatření obsahují podrobné informace o každém opatření v modifikaci podle druhu opatření. Listy opatření jsou zpracovány ve třech úrovních podrobnosti označené jako A, B a C.

List opatření typu A (konkrétní opatření) – Navržené opatření řeší konkrétní problematickou lokalitu konkrétním způsobem. Opatření je identifikováno svým názvem a umístěním územním a svým vodním útvarem. Způsob řešení je kromě popisu navrhovaného stavu přesně vymezen parametry opatření a většinou vychází z již zpracovaných materiálů.

List opatření typu B (obecné opatření) – Navržené opatření řeší vytipovanou část vymezené lokality, kde je identifikován problém (vliv). Vzhledem k nedostatku informací o problému (vlivu) není možné opatření popsat do takového detailu, jako je tomu u listu opatření typu A, a jde tedy jen o jeho rámcový popis. Opatření typu B se váže ke konkrétnímu vodnímu útvaru či více útvarům.

List opatření typu C (obecné opatření) – Opatření reaguje na obecně chápaný problém (vliv), který vzhledem ke své povaze nelze řešit konkrétním fyzickým opatřením, ale pouze opatřením na úrovni nových návrhů právních předpisů. Většinou se jedná o administrativní či koncepční opatření.

Číslování listů opatření Pro 3. cyklus plánování (případně další cykly) bylo číslování listů opatření typu A a B rozšířeno o odkaz na katalogové opatření. Z čísla katalogového opatření byla použita pouze poslední dvě čísla, jelikož první dvě čísla jsou shodná s čísly podkapitol v kapitole VI.1. PDP. Číslo opatření tak vypadá následovně:

Listy opatření typu C v NPP jsou číslovány obdobně, jediným rozdílem je, že na místo tří písmen charakterizující dílčí povodí, bude uvedeno CZE, následuje číslice 3, která označuje 3. cyklus plánování, další dvojčíslí označuje příslušnou podkapitolu kapitoly V, nakonec je uvedeno třímístné pořadové číslo listu opatření.

 

tab-vi_a.png

 

Pokud opatření přechází z 1. plánovacího cyklu, resp. 2. plánovacího cyklu, je toto opatření očíslováno nejen novým způsobem, ale také starým číslem opatření, které je uvedeno v závorce v názvu opatření.

Předložený soubor opatření sestavený v rámci Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu představuje celkový zásobník možných opatření pro řešené území. Tento soubor vstoupil do Národního plánu povodí Dunaje, kde proběhlo zpracování ekonomické analýzy, na základě které (podle předpokládaných disponibilních finančních zdrojů) byla navržená opatření rozdělena na „program opatření“ a „ostatní opatření“ (tj. zásobník opatření) na úrovni dílčího povodí.

Opatření jsou primárně členěna do kapitol dle směrnic, které jsou daným opatřením plněny. Některá opatření mohou plnit vícero směrnic.

Přílohy:
Tabulka VI.1a - Opatření k dosažení cílů (tabulka v příloze)
Tabulka VI.1b - Opatření k dosažení cílů s vazbou: vliv - stav a výjimka (tabulka v příloze)

 

VI.1. Základní opatření

Základní opatření vycházejí z Rámcové směrnice a představují minimální požadavky vyžadované jinými právními předpisy EU, samotnou Rámcovou směrnicí a národními právními předpisy

Základní opatření pro ochranu vod podle § 23a vodního zákona navrhovaná v plánech dílčích povodí jsou:

  • opatření vyžadovaná k provádění předpisů Evropské unie pro oblast ochrany vod,
  • opatření k úpravě cenové politiky, která uplatní zásadu návratnosti nákladů s ohledem na ekonomickou analýzu podle § 11 vyhlášky č. 24 o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik a v souladu s principem znečišťovatel platí, a která vytvoří dostatečné podněty k efektivnímu užívání vodních zdrojů a tím k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, k zajištění přiměřených výnosů za vodohospodářské služby z průmyslu, zemědělství a domácností s přihlédnutím k zavedené praxi, sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady vodohospodářských služeb a ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčeného území,
  • opatření pro podporu efektivního a udržitelného užívání vody s ohledem na dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí podle § 23a vodního zákona,
  • opatření k ochraně vod a vodních zdrojů využívaných k výrobě pitné vody,
  • opatření k ochraně vod využívaných ke koupání,
  • regulace odběrů povrchových a podzemních vod a vzdouvání povrchových vod, která mají významný vliv na stav vod,
  • regulace umělých infiltrací nebo doplňování podzemích vod,
  • opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů, včetně opatření směřujících ke snižování rozsahu mísicích zón,
  • opatření k zabránění nebo regulaci znečištění z plošných zdrojů,
  • opatření k zamezení vstupu jakýchkoliv látek schopných způsobit znečištění přímo do podzemních vod, zohledňující osvědčené postupy, včetně nejlepších dostupných technik stanovených v jiných právních předpisech,
  • opatření k zamezení vstupu jakýchkoliv látek uvedených v příloze č. 1 zákona do podzemních vod,
  • opatření na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami,
  • opatření potřebná k prevenci významných úniků znečišťujících látek z technických zařízení a k prevenci nebo zmírnění následků událostí způsobujících havarijní znečištění,
  • opatření pro jakékoliv jiné významné nepříznivé ovlivnění stavu vod identifikované v přípravných pracích, zejména opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodního útvaru, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu pro vodní útvary klasifikované jako umělé nebo silně ovlivněné,
  • opatření k ochraně vodních ekosystémů, suchozemských ekosystémů a k ochraně podzemních vod využívaných lidmi tam, kde byla překročena hodnota normy jakosti pro podzemní vody nebo prahová hodnota,
  • opatření potřebná pro zvrat významných a trvalých vzestupných trendů identifikovaných v útvarech podzemních vod za účelem postupného snižování znečištění podzemních vod a předcházení zhoršování jejich stavu.

 

VI.1.1. Opatření potřebná k provádění právních předpisů ES v oblasti ochrany vod

Základním dokumentem stanovujícím rámec pro oblast vodního hospodářství na úrovni evropské legislativy je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Rámcová směrnice). Z článku 11, odst. 3 vyplývají tzv. základní opatření. Rozsah těchto opatření vychází z níže uvedených směrnic, které jsou následně transponovány do českých právních předpisů.

Právní předpisy ES v oblasti ochrany vod
  • Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění
  • Směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod
  • Směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů
  • Směrnice Rady 76/160/EHS, o jakosti vod ke koupání
  • Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků
  • Směrnice Rady 80/778/EHS, o jakosti vody určené k lidské spotřebě, ve znění směrnice 98/83/ES
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES
  • Směrnice Rady 85/37/EHS, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice 2011/92/EU
  • Směrnice Rady 86/278/EHS, o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (o splaškových kalech)
  • Směrnice Rady 91/414/EHS, o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh
  • Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Opatření vyvolaná těmito směrnicemi jsou popsána v kapitolách VI.1.1.1. – VI.1.1.11. Výjimku představuje Směrnice Rady 85/337/EHS, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, která je naplňována pouze jedním opatřením, a to tím, že vybrané strategické vodohospodářské dokumenty jsou předmětem posouzení vlivů na životní prostředí. Konkrétně všechny jednotlivé plány oblastí povodí zpracované v 1. plánovacím období a Plán hlavních povodí ČR podléhaly posuzování SEA. Ve 2. plánovacím období byly procesem SEA posouzeny pouze národní plány povodí, protože plány dílčích povodí v nich byly obsažené (byly jejich podkladem). Ve 3. plánovacím období jsou procesem SEA posuzovány jen jednotlivé plány dílčích povodí.

Jelikož jsou některá opatření požadovaná směrnicemi ES implementována na centrální úrovni, zatímco další opatření patřící do základních jsou zaváděna až s Rámcovou směrnicí, dochází ke zdvojování některých opatření ve více kapitolách. Z výše uvedeného důvodu tato kapitola obsahuje pouze popis jednotlivých směrnic, jejich účel, dopad a transpozici do českého právního řádu.

V níže uvedeném schématu jsou naznačeny souvislosti mezi směrnicemi a následujícími kapitolami.

 

tab-vi-1-1_a.png

 

 

VI.1.1.1. Směrnice Rady 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění

Integrovaný přístup k ochraně životního prostředí byl zakotven v legislativě EU Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES, dříve 96/61/ES. V současné době je uvedená směrnice nahrazena Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, o průmyslových emisích.

Hlavním cílem integrované prevence je ochrana životního prostředí jako celku před průmyslovým a zemědělským znečištěním regulací provozu vybraných zařízení uvedených v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci. V příloze č. 2, zákona o integrované prevenci je uveden seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů mj. pro oblast vod. Integrovaná prevence je soubor opatření zaměřených na prevenci znečišťování, na snižování emisí do ovzduší, vody a půdy, na omezování vzniku odpadů a na zhodnocování zneškodňování odpadu s cílem dosáhnout vysokou celkovou úroveň ochrany životního prostředí. Technická úroveň zařízení, zejména z pohledu dosahované výše emisí a množství odpadů, materiálové a energetické náročnosti, způsobu a nástrojích environmentálního řízení, se porovnává s nejlepšími dostupnými technikami tzv. BAT (Best Available Techniques). Ty jsou začleněny do evropských referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF), které jsou pro jednotlivé obory zpracovávány a vydávány odbornými institucemi Evropské komise se zastoupením všech členských států.

Vydáním integrovaného povolení dochází k náhradě správních aktů podle příslušných právních předpisů. V integrovaných povoleních jsou ve vztahu k vodám v závazných podmínkách provozu úřadem stanoveny např. emisní limity, technická a preventivní opatření zajišťující ochranu podzemních a povrchových vod, monitoring odpadních vod.

Evropské předpisy jsou do českého právního řádu transponovány zákonem č. 76/2002 Sb., který vstoupil v účinnost 1. 1. 2003. Poslední novelizace zákona proběhla předpisem č. 225/2017 Sb. Ustanovení zákona o integrované prevenci jsou uvedena v prováděcí vyhlášce č. 288/2013 Sb.

Jelikož opatření vyvolaná touto směrnicí představují zejména obecné postupy k omezení znečištění, jsou opatření a bližší popisy uvedeny v kapitolách VI.1.8. Opatření k zabránění nebo regulaci znečištění z plošných zdrojů, VI.1.10. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek do vod a VI.1.11. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění.

 

VI.1.1.2. Směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod

Směrnice Rady 91/271/EHS se vztahuje k problematice odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod a čištění a vypouštění odpadních vod z určitých průmyslových odvětví. Jejím cílem je ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění výše uvedených odpadních vod.

Členské státy mají povinnost vymezit citlivé oblasti podle kritérií uvedených v příloze II. této směrnice. Dále členské státy jsou povinny zajistit, aby městské odpadní vody odváděné stokovými soustavami byly před vypuštěním do citlivých oblastí čištěny podle přísnějších požadavků.

Tato směrnice byla již plně implementována do národní legislativy a to novelou č. 20/2004 Sb., kterou se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Vláda České republiky každoročně projednává a schvaluje materiál „Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod“, který řeší plnění požadavků uvedené Směrnice.

Důležitým předpisem je nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, které nahrazuje NV č. 61/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., a č. 23/2011 Sb., které stanovilo emisní limity jakosti odpadních vod minimálně na úrovni požadované směrnicí a v některých ukazatelích i přísněji. V termínech stanovených směrnicí jsou následně předávány povinné zprávy EK. Výše uvedená legislativa stanoví povinnost zajistit pro obce nad 2000 EO odkanalizování a čištění odpadních vod na požadovanou úroveň. Současně je zajištěna také zákonná povinnost předávat data o kvalitě a množství vypouštěných odpadních vod (§ 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění zákona č. 225/2017 Sb.). Prováděcím předpisem této povinnosti je vyhláška č. 448/2017 Sb. Území celé ČR bylo vyhlášeno citlivou oblastí.

Jelikož opatření vyvolaná touto směrnicí jsou zaměřena na eliminaci znečištění z komunálních odpadních vod, kterými se zabývá kapitola VI.1.7.Opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů, včetně opatření směřujících ke snižování rozsahu mísících zón, jsou opatření vyvolaná touto směrnicí uvedena v této kapitole.

 

VI.1.1.3. Směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

Nitrátová směrnice je předpis Evropské unie (Směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů). Účelem této směrnice je:

  • snížit znečištění vod způsobované dusičnany ze zemědělských zdrojů,
  • předcházet dalšímu takovémuto znečištění.

Plnění Nitrátové směrnice je povinné v tzv. zranitelných oblastech, které jsou vymezeny v hranicích katastrálních území. Zranitelné oblasti jsou oblasti, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů. Zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech dále upravuje akční program Nitrátové směrnice. Vymezení zranitelných oblastí podléhá přezkoumání a případným úpravám nejdéle ve čtyřletých intervalech.

Směrnice Rady 91/676/EHS byla transponována do ustanovení §33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon), kde je uloženo vládě nařízením stanovit zranitelné oblasti a v těchto oblastech upravit používání a skladování průmyslových a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (tzv. Akční program). Seznam zranitelných oblastí a první akční program byl vyhlášen nařízením vlády č. 103/2003 Sb. V roce 2020 byla dle požadavků Nitrátové směrnice provedena již čtvrtá revize vymezených zranitelných oblastí.

Od 1. července 2020 je účinná novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu – ve sbírce zákonů vydaná pod číslem 277/2020 Sb. Toto nařízení částečně mění vymezení zranitelných oblastí v ČR (60 přidáno, 45 vyřazeno) a uplatňuje 5. akční program Nitrátové směrnice nastavený na období 2020 - 2024. Úpravy vycházejí z monitoringů vod i akčního programu, výsledků výzkumu, změn klimatu i připomínek z praxe.

Harmonogram Nitrátové směrnice týkající se stanovení zranitelných oblastí a Akčního programu je následující:

Vymezení a revize zranitelných oblastí

  • základní vymezení zranitelných oblastí: od 11. 4. 2003 (NV č. 103/2003 Sb.)
  • první revize vymezení zranitelných oblastí: od 1. 9. 2007 (novela - NV č. 219/2007 Sb.)
  • druhá revize vymezení zranitelných oblastí: od 1. 8. 2012 (nové NV č. 262/2012 Sb.)
  • třetí revize vymezení zranitelných oblastí: od 1. 8. 2016 (novely - NV č. 235/2016 Sb. a 315/2016 Sb.)
  • čtvrtá revize vymezení zranitelných oblastí: od 1. 7. 2020 (novela - NV č. 277/2020 Sb.)

Akční program (požadavky na zemědělské hospodaření)

  • první akční program: 1. 1. 2004 - 3. 4. 2008 (NV č. 103/2003 Sb.)
  • druhý akční program: 4. 4. 2008 - 31. 7.2012 (novela - NV č. 108/2008 Sb.)
  • třetí akční program: od 1. 8. 2012 - 31. 7. 2016 (nové NV č. 262/2012 Sb. a jeho novela 117/2014 Sb.)
  • čtvrtý akční program: od 1. 8. 2016 - 30. 6 2020 (novely - NV č. 235/2016 Sb. a 27/2018 Sb.)
  • pátý akční program: od 1. 7. 2020 (novela - NV č. 277/2020 Sb.)

Dodržování podmínek této směrnice se od 1. ledna 2009 promítá také do Kontrol podmíněnosti (CrossCompliance). Kontroly podmíněnosti se týkají standardů udržování půdy v Dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC) a dodržování Povinných požadavků na hospodaření (SMR), konkrétně do SMR 4 - „Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů". Nedodržení uvedených podmínek může mít za následek krácení nebo dokonce zamítnutí některých podpor.

Dne 1. března 2017 nabylo účinnosti nařízení vlády 17/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor. Toto nařízení v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravuje některé podmínky pro poskytování přímých podpor, některých podpor v rámci společné organizace trhu s vínem a některých podpor Programu rozvoje venkova.

Zranitelné oblasti jsou zařazeny do Registru chráněných území v rozsahu vyjmenovaných katastrálních území. V dílčím povodí Dyje nejsou pro 3. cyklus plánování navržena žádná konkrétní opatření typu A. Tuto problematiku řeší 4 listy opatření typu C na národní úrovni:

CZE30800005 Snižování znečištění ze zemědělství a ochrana vodního prostředí
CZE30800006 Omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podzemní vody
CZE30801001 Kontrola hospodařících subjektů v zemědělství
CZE30805002 Přechod do režimu ekologického zemědělství

 

VI.1.1.4. Směrnice Rady 76/160/EHS, o jakosti vod ke koupání

Směrnice Rady 76/160/EHS je od 31. prosince 2014 plně nahrazena Směrnicí Rady 2006/7/ES, o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení Směrnice Rady 76/160/EHS. Účelem této platné směrnice je zachovat a chránit životní prostředí, zlepšit jeho kvalitu a chránit lidské zdraví, a to doplněním Rámcové směrnice. Směrnice definuje způsoby monitorování a klasifikaci jakosti vod ke koupání, řízení jakosti vod ke koupání a způsoby informování veřejnosti.

Požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES byly transponovány do národní legislativy v roce 2011, kdy byl významně novelizován zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a to zákonem č. 151/2011 Sb., který zároveň přinesl i související novelu zákona o vodách v části, která se týká vod ke koupání (§ 34). Na změnu v zákonech navazují nové prováděcí předpisy (vyhlášky). Vyhlášku č. 135/2004 Sb. nahradila vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Konkrétní ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod, které jsou využívány ke koupání, jsou definovány v nařízení vlády 401/2015 Sb. Na novelu §34 vodního zákona navazuje vyhláška č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání. Profily povrchových vod využívaných ke koupání jsou dokumenty, které musí být zpracovány pro všechny "významné" přírodní koupací vody.

Seznam vod určených ke koupání sestavuje každoročně MZ ve spolupráci s MŽP a MZe a je zveřejňován na úředních deskách a internetových stránkách krajských hygienických stanic (KHS). Úkolem ČR je každoroční reporting Evropské komisi o výsledcích monitorování a posouzení jakosti vod ke koupání za uplynulou koupací sezónu.

Vody ke koupání jsou zařazeny do „Registru chráněných území“ dle Rámcové směrnice. Od roku 2004 Česká republika podává zprávu o kvalitě vody ke koupání a jejich nejvýznamnějších charakteristikách Komisi Evropských společenství. Souhrnnou zprávu za předchozí koupací sezónu za celou EU a zároveň i zprávy z ostatních zemí EU najdete na adrese http://www.eea.europa.eu/themes/water/status-and-monitoring/state-of-bathing-water-1/. Kvalitu vody členských států EU v jednotlivých koupacích oblastech (za jednotlivé roky) lze zjistit na http://www.eea.europa.eu/themes/water/status-andmonitoring/state-of-bathing-water-1/bathing-water-data-viewer.

K referenčnímu roku 2018 bylo v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu evidováno celkem 18 rekreačních oblastí zahrnujících 16 koupacích oblastí a 2 přírodní koupaliště.

Jelikož jakost vod ke koupání je závislá zejména na eliminaci bodových zdrojů znečištění (zvláště komunální odpadní vody), jsou opatření, vyvolaná touto směrnicí, řešena také v kapitole VI.1.7. - Opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů.

 

VI.1.1.5. Směrnice Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků

Účelem Směrnice Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků je chránit všechny volně žijící ptáky na území členských států, a to jak jedince, hnízda a vejce, tak i jejich stanoviště. Pomocí tzv. ptačích oblastí (SPA – SpecialProtectionAreas) navíc zajišťuje územní ochranu vybraných druhů ptáků pro jejich další přežití a zachování současného areálu rozšíření. Ptačí oblasti jsou zřizovány pro druhy ptáků uvedené v příloze I, Směrnice Rady 2009/147/ES (kodifikovaná verze Směrnice Rady 79/409/EHS v úplném znění, článek 4.1 směrnice) a stěhovavé druhy, které se pravidelně vyskytují na území členských států EU (článek 4.2 směrnice).

Ptačí oblasti společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. V České republice bylo na základě odborných kritérií navrženo a následně vymezeno 41 ptačích oblastí pro 41 druhů z přílohy 1 směrnice a pro 6 stěhovavých druhů. Z nich je 18 ptačích oblastí s jednoznačnou vazbou na vodní prostředí, kde udržení nebo zlepšení stavu vody je důležitým faktorem pro vyskytující se druhy (viz Registr chráněných území). V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu jsou takovéto oblasti celkem 3.

Česká republika implementovala tuto směrnici do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona se na ptačí oblasti vztahuje režim obecné ochrany, tzn. ptačí oblasti nejsou kategorií zvláště chráněného území a nejsou pro ně v zákoně stanoveny žádné základní ochranné podmínky. Ptačí oblasti se vymezují nařízením vlády, přičemž v nařízení vlády je možno pro účely zajištění jejich ochrany (tj. udržení populací druhů, pro které je ptačí oblast zřízena, ve stavu příznivém z hlediska ochrany) stanovit činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody. Tyto činnosti umožňují orgánu ochrany přírody stanovit v rámci správního řízení upřesňující podmínky, které je nezbytné při výkonu těchto činností dodržet, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění populací druhů, které jsou předmětem ochrany ptačích oblastí. Činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody mají přímou vazbu na zabezpečení ochrany biotopů významných pro druhy, které jsou předmětem ochrany ptačích oblastí, a dále na zajištění klidu jedinců dotčených druhů v průběhu hnízdního období (popř. v období letního a podzimního shromažďování či zimování).

Souhrny doporučených opatření jsou koncepční dokumenty stanovující optimální péči o ptačí oblasti za účelem dosažení či udržení příznivého stavu populací druhů, které jsou předmětem jejich ochrany.

Opatření na obnovu biotopů jsou jednak z okruhu bodových zdrojů znečištění, plošných zdrojů znečištění a z okruhu problematiky morfologie vodních toků. Výčet konkrétních opatření je uveden v následujících kapitolách:

  • komunální bodové zdroje znečištění – kapitola VI.1.7. - Opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů,
  • průmyslové bodové zdroje znečištění a SEZ – kapitola VI.1.10. - Opatření k omezování, případně zastavení vnosu nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek do vod,
  • plošné zdroje znečištění – kapitola VI.1.8. - Opatření k zabránění nebo regulující znečištění z plošných zdrojů,
  • hydromorfologie – kapitola VI.1.12. - Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu.

 

VI.1.1.6. Směrnice Rady 80/778/EHS ve znění Směrnice Rady 98/83/ES, o jakosti vody určené k lidské spotřebě

Účelem směrnice je chránit lidské zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoliv znečištění vody určené k lidské spotřebě a zajistit, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá.

Směrnice se nevztahuje na přírodní minerální vody a léčivé vody.

Požadavky této směrnice byly do českého právního řádu transponovány zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, v platném znění, prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu č. 428/2001 Sb., v platném znění, dále zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcím předpisem k tomuto zákonu, vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, v platném znění.

Aby mohly být řádně plněny zákonné povinnosti, jsou veškerá data o jakosti pitné vody vodovodů pro veřejnou potřebu a ve veřejných studních v ČR shromažďována v informačním systému. Do roku 1993 to byl informační systém s názvem Vydra a od roku 2004 je v provozu informační systém PiVo ve formátu neveřejné webové aplikace. Většinovým zdrojem dat jsou rozbory zajišťované provozovateli, jejichž provedení v předepsané četnosti a rozsahu je uloženo platnou legislativou, menšina dat je pořízena v rámci hygienického dozoru. Do systému mohou být vkládány pouze výsledky analýz provedených v laboratořích s platným osvědčením o akreditaci, autorizaci nebo o správné činnosti laboratoře. V roce 2018 byl zprovozněn elektronický systém pro předávání výsledků rozborů jakosti surové vody, který je spravován Českým hydrometeorologickým ústavem. Vlastní elektronická aplikace slouží pro vkládání dat o jakosti surové vody ve formě úplných a krácených rozborů dle požadavků vyhlášky č. 448/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, v platném znění. Pro možnost vložení dat je nutná registrace uživatele a identifikace míst odběrů, jimž odpovídají vkládané výsledky rozborů jakosti surové vody. V některých požadavcích je česká legislativa přísnější, což citovaná směrnice umožňuje. Nejčastěji vyskytujícími se kontaminanty v pitné vodě jsou dusičnany, AOX a rezidua pesticidních látek.

Primárně odpovídá za jakost pitné vody provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Kontrolním orgánem je příslušná Krajská hygienická stanice a nadřízeným orgánem MZ.

Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu jsou zařazena do Registru chráněných území.

Opatření, vyvolaná touto směrnicí jsou uvedená v kapitole VI.1.3. - Opatření pro vody užívané nebo uvažované pro odběr vody pro lidskou spotřebu.

 

VI.1.1.7. Směrnice Rady 96/82/ES, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Seveso)

Směrnice Rady 96/82/ES byla zrušena k 1. červnu 2015 vydáním Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (Seveso III).

Jedná se o základní předpis členských států Evropské unie. Účelem této směrnice je prevence závažných havárií, při kterých jsou přítomny nebezpečné látky, a omezení jejich následků pro člověka a životní prostředí a připravenost na rychlé a efektivní zvládnutí případné závažné havárie. Týká se především chemických provozů a udává hodnoty nebezpečných látek pro uplatnění této směrnice, které se pokládají za kritické.

Členské státy jsou povinny zajistit, aby byly dlouhodobě udržovány přiměřené vzdálenosti mezi podniky, na které se tato směrnice vztahuje, a obytnými oblastmi a oblastmi veřejně využívanými a chráněnými. V případě stávajících podniků se musí učinit dodatečná technická opatření.

Podle této směrnice musí provozovatel vypracovat bezpečnostní zprávu pro účely prokázání, že bylo zjištěno nebezpečí závažné havárie a byla provedena nezbytná opatření k zabránění těchto havárií a omezení jejich důsledků pro člověka a životní prostředí a zároveň musí provozovatel prokázat, že byly vypracovány vnitřní havarijní plány a poskytnuty informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu, aby bylo možno provést nezbytná opatření v případě závažné havárie. Rozsah a obsah této zprávy je směrnicí přesně definován a musí obsahovat podrobný popis možných scénářů závažné havárie, vyhodnocení rozsahu a závažnosti důsledků zjištěných závažných havárií a další nezbytné informace vedoucí k maximálnímu snížení pravděpodobnosti těchto havárií.

Tento evropský právní předpis byl do české legislativy transformován zákonem č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, (zákon o prevenci závažných havárií). Opatření plynoucí z výše zmíněných právních předpisů jsou uvedena v kapitole VI.1.11. – Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění.

 

VI.1.1.8. Směrnice Rady 85/37/EHS, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí

Směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí byla dne 17. 2. 2012 nahrazena jejím kodifikovaným zněním - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.

Na základě této směrnice musí členské státy učinit všechna potřebná opatření, aby připravované záměry, veřejné i soukromé, byly zkoumány z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. Ty záměry, které mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění mohou mít významný vliv na životní prostředí, musejí být ještě před vydáním povolení posouzeny z hlediska jejich vlivu na životní prostředí.

Tato směrnice byla transponována do českého právního řádu zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění novely č. 326/2017 Sb. V příloze č. 1 zmíněného zákona jsou uvedeny stavby, činnosti a technologie, které jsou v rámci procesu EIA posuzovány. Dle uvedené přílohy byly Plány oblastí povodí v 1. plánovacím cyklu rovněž činností, která podléhá posuzování vlivu na životní prostředí. Ve 3. plánovacím období budou plány dílčích povodí posuzovány opět procesem SEA. Opatření mají formu povinností vyplývající z českých právních předpisů.

 

VI.1.1.9. Směrnice Rady 86/278/EHS, o splaškových kalech

Cílem Směrnice Rady 86/278/EHS je regulovat používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství tak, aby se zabránilo škodlivým účinkům na půdu, rostliny, zvířata a člověka, a současně podpořit správné používání kalů z čistíren odpadních vod. Aplikace kalů z čistíren odpadních vod na zemědělskou půdu byla v ČR upravena Vyhláškou č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Tato vyhláška transponovala v plné šíři opatření stanovená Směrnicí Rady 86/278/ES, o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, a byla k 1. 1. 2017 zrušena a nahrazena Vyhláškou č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. V souladu s § 73 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, koordinuje provádění kontrol dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě MZe. Kontrolu dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě vykonává a správní tresty za porušení těchto povinností ukládá (podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, ve znění pozdějších předpisů) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ÚKZÚZ“). Ze zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platném znění, má zemědělec povinnost nahlásit nejpozději 14 dní před použitím kalů tento záměr na ÚKZÚZ, podle prováděcího právního předpisu (Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv), a ten má pak možnost zkontrolovat způsob a kvalitu aplikace, množství aplikovaného kalu, obsah rizikových látek apod.

Opatření mají formu povinností vyplývající z českých právních předpisů.

Jelikož mohou kaly využívané v zemědělství způsobovat kontaminaci vodního prostředí, jsou opatření vyvolaná touto směrnicí uvedená v kapitole VI.1.7. – Opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů.

 

VI.1.1.10. Směrnice Rady 91/414/EHS, o prostředcích na ochranu rostlin

Směrnice Rady 91/414/EHS byla zrušena vydáním Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009 ze dne 21. 10. 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.

Dalšími významnými legislativními opatření mi v EU jsou Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, a nařízení 396/2005/ES o zásadách stanovení maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech (změněné nařízením 178/2006/ES). Implementace výše uvedeného evropského předpisu (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009) současně s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ ES ze dne 21. 10. 2009, byla plně dokončena novelou rostlinolékařského zákona č. 199/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s požadavkem směrnice byl v gesci MZe připraven český Národní akční plán (NAP) k zajištění udržitelného používání pesticidů, jehož poslední aktualizace byla schválena 6. 6. 2018, a který je platný pro období 2018 - 2022.

Český NAP stanovuje dva hlavní cíle:

  • omezení rizik vycházejících z používání přípravků na ochranu rostlin, a to v oblastech ochrany zdraví lidí, ochrany vod a ochrany životního prostředí,
  • optimalizace využívání přípravků na ochranu rostlin bez omezení rozsahu zemědělské produkce a kvality rostlinných produktů.

Problematika používání přípravků na ochranu rostlin se vztahuje k oblasti plošného znečištění. Z tohoto důvodu jsou opatření, vyvolaná touto směrnicí, uvedená v kapitole VI.1.8. - Opatření k zabránění nebo regulaci znečištění z plošných zdrojů.

 

VI.1.1.11. Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je definována ochrana typů přírodních stanovišť a druhů rostlin a živočichů kromě ptáků. Hlavním cílem této směrnice je přispět k zajištění biologické rozmanitosti ochranou přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na území členských států. Současně cílem opatření, přijímaných na základě této směrnice, je zachovat nebo obnovit příznivý stav přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Směrnice současně definuje soustavu Natura 2000, jejímž cílem je vytvořit spojitou evropskou ekologickou síť zvláštních oblastí ochrany. Součástí soustavy Natura 2000 jsou vedle dříve zmíněných ptačích oblastí (SPA) vymezených podle Směrnice Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků, i evropsky významné lokality vymezené podle této směrnice. Evropsky významné lokality jsou vymezovány pro přírodní stanoviště a druhy stanovené v přílohách č. 1 a 2 směrnice. Požadavky Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („o stanovištích“) jsou implementovány do národní legislativy zejména prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (ZOPK).

Evropsky významné lokality mohou mít status zvláště chráněného území (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka), mohou být chráněny smluvně (§ 39 ZOPK) nebo mohou být chráněny tzv. základní ochranou (§ 45c, odst. 2 ZOPK).

Evropsky významné lokality vyhlašuje vláda ČR nařízením vlády, kterým stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Souhrny doporučených opatření jsou koncepční dokumenty stanovující optimální péči o evropsky významné lokality za účelem dosažení či udržení příznivého stavu přírodních stanovišť a populací druhů, které jsou předmětem jejich ochrany.

V současné době je na území celé ČR vymezeno 1113 evropsky významných lokalit, z toho je 593 lokalit s jednoznačnou vazbou na vodní prostředí, kde udržení nebo zlepšení stavu vody je důležitým faktorem pro vyskytující se druhy nebo stanoviště (viz Registr chráněných území). V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je takovýchto oblastí celkem 68.

Opatření na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin jsou jednak z okruhu bodových a plošných zdrojů znečištění, a jednak z okruhu týkajícího se problematiky morfologie vodních toků. Výčet konkrétních opatření je uveden v následujících kapitolách:

  • komunální bodové zdroje znečištění – kapitola VI.1.7. - Opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů,
  • průmyslové bodové zdroje znečištění a SEZ – kapitola VI.1.10. - Opatření k omezování, případně zastavení vnosu nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek do vod,
  • plošné zdroje znečištění – kapitola VI.1.8. - Opatření k zabránění nebo regulující znečištění z plošných zdrojů,
  • hydromorfologie – kapitola VI.1.12. - Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu.

 

VI.1.2. Opatření k aplikaci principu „znečišťovatel platí“

Popis opatření

Jedná se o opatření, která zajišťují finanční účast znečišťovatele za využívání vodních zdrojů a na realizaci opatření pro eliminaci jím produkovaného znečištění (pokud ještě není zajištěna). Implementace opatření je řešena formou legislativně - technických předpisů, jejichž tvorba je zajišťována v rámci administrativní činnosti odpovědných orgánů. Přitom se vychází ze současných ekonomických nástrojů uplatňovaných v ČR, jak vyplývají z národních právních předpisů.

S ohledem na současný stav v přípravě oceňování přírodních zdrojů se nepředpokládá, že bude v této fázi plánování uplatňována v oblasti vodohospodářských služeb úhrada jiných environmentálních nákladů, než jsou poplatky za správu vodních toků a správu povodí, poplatky za odebrané množství podzemní vody a vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Přitom je sledováno na jedné straně dosažení návratnosti nákladů za vodohospodářské služby a na druhé straně sociální únosnost navržených opatření.

Podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. se platí:

  • podle ustanovení § 88 poplatek za množství odebrané podzemní vody podle účelu tohoto odběru;
  • podle ustanovení § 89 poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod a z objemu vypouštěných vod do vod povrchových (podle sazeb v příloze č. 2, zákona);
  • podle ustanovení § 100 poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních;
  • podle ustanovení § 101 poplatky za odběr povrchové vody.

Výše platby je závislá na užití odebrané vody a na jejím množství.

Opatření k vyhodnocení účinnosti současného systému poplatků byla provedena v rámci novelizace vodního zákona v roce 2010. Byla shledána nutnost aktualizace poplatků za odběry podzemní vody a za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, ale při projednávání návrhu novely zákona s uživateli a s ohledem na dopady na podnikatele i veřejnost v době hospodářské krize bylo od valorizace přechodně upuštěno. Nyní v době dlouhotrvajícího sucha se opět tato otázka znovu otevírá.

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění.
Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu nebyly identifikovány vodní útvary s významným problémem s nakládáním s vodami z okruhu problematiky „znečišťovatel platí“.

 

VI.1.3. Opatření pro vody užívané nebo uvažované pro odběr vody pro lidskou spotřebu

Účelem těchto opatření je zejména zlepšení jakosti vodních zdrojů a jejich ochrana proti jakémukoliv znečištění. Znečištění vodních zdrojů je způsobováno zejména zhoršenými odtokovými poměry, způsobenými odnosy půdy erozivní činností vody, zhoršením retenčních schopností krajiny a dále bodovými a difúzními zdroji znečištění.

Popis opatření

Mezi opatření čelící těmto účinkům lze zařadit stanovování ochranných pásem a způsob hospodaření v nich, sledování jakosti surové vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou. Další opatření představují vyhlášení citlivých oblastí (podle § 32 vodního zákona), u nichž jsou uplatňovány přísnější požadavky na čištění odpadních vod, a dále vyhlášení zranitelných oblastí (podle § 33 vodního zákona), ve kterých jsou území znečištěná nebo ohrožená dusičnany ze zemědělských zdrojů. Dalšími opatřeními je dodržování zásad Směrnice Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.

Ochranná pásma vodních zdrojů slouží dle § 30, odst. 1, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a stanoví je vodoprávní úřad ve správním řízení. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů své rozhodnutí o stanovení ochranného pásma též změnit, popřípadě zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.

Ochranná pásma se dělí dle zákona o vodách na ochranná pásma:

  • I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení,
  • II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.

Uplatněním všech těchto opatření se zajišťuje komplexní ochrana vodních zdrojů povrchových a podzemních vod užívaných pro odběr vody pro lidskou spotřebu.

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
    • vodovodech a kanalizacích), v platném znění
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Vyhláška č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochrany pásem vodních zdrojů
  • Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích
  • Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 414/2013 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a ohlášení, k nimž byl dán souhlas podle vodního zákona, a částí rozhodnutí podle zákona
    • integrované prevenci (o vodoprávní evidenci)

Vyhláška č. 252/2013 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byl identifikován tento následující významný problém nakládání s vodami:

  • Potencionální nedostatek zdrojů povrchových i podzemních vod.
Způsob financování

Vymezení možnosti financování navržených opatření bude záležet na vypsaných dotačních programech a veřejných podpůrných zdrojích, které budou vyhlášeny v době platnosti Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu.

V dílčím povodí je navrženo 7 listů opatření typu B, které jsou uvedeny v následující tabulce VI.1.3. Opatření typu A navrhována jako dílčí plnění níže uvedených opatření na vodárenských nádržích jsou uvedena v kapitole VI.1.7.

Tabulka VI.1.3 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.3 - Souhrnné informace o opatřeních

Detailní informace o navržených opatřeních jsou uvedena v konkrétním listu opatření.

 

Přílohy:
Mapa VI.1.3 Opatření pro vody užívané nebo uvažované pro odběr pro lidskou spotřebu

 

VI.1.4. Opatření ke zlepšení jakosti vod využívaných ke koupání

Popis opatření

Vodami ke koupání se rozumí povrchové vody, u kterých je předpoklad, že se v nich bude koupat velký počet lidí. Koupacími vodami nejsou vody užívané pro terapeutické účely a vody užívané v umělých bazénech. Vody ke koupání lze rozdělit podle zákonného statutu té které lokality na přírodní koupaliště, která mají svého provozovatele, jenž sleduje jakost vody a zabezpečuje další služby na břehu, a tzv. koupací oblasti (bez provozovatele), kde kontrolu jakosti vody provádí příslušná krajská hygienická stanice.

Opatření ke zlepšení jakosti vod využívaných ke koupání vycházejí z požadavků evropské směrnice 2006/7/ES, o řízení jakosti vod ke koupání, která nahradila Směrnici Rady 76/160/EHS. Směrnice je do české legislativy transponována novelizací zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, která zároveň přinesla i související novelizaci vodního zákona (č. 254/2001 Sb.), v části, která se týká vod ke koupání (§ 34). Zákon 258/2000 Sb. stanovuje hygienické požadavky na koupaliště ve volné přírodě, umělá koupaliště, bazény, sauny a povinnosti jejich provozovatelů. Požadavky jsou konkretizovány v prováděcí vyhlášce č. 238/2011 Sb.

Každoročně do 31. března sestavuje MZ ve spolupráci s MŽP a MZe seznam, ve kterém uvede přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách využívaných ke koupání a další povrchové vody, kde lze očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob, dále ostatní přírodní koupaliště místního významu a koupací sezónu. Koupací sezónou se rozumí zpravidla období od 30. května do 1. září nebo období, během něhož lze očekávat velký počet koupajících se osob. Tento seznam předkládá Ministerstvo zdravotnictví k připomínkám veřejnosti a následně zveřejňuje na úřední desce ve svém sídle, na úředních deskách v sídle krajských hygienických stanic a na Portálu veřejné správy. MŽP předkládá seznam vod ke koupání každoročně před zahájením koupací sezóny Evropské komisi s uvedením důvodů jeho změn, pokud k nim došlo, oproti předchozímu roku.

Krajská hygienická stanice (KHS) vydává do 1. května kalendářního roku monitorovací kalendář, kde určí četnost odběrů vzorků vody, jejich rozložení na dobu koupací sezóny a místa odběru vzorků vody z povrchových vod ke koupání. Pokud dojde k neočekávané situaci, nebo je-li voda ke koupání znečištěna, vydá KHS opatření obecné povahy, kterým stanoví dočasný nebo trvalý zákaz používání vody ke koupání nebo dočasné nebo trvalé varování před koupáním. Na základě výsledků monitorování jakosti povrchových vod ke koupání sestavuje KHS soubor údajů o jakosti těchto vod, provádí jejich posuzování a klasifikaci a informuje na svých internetových stránkách a na Portálu veřejné správy o jakosti povrchové vody veřejnost. Zprávu o výsledcích monitorování a posouzení jakosti povrchových vod za uplynulou koupací sezónu předkládá MŽP ve spolupráci s MZ Evropské komisi do 31. prosince kalendářního roku.

Pro každou lokalitu byl navíc zpracován správcem povodí tzv. profil povrchové vody ke koupání, což je podrobný dokument, ve kterém je jakost vody hodnocena z dlouhodobého hlediska a v němž jsou shrnuty možné zdroje znečištění. Obsah a způsob sestavení profilu povrchových vod využívaných ke koupání, podmínky jeho přezkumu a aktualizace a rozsah a způsob předávání podkladů správcům povodí stanovuje vyhláška č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání.

K referenčnímu roku 2018 bylo v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu evidováno celkem 18 rekreačních oblastí zahrnujících 16 koupacích oblastí a 2 přírodní koupaliště.

V ČR je největším problémem kvality vody v koupacích vodách především výskyt vodního květu sinic a výskyt mikrobiálního znečištění jako následek vypouštěného znečištění zejména z komunálních zdrojů, případně i plošných zdrojů znečištění. Proto konkrétní opatření směřující ke zlepšení jakosti vod využívaných ke koupání jsou opatření vedoucí k eliminaci bodových zdrojů znečištění (zvláště městských odpadních vod) a jsou uvedeny v kap. VI.1.7, případně opatření k zabránění nebo regulaci znečištění z plošných zdrojů (kap. VI.1.8).

Stejný princip uplatňování opatření na bodových a plošných zdrojích znečištění pro zlepšení jakosti koupacích vod byl uplatňován i v 1. a 2. plánovacím cyklu.

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, v platném znění
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, v platném znění
  • Vyhláška č. 155/2011 Sb., o profilech povrchových vod využívaných ke koupání
  • Nařízení vlády 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V rámci Předběžného přehledu významných vodohospodářských problémů v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami:

  • organické znečištění,
  • znečištění živinami, eutrofizace.

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je navržen jeden list opatření typu B.

Tabulka VI.1.4 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.4 - Souhrnné informace o opatřeních

 

Přílohy:
Mapa VI.1.4 Opatření ke zlepšení jakosti vod využívaných ke koupání

 

VI.1.5. Opatření pro omezování odběrů a vzdouvání vod, včetně odůvodnění případných výjimek

Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod jsou v ČR aplikovány na legislativní úrovni. Každý, kdo chce s vodami nakládat, musí mít povolení od příslušného kompetentního orgánu, který je podle rozsahu činnosti buď na úrovni místní či krajské. V rámci žádosti k vydání povolení se vyjadřují správci povodí a další orgány, jejichž kompetence mohou mít s danou žádostí souvislost (například pokud se žádost týká činnosti v chráněné krajinné oblasti, vyjadřuje se orgán ochrany přírody a krajiny). Některé činnosti týkající se nakládání s vodami jsou zpoplatněny. Mezi ně patří i odběry povrchových nebo podzemních vod. Účelem těchto opatření je eliminovat nežádoucí vlivy zajišťování vodohospodářských služeb na množství povrchové a podzemní vody. Odběry povrchových a podzemních vod mohou v některých případech způsobit nedosažení environmentálních cílů. Jedná se zejména o napjatou vodní bilanci povrchových a podzemních vod, způsobenou např. nepříznivým poměrem mezi odběry a základním odtokem.

Jedná se o správní opatření, kterými dochází k regulaci odběrů povrchových a podzemních vod a jejich akumulaci. Povolení je časově ohraničené, předmětem povolení je rozsah povoleného ročního odběru nebo jiného nakládání s vodami (§ 9). Pokud je odebíráno více než 6 000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc, má provozovatel povinnost měřit množství a jakost odebrané vody a výsledky předávat správcům povodí (§ 10). Stejně tak při objemu vody vzduté vodním dílem nad 1 000 000 m3 je povinnost měřit objem vzduté vody a výsledky předávat správcům povodí (§ 10).

Vodoprávní úřad může zároveň platné povolení k nakládání s vodami zrušit či změnit, pokud dojde ke změně minimálního zůstatkového průtoku nebo minimální zůstatkové hladiny podzemních vod, případně je-li to nezbytné k naplnění cílů plánu povodí. Minimální zůstatkový průtok je podle vodního zákona takový průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku. Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a při které nedojde k narušení ekologické stability ekosystému vodních útvarů s nimi souvisejících.

Dalším opatřením je možnost úpravy manipulačních řádů. Správa významných vodních toků může podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků.

Uplatňování výše uvedených opatření minimalizuje nebezpečí nevratných změn hydrogeologického režimu. Při citlivých úpravách odběrů povrchových a podzemních vod, doprovázených nutnými změnami manipulačních řádů, bude zajištěn jak dobrý ekologický stav útvarů povrchových vod, tak nejdůležitější požadavky na užívání vod.

 

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, v platném znění
  • Vyhláška č. 414/2013 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a ohlášení, k nimž byl dán souhlas podle vodního zákona, a částí rozhodnutí podle zákona
    • o integrované prevenci (o vodoprávní evidenci)

 

Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu jsou mezi významnými problémy nakládání s vodami, které mají vztah k problematice odběrů a vzdouvání vod, registrovány:

  • Sucho a potencionální nedostatek vody

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu jsou navržena celkem 4 opatření typu B a 1 opatření typu C.

Tabulka VI.1.5 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.5 - Souhrnné informace o opatřeních

Detailní informace v členění po jednotlivých navržených opatřeních obsahují listy opatření.

 

VI.1.6. Opatření k regulaci umělých infiltrací nebo doplňování podzemních vod

Změna klimatu představuje jedno z klíčových témat současné světové environmentální politiky. Vědecké poznatky naznačují, že příspěvek člověka ke zvyšování koncentrací skleníkových plynů přispívá k ovlivňování klimatického systému Země. To následovně vede k řadě negativních dopadů na fungování ekosystémů v celosvětovém, regionálním i národním měřítku, které se na národní úrovni projevují zejména ve změněném vodním režimu a jeho kvalitě.

 

Popis opatření

Jedním z adaptačních opatření, které umožňuje, i přes nepříznivé předpovědi klimatických scénářů, zvýšení stability vodárenských zdrojů a zachování systému zásobování obyvatel vodou je umělá infiltrace. Jedná se o umělé převádění povrchové vody do vod podzemních. Hlavním účelem infiltrace je zlepšení jakosti povrchové vody přirozenými filtračními pochody v půdě a poté její využití pro vodárenské účely.

Podmínky pro navrhování a realizaci umělé infiltrace jsou:

  • identifikace vhodného hydrogeologického prostředí: preferovaná hydrogeologická uzavřenost, vhodné hydraulické a hydrofyzikální parametry kolektorů, nesaturované zóny a akumulační potenciál kolektorů
  • dostupnost vhodného zdroje pro infiltraci s přijatelnou kvalitou
  • kontrola a hodnocení kolmatace (zanášení) kolektoru a zasakovacího objektu

Uměle vyvolaná břehová infiltrace je přímou metodou získávání vodárenského zdroje. Z technologického hlediska je většinou tvořena studnovým řadem, který je umístěn nedaleko zdroje povrchové vody. Jímáním podzemní vody v blízkosti vodního toku dochází k podpoření přirozené břehové infiltrace ze zdroje povrchové vody. Je tak získávána směs podzemní a povrchové vody.

Snížení nátoku infiltrované podzemní vody ze srážek k jímacím řadům kompenzuje zvýšení infiltrace z toku. Přímá infiltrace z říčního toku poskytuje projektovanému infiltračnímu území značnou nezávislost na vývoji srážek v řešeném území.

Adaptační opatření, tzn. i umělá infiltrace zvodní, by neměla zhoršit stav vodních útvarů, resp. by měla sloužit k dosažení stanovených cílů. Pokud neexistuje možnost, která je z hlediska životního prostředí vhodnější, je nutné podniknout všechny proveditelné kroky ke zmírnění dopadů zvoleného adaptačního opatření. Článek 4.7 Rámcové směrnice umožňuje výjimky, kdy není třeba dosáhnout dobrého stavu kvůli fyzickým změnám vodního útvaru tam, kde jsou např. výhody opatřeni zvyšující veřejnou bezpečnost považovány za důležitější, než přínosy pro životni prostředí. Může se také stát, že určitá opatřeni zmirňující dopady klimatu budou mít nepříznivý dopad na vodní prostředí - zde se uplatní stejný princip.

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích
  • Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění
  • Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, v platném znění
  • Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, v platném znění

 

Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu jsou identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah k problematice umělé infiltrace nebo doplňování podzemních vod.

  • Sucho a potencionální nedostatek vody

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je navržena jedno opatření typu C.

Tabulka VI.1.6 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.6 - Souhrnné informace o opatřeních

 

VI.1.7. Opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů

Bodové zdroje znečištění představují znečištění povrchových a podzemních vod látkami z komunálních odpadních vod. U komunálních odpadních vod se většinou jedná o nedostatečnou vodohospodářskou infrastrukturu ve městech, obcích a průmyslových podnicích.

V této kapitole jsou uvedena veškerá opatření, která jsou zaměřena na eliminaci komunálních bodových zdrojů znečištění.

Opatření k omezování komunálních bodových zdrojů lze rozdělit do dvou kategorií:

  • výstavba, intenzifikace nebo modernizace ČOV,
  • výstavba nebo rekonstrukce kanalizace.

Výstavbou nebo intenzifikací ČOV se kromě snížení vnosu znečištění do povrchových vod projevuje kladný vliv i na zlepšení kyslíkového režimu v recipientu a při kombinaci eliminace organického znečištění a nutrientů se výrazně sníží riziko eutrofizace povrchových vod.

Výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace dojde k podchycení vzniklých odpadních vod a jejich bezpečnému odvedení na čistírnu odpadních vod, čímž dochází k zamezení znečišťování půdního prostředí, povrchových a podzemních vod. V případě výstavby kanalizace s navazujícím čištěním odpadních vod jsou vytvořeny podmínky pro likvidaci žump a septiků, které jsou dalším rizikem pro vnos znečištění do prostředí.

Od 1. 1. 2010 byl ve smyslu nařízení vlády č. 61/2003 Sb. zaveden kombinovaný přístup ke stanovení emisních limitů pro vypouštění odpadních vod. Toto nařízení vlády bylo od 1. 1. 2016 nahrazeno nařízením vlády č. 401/2015 Sb.

 

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
  • Zákon 151/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
  • Nařízení vlády č. 57/2016 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních

 

Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah ke komunálním bodovým zdrojům znečištění:

  • organické znečištění,
  • znečištění živinami, eutrofizace,
  • znečištění nebezpečnými látkami.

 

Způsob financování

Vymezení možnosti financování navržených opatření bude záležet na vypsaných dotačních programech a veřejných podpůrných zdrojích, které budou vyhlášeny v době platnosti Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu.

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je navrženo pro 3. plánovací cyklus celkem 359 opatření, z nichž je 353 opatření typu A, jedno opatření typu B a 5 opatření typu C.

Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních Tabulka VI.1.7 - Souhrnné informace o opatřeních

Podrobnější informace o jednotlivých navržených opatřeních obsahují příslušné listy opatření.

 

Souhrnné informace o stavu zavádění opatření

Jako hlavní opatření v oblasti zlepšení ekologického stavu útvarů povrchových vod v souvislosti s bodovými zdroji znečištění byla i v předchozích plánech povodí opatření typu výstavby/modernizace kanalizace nebo výstavby/modernizace čistíren odpadních vod.

V rámci předchozího plánovacího cyklu se podařilo dokončit 72 akcí. Dokončená opatření jsou uvedena pro vodní útvary se zvláštními cíli v tab. 2.2. v kapitole 0. Úvod

Celkem 100 akcí v různém stádiu probíhá, od dokončené studie až po projektovou dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, ale u některých probíhá i vlastní realizace projektu (stavba). Probíhající opatření jsou souhrnně uvedena pro vodní útvary se zvláštními cíli v tab. 2.2 v kapitole 0. Úvod.

Celkem 27 projektů nebylo zahájeno. Většina těchto opatření přechází do 3. plánovacího období k řešení v období 2021 - 2027. Nezahájená opatření jsou souhrnně uvedena pro vodní útvary se zvláštními cíli v tab. 2.2 v kapitole 0. Úvod.

Celkem 13 opatření bylo zcela zrušeno. Důvody jejich neprovedení jsou uvedeny konkrétně u každého opatření v přílohové tabulce 2.2 v kapitole 0. Úvod. Čtyři opatření byla zrušena, jelikož pominul důvod jejich realizace, čtyři opatření byla zrušena z majetkoprávních důvodů a jedno z důvodu finančního e ekonomického. Čtyři opatření byla převzata do 3. plánovacího období s významnou úpravou parametrů, díky nalezení lepšího řešení z pohledu dosažení environmentálních cílů.

Přílohy:
Mapa VI.1.7- Opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů - čistírny odpadních vod nebo kanalizace

 

VI.1.8. Opatření k zabránění nebo regulaci znečištění z plošných zdrojů

Plošné znečištění je způsobováno zejména zemědělskými zdroji z intenzivní živočišné a rostlinné výroby, kde se používají dusíkatá hnojiva, někdy v nadměrné míře. Dále se jedná o způsoby hospodaření se statkovými hnojivy, o erozi půdy a používání rostlinných ochranných prostředků.

Za významné plošné zdroje znečištění lze považovat hlavně znečištění dusičnany ze zemědělství, dále znečištění z atmosférické depozice, znečištění fosforem z eroze a znečištění pesticidy ze zemědělství.

K problematice plošných zdrojů znečištění dusičnany jsou v ČR vyhlášeny od roku 2003 zranitelné oblasti, ve kterých je povinné dodržování způsobů hospodaření, jež minimalizují úniky dusíku a snižují erozi. Patří sem i postupná regulace používání pesticidů na zemědělsky využívaných půdách, omezování plošného znečištění z atmosférické depozice. To vše má směřovat ke snižování emisí dodržováním platné legislativy, správným hospodařením se statkovými hnojivy, racionalizací výživy rostlin a organizačními protierozními opatřeními.

Hlavním pozitivním efektem, který se předpokládá po realizaci opatření, je snížení koncentrací dusíku a fosforu ve vodním prostředí.

Související právní předpisy ČR
  • Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění
  • Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), v platném znění
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých předpisů (vodní zákon), v platném znění
  • Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění
  • Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění
  • Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v platném znění
  • Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2019 Sb.
  • Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), v platném znění
  • Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, v platném znění
  • Vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, v platném znění
  • Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění
  • Vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin
  • Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, v platném znění
Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah k problematice plošných zdrojů znečištění:

  • organické znečištění,
  • znečištění živinami, eutrofizace,

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je navrženo pro 3. plánovací cyklus celkem pět opatření typu C. Opatření typu B ani A navrhována nejsou.

Tabulka VI.1.8 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.8 - Souhrnné informace o opatřeních

Detailní informace o navržených opatřeních jsou uvedena v příslušných listech opatření.

 

VI.1.9. Opatření k zamezení přímému vypouštění do podzemních vod s uvedením případů povoleného vypouštění

Legislativa obecně zakazuje vypouštění odpadních vod do vod podzemních a stanoví podmínky/výjimky, kdy je možné tuto činnost provádět. Veškeré financování jde k tíži provozovatele, který vypouští odpadní vody nepřímo do vod podzemních. Přímé vypouštění do podzemních vod je zakázáno ustanovením odst. 9, § 38 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 312/2019 Sb. Toto ustanovení přímo říká, že přímé vypouštění znečišťujících látek do podzemních vod, aniž by prošly půdními vrstvami, je zakázáno. Ve výjimečných případech je možné povolit nepřímé vypouštění předčištěných odpadních vod do vod podzemních přes půdní vrstvy, a to na základě vyjádření odborně způsobilé osoby o vlivu vypouštěných odpadních vod na jakost podzemních vod, a za splnění následujících předpokladů:

  • jedná se o vypouštění odpadních vod z jednotlivých staveb pro bydlení a individuální rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových, nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu,
  • odpadní vody neobsahují nebezpečné závadné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky.
  • Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.
Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění,
  • Nařízení vlády č. 57/2016 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu nejsou identifikovány žádné významné problémy nakládání s vodami v okruhu přímého vypouštění do vod podzemních, protože žádné přímé vypouštění do podzemních vod zde ani neexistuje. Jak již bylo uvedeno výše, ojediněle u některých staveb pro individuální rekreaci a u rodinných domů dochází k vypouštění nepřímému (přes půdní vrstvy dle § 39, odst. 3 vodního zákona), to však negativně jakost podzemních vod nijak neovlivňuje.

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu nejsou pro 3. cyklus plánování navržena žádná opatření z tohoto okruhu.

 

VI.1.10. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek do vod

Zvlášť nebezpečné látky představují vybrané látky na základě jejich toxicity, perzistence a bioakumulace vůči vodnímu prostředí specifikované v příloze č. 1 vodního zákona. Cílem ochrany vod jako složky životního prostředí je snížení znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek. Průmysl, zejména chemický, produkuje a užívá množství látek, které jsou závadné pro lidi i přírodní prostředí a přes poměrně striktní předpisy pro nakládání s nimi se mohou tyto látky dostat do podzemních a povrchových vod v důsledku úniků nebo vypouštěním odpadních vod, ve kterých jsou obsaženy.

Stará ekologická zátěž – SEZ (environmentální, ekologická závada, kontaminované místo) – je obvykle definovaná jako úroveň znečištění, u které nelze vyloučit negativní důsledky pro zdraví člověka nebo jednotlivé složky životního prostředí. SEZ vznikly dlouhodobou průmyslovou a zemědělskou činností (bodové zdroje) v dřívějších letech, zpravidla před privatizací. Zátěže se v naprosté většině případů koncentrují do podzemních vod a horninového prostředí, odkud mohou být vyplavovány i do povrchových vod.

Popis opatření

Jedná se o opatření, která vyplývají zejména z Programu na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami. Tato opatření jsou zaměřena jednak na eliminaci znečištění z průmyslových zdrojů, ve vazbě na povrchové vody a dále, ve vazbě na podzemní vody, na staré ekologické zátěže.

Nejefektivnější způsob odstranění těchto látek z odpadních vod je eliminovat jejich vznik opatřeními ve výrobě, které jsou často spojeny s přechodem na výrobní technologii vyšší úrovně. K tomu je nutno ve smyslu příslušných ustanovení právních předpisů využít nejlepší dostupné techniky z hlediska ochrany životního prostředí i technické a ekonomické dostupnosti.

Odpadní vody z průmyslových výrob se před jejich vypuštěním do vodního toku předčišťují, nebo čistí v průmyslových čistírnách odpadních vod a následně jsou společně čištěny s městskými odpadními vodami. Základním problémem SEZ je jejich identifikace a určení jejich rizikovosti pro zdraví člověka a jednotlivé složky přírodního prostředí. Celý proces sanace, který má končit eliminací dopadů ze SEZ, je proto nutné provádět v etapách a dle jejich výsledků rozhodovat o dalším postupu.

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění
  • Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), v platném znění
  • Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. v platném znění, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
Související právní předpisy EU
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stav Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah k omezování vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod:

  • významné látkové zatížení
Způsob financování

Vymezení možnosti financování navržených opatření bude záležet na vypsaných dotačních programech a veřejných podpůrných zdrojích, které budou vyhlášeny v době platnosti 3. Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu. V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je navrženo celkem 30 opatření, z nichž je 28 opatření typu A a 2 opatření typu C.

Tabulka VI.1.10 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.10 - Souhrnné informace o opatřeních

Detailní informace v členění po jednotlivých navržených opatřeních obsahují listy opatření.

Souhrnné informace o stavu zavádění opatření

V rámci předchozího plánovacího cyklu se podařilo dokončit 17 akcí. Dokončená opatření jsou uvedena pro vodní útvary se zvláštními cíli v tab. 2.2 v kapitole 0. Úvod.

Celkem 23 akcí probíhá v různém stadiu. Probíhající opatření jsou souhrnně uvedena pro vodní útvary se zvláštními cíli v tab. 2.2 v kapitole 0. Úvod.

Celkem 10 projektů připadá mezi akce nezahájené, kdy většina těchto opatření přechází do 3. plánovacího období k řešení ve 3. plánovacím období 2021 - 2027. Nezahájená opatření jsou souhrnně uvedena pro vodní útvary se zvláštními cíli v tab. 2.2 v kapitole 0. Úvod.

Dvě opatření byla zcela zrušena.

Přílohy:
Mapa VI.1.10 - Opatření k omezování, případně zastavení vnosu nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek do vod - staré ekologické zátěže, průmyslové zdroje

 

VI.1.11. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění

Popis opatření

Tento druh opatření vychází z požadavků evropské Směrnice Rady 96/82/ES, která je transponována zákonem č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, který byl zrušen vydáním zákona č. 224/2015 Sb., s účinností od 1. 10. 2015. Orgány integrované inspekce prevence závažných havárií (Česká inspekce životního prostředí, krajské úřady, Státní úřad inspekce práce, správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému, krajské hygienické stanice, Český báňský úřad) provádějí kontrolu podle tohoto zákona u provozovatelů v rámci své působnosti. Předmětem kontroly jsou opatření přijatá k prevenci vzniku závažné havárie v objektu nebo zařízení, vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné dopady závažné havárie, dodržování preventivních bezpečnostních opatření a podklady poskytnuté krajskému úřadu pro zpracování vnějších havarijních plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování. Kontrola u provozovatele zařazeného ve skupině A se provádí nejméně jednou za tři roky. Kontrola u provozovatele ve skupině B se provádí nejméně jednou za rok. Provozovatelé jsou do těchto kategorií řazeni na základě přílohy č. 1 k zákonu č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií.

Veřejné projednání návrhů bezpečnostní dokumentace, vnějšího havarijního plánu a jejich aktualizaci zajišťují krajské úřady. Rovněž zajišťují zpřístupnění schválené bezpečnostní dokumentace a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizací veřejnosti. Krajský úřad zpracovává a poskytuje veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie.

Výše zmíněným zákonem je realizováno opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění.

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi (zákon o prevenci závažných havárií), v platném znění
  • Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění
  • Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Nařízení č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu nejsou identifikovány žádné významné problémy nakládání s vodami v okruhu havarijního znečištění vod.

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu nejsou pro 3. cyklus plánování navržena žádná opatření z tohoto okruhu.

 

VI.1.12. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení dobrého ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu

V minulosti provedené technické zásahy do přirozené trasy koryt vodních toků měly za následek ztrátu jejich přirozené členitosti. Technické zásahy zpravidla spočívaly ve změně trasy vodních toků tak, aby co nejméně překážela při zemědělském využívání, umožnila územní rozvoj osídlení, průmyslu, dopravní infrastruktury, atd. Celkově úpravy přinesly tyto hlavní problémy: zrychlení běžných i povodňových průtoků, omezení migrace vodních živočichů nevhodným průtokovým režimem a migračními překážkami, snížení samočisticí schopnosti vodního toku, apod.

Popis opatření

Na základě výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o opatření, která mají napravovat naznačené problémy, převážně v extravilánech a v zemědělské krajině. Příkladem lze hovořit o těchto možných opatřeních – o rybích přechodech, rybích úkrytech, odstranění zakrytých (zatrubněných) úseků toků, o obnově přirozené členitosti koryt vodních toků, o aktivaci, obnově a zřizování postranních ramen, tůní a mokřadů, o hospodaření na rybnících, atd. Jedná o opatření obecně nazývaná „revitalizace“ – to v případě, že se opatření provádí cíleně nějakým stavebním zásahem nebo o „renaturace“ – to v případě, že se koryta vodních toků ponechávají přirozenému vývoji (po předchozích nezbytných administrativních krocích, jako je např. vodoprávní zrušení úprav vodních toků/vodních děl, atd.). Při obnově a ochraně stávající migrační prostupnosti vodních toků by se mělo přednostně postupovat podle principů uvedených v „Koncepci zprůchodnění říční sítě ČR“, jejíž aktualizace bude dokončena k roku 2020“ (https://www.mzp.cz/cz/koncepce_migracni_zpruchodneni).

Použitím těchto opatření lze dosáhnout přiblížení se přirozenosti vodního toku obnovou jeho členitosti, vytvoření přirozených úkrytů a podmínek pro život ryb, pro obnovu migrační prostupnosti, retence vody v území a zvýšení krajinotvorné a estetické funkce toku.

Stanovení podmínek pro dosažení cílů oblastí pro ochranu stanovišť a druhů je v chráněných územích vyhlášených podle zákona o ochraně přírody a krajiny vymezeno plány péče, které určují opatření pro zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany. Plány péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů, tedy i jako podklad pro zpracování plánů dílčích povodí. Také mimo chráněná území je potřebné v maximálně možné míře zvyšovat členitost koryt vodních toků a tím rozmanitost stanovišť. Nástrojem k tomu je uplatňování ekologické správy vodních toků a renaturací vodních toků.

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly identifikovány následující významné vodohospodářské problémy, které mají vztah k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů:

  • významné hydromorfologické změny.
Způsob financování

Vymezení možnosti financování navržených opatření bude záležet na vypsaných dotačních programech a veřejných podpůrných zdrojích, které budou vyhlášeny v době platnosti 3. Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu. K řešení těchto problémů a dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu jsou PDP Moravy navrhovaná příslušná opatření revitalizační povahy.

Pro 3. plánovací cyklus je navrženo 103 opatření typu A, dvě opatření typu B a dvě opatření typu C (obecná), která jsou uvedena v následujících tabulkách VI.1.12a až VI.1.12c dle podtypu opatření (revitalizace, renaturace, rybí přechod):

Tabulka VI.1.12a - Souhrnné informace o opatřeních typu revitalizace vodních toků

Tabulka VI.1.12a - Souhrnné informace o opatřeních typu revitalizace vodních toků

Tabulka VI.1.12b - Souhrnné informace o opatřeních typu renaturace vodních toků

Tabulka VI.1.12b - Souhrnné informace o opatřeních typu renaturace vodních toků

Tabulka VI.1.12c - Souhrnné informace o opatřeních typu rybí přechod

Tabulka VI.1.12c - Souhrnné informace o opatřeních typu rybí přechod

Detailní informace o jednotlivých navržených opatřeních obsahují konkrétní listy opatření.

Souhrnné informace o stavu zavádění revitalizačních opatření

Mezi hlavní opatření v oblasti zlepšení ekologického stavu útvarů povrchových vod, s nimiž předchozí plánovací cykly počítaly, patřily revitalizace některých říčních úseků a zprůchodnění migračních překážek na tocích. Jednalo se o navrácení nevhodně upravených úseků toků, do více či méně původního stavu, nebo alespoň o „zpřírodnění“ jejich koryt v současných trasách a sklonových poměrech, když by úplný návrat do původního stavu nebyl možný.

Z revitalizačních akcí se během předchozího plánovacího období podařilo dokončit 12 opatření, u řady ostatních, byla zahájena jejich příprava nebo samotná stavební realizace. Pro řadu důvodů se je však nepodařilo dovést do jejich finální podoby. Celkem 52 akcí lze označit za probíhající v různém stadiu projektové přípravy, od dokončené studie až po vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, nebo i po vlastní realizaci projektu. V mnoha případech se jedná o opatření navržená v rámci velkých studií proveditelnosti, zahrnující v sobě jak revitalizace vodních toků a přilehlého území, zprůchodnění příčných i podélných překážek (tzv. „lateralconectivity“), tak i přírodě blízká protipovodňová opatření. Probíhající opatření jsou souhrnně uvedena pro vodní útvary se zvláštními cíli v tab. 2.2 v kapitole 0. Úvod.

Celkem 17 projektů připadá mezi akce nezahájené. Většina těchto opatření přechází do 3. plánovacího období k řešení v letech 2021 - 2027. Nezahájená opatření jsou souhrnně uvedena pro vodní útvary se zvláštními cíli v tab. 2.2 v kapitole 0. Úvod.

Celkem tři opatření byla zcela zrušena z majetkoprávních důvodů. Jedná se opatření na toku Lukávka a na toku Racková a dále pak o mokřadní areál Pivín.

Přílohy:
Mapa VI.1.12 - Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů

 

VI.1.13. Opatření přijatá k zabránění vzrůstu znečištění mořských vod

Popis opatření

Jedná se zejména o opatření na předcházení a odstraňování znečištění mořského prostředí a k zastavení nebo postupnému odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek. Konečným cílem je dosáhnout v mořském prostředí pro přirozeně se vyskytující látky koncentrace blízké hodnotám přirozeného pozadí a u uměle vyráběných syntetických látek koncentrace blízké nulám.

Jelikož Společenství a členské státy jsou smluvními stranami různých mezinárodních dohod obsahujících důležité závazky na ochranu mořských vod před znečištěním, má Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES přispět a umožnit Společenství a členským státům splnit závazky vyplývající z těchto mezinárodních dohod.

Jedná se o příspěvek veškerých opatření, která jsou zaměřena na eliminaci plošných a bodových zdrojů znečištění. I když jsou tato opatření primárně určena na eliminaci zdroje znečištění v příslušných vodních útvarech, podílí se všechna realizovaná a navržená opatření v rámci všech etap plánování v oblasti vod na snížení znečištění mořských vod živinami a „prioritními“ látkami a zastavení nebo postupném odstranění emisí, vypouštění a úniků „prioritních nebezpečných“ látek.

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), v platném znění
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů v platném znění
  • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
  • Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), v platném znění
  • Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), v platném znění
  • Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi (zákon o prevenci závažných havárií), v platném znění
  • Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), v platném znění
  • Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění
  • Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých zákonů, v platném znění
  • Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění
  • Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v platném znění
  • Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění
  • Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, v platném znění
  • Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění
  • Vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, v platném znění
  • Vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin
  • Nařízení č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech
  • Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, v platném znění
Vazba na významné problémy s nakládáním s vodami

Žádné významné problémy nejsou přednostně směřovány ke snížení znečištění mořských vod, nicméně k tomu přispívá vyřešení významných problémů, jako jsou:

  • organické znečištění,
  • znečištění živinami, eutrofizace,

Na zabránění vzrůstu znečištění mořských vod mají příznivý vliv všechna opatření navržená v rámci plánu dílčích povodí, zejména potom opatření navržená v kapitolách VI.1.2, VI.1.3, VI.1.4,VI.1.7, VI.1.9, VI.1.10, VI.1.14.

 

VI.1.14. Opatření prováděná v souvislosti s přeshraničním znečištěním

Popis opatření

Státní hranice České republiky je z více než 30 procent tvořena vodními toky. Vodní toky, které státní hranice kříží, odtékají z velké většiny do sousedních států (tj. do Německa, Polska, Rakouska a Slovenska). Proto je vzájemná spolupráce České republiky se sousedními státy na hraničních vodách mimořádně důležitá. Za tyto vody jsou podle dvoustranných smluv pokládány vodní toky, jimiž probíhají státní hranice, povrchové i podzemní vody, které státní hranice protínají, a vody se státními hranicemi sousedící, pokud případná vodohospodářská opatření mohou nepříznivě ovlivnit vodní poměry na území druhého státu.

Spolupráce České republiky se sousedními státy, týkající se hraničních vod, je upravena dvoustrannými mezistátními či mezivládními smlouvami a dohodami. Jejich naplňování zajišťují dvoustranné komise pro vodohospodářské otázky na hraničních vodách, popřípadě zmocněnci smluvních stran.

Projekty přeshraniční spolupráce v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu jsou uvedeny v kapitole VIII.

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění

 

VI.1.15. Opatření pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny

Vodní poměry krajiny byly narušeny především širokým spektrem hospodářské činnosti člověka v ploše povodí. V rámci velkoplošného a intenzivního zemědělství došlo ke scelování pozemků, úbytku drobných krajinných struktur a systematickému odvodnění krajiny. V rámci lesního hospodaření došlo k výrazné druhové přeměně dřevin, často jsou také rozsáhlé lesní pozemky odvodněny. V urbanizovaných oblastech s vysokým podílem zpevněných ploch je výrazně omezen vodní cyklus, kdy je srážková voda rychle odváděna kanalizační sítí. Systematickými úpravami vodních toků a zejména jejich zkapacitněním byl urychlen odtok vody z krajiny a výrazně potlačen pravidelný režim záplav. Zejména v rámci hospodářského využití niv vodních toků došlo k úbytku rozlohy lužních lesů a k zániku typických nivních a lužních struktur jako jsou pozůstatky říčních ramen či mokřady. Výsledkem těchto zásahů je celkové vysušení krajiny, rychlejší odtok vody z povodí, celková neschopnost krajiny zadržet vodu a větší náchylnost půdy k erozi.

Ekologická stabilita je obecně definována jako schopnost ekologického systému vyrovnávat vnější rušivé vlivy vlastními autoregulačními mechanismy. Základ mechanismu autoregulace je ve vzájemných vazbách biotických a abiotických prvků ekosystému. Stabilní krajina se vyznačuje vyšší odolností vůči narušení. Ekologická stabilita krajiny byla narušena zejména antropogenní činností v souvislosti s velkoplošným obhospodařováním, hustou dopravní infrastrukturou a v oblasti vodního hospodářství zejména systematickými úpravami vodních toků a odvodněním krajiny.

Popis opatření

Navrhovaná opatření by měla obecně směřovat k nápravě nevhodně provedených antropogenních zásahů. Poměrně problematickou otázkou je projednatelnost těchto opatření (hlavně z hlediska majetkoprávních vztahů), která mají obvykle velký plošný rozsah. Zároveň je složitá kvantifikace dopadu daného opatření či souboru opatření. Systematicky je zlepšování stavu krajiny řešeno v rámci komplexních pozemkových úprav. V rámci dotačních programů jsou podporovány dílčí projekty mající různé nositele. Z tohoto pohledu je možno definovat následující soubory opatření:

  • revitalizace vodních toků a jejich niv včetně zakládání a obnovy břehových porostů, zalesňování a zatravňování orné půdy podél vodních toků,
  • zakládání ÚSES, obnova krajinných struktur, zvyšování biodiverzity,
  • podpora komplexních pozemkových úprav a provádění opatření z jejich plánů společných zařízení,
  • podpora retenční a infiltrační schopnosti půd, omezení povrchového odtoku a jeho přeměna na podzemní, redukce nevhodně odvodněných pozemků,
  • podpora ekologického a integrovaného zemědělství.

Problematika půdní eroze je řešena v rámci omezení plošných zdrojů znečištění.

Související právní předpisy ES a ČR
  • Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
  • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
  • Vyhláška 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
  • Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v platném znění
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah k problematice vodních poměrů a ekologické stability krajiny:

  • významné hydromorfologické změny.
Navrhovaný způsob financování

Problematika vodního režimu a ekologické stability krajiny je v současnosti hojně řešena a podporována. Realizace opatření spadá do dlouhodobého horizontu a náklady představují miliardy až desítky miliard Kč. Hlavní zdroje financování jsou:

  • OPŽP, Prioritní osa 4 – ochrana a péče o přírodu a krajinu (MŽP)
  • Program rozvoje venkova (MZe)
  • Program obnovy přirozených funkcí krajiny (MŽP)
  • Komplexní pozemkové úpravy – financovány z Programu rozvoje venkova (MZe), Státním pozemkovým úřadem (MZe), Ředitelstvím silnic a dálnic (MD)

Pomineme-li liniová revitalizační opatření na vodních tocích řešená v kapitole VI.1.12, jedná se většinou o opatření v ploše povodí. Opatření pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny by měla reflektovat stanovené cíle. Tyto cíle řeší navržená opatření ve formě obecných listů. Jelikož se jedná o rozsáhlá opatření, je třeba na celorepublikové úrovni zajistit a zpracovat jednotný přístup k této problematice formou koncepce. Do doby zpracování koncepce je doporučeno zaměřit se na problematické lokality (oblasti s urychleným odtokem, s nízkou retenční schopností, nadměrnou erozí, technicky upravené toky, nerozčleněná rozsáhlá zemědělská území, zatrubněné toky a meliorace) a v nich hledat plošná ucelená řešení a nikoliv pouze lokální opatření.

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu jsou pro 3. plánovací cyklus navržena dvě opatření typu C a pět opatření typu B.

Tabulka VI.1.15 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.15 - Souhrnné informace o opatřeních

Detailní informace v členění po jednotlivých navržených opatřeních obsahují listy opatření.

 

VI.1.16. Opatření pro hospodaření s vodami a udržitelné užívání vody a pro zajištění vodohospodářských služeb

Státní podniky Povodí zajišťují výkon správy povodí včetně správy významných a vybraných drobných vodních toků. Veškerá hospodářská a podnikatelská činnost podniku je zaměřena na ochranu a péči o množství a jakost povrchových a podzemních vod, péči o prostředí výskytu vod, zabezpečení odběrů vody pro různé účely. Veškerá činnost podniků Povodí směřuje k trvalému vytváření souladu mezi potřebou a tvorbou finančních prostředků a k hospodárnému využívání všech jejich finančních zdrojů. Mezi hlavní činnosti související s využíváním vody jako suroviny patří:

  • tvorba podmínek umožňujících oprávněná nakládání s vodami související s vodním tokem,
  • vedení příslušné evidence pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
  • zajišťovat zpracování vodohospodářské bilance,
  • stanovení ceny za odběr povrchové vody z vodního toku v a výběr plateb k úhradě správy vodních toků a správy povodí,
  • zpracování návrhu na stanovení ochranných pásem vodních zdrojů vodárenských nádrží, s nimiž má právo hospodařit nebo je užívá z jiného právního důvodu,
  • testování, měření a analýzy.

S ohledem na potenciální dopady klimatické změny a možný nedostatek vody pro různá hospodářská odvětví je nutné přinejmenším optimalizovat a racionalizovat využívání vod. Opatření ke snížení nepříznivých účinků sucha jsou řešena v části VI.1.19. Nejdůležitějším úkolem je zajištění dostatku kvalitní pitné vody. Je známá skutečnost, že pouze malý díl vody upravené pro pitné účely je skutečně využíván jako „potravina“, podle některých zdrojů jen pouhá 2 %. Větší díl pitné vody je využíván jako voda užitková, například k mytí, splachování, zalévání či v různých technologických procesech. Při předpokladu, že celkové množství potenciálně dostupné vody se nebude měnit nebo se bude spíše snižovat, je dlouhodobým základním úkolem efektivnější hospodaření s vodami. Za tímto účelem se uvažuje následující poměrně diverzifikovaný soubor obecných opatření.

Popis opatření
Legislativa a naplňování koncepcí a strategií

V ČR je zpracovaná celá řada strategií a koncepcí zaměřených na zlepšení ochrany a využívání vody. Za zastřešující dokument je možné považovat Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (tzv. Adaptační strategii). Ona, i její prováděcí dokument Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, obsahují mnoho opatření zaměřených na optimalizaci využívání omezených vodních zdrojů v ČR. Pro zavádění takových potřebných opatření je ale v první řadě nezbytné vytvořit vhodné podmínky, především právní, ekonomické a správní.

Správa povodí a VH plánování

Hlavním obecným opatřením je využívání všech kompetencí a povinností podniků Povodí při zajišťování správy povodí a to včetně provádění vodohospodářského plánování na všech úrovních.

Racionalizace využití pitné vody

Je možné konstatovat, že k pití je využita jen malá část vody složitými procesy upravená pro tyto účely. Lze předpokládat, že náklady na úpravy pitné vody dále porostou. Existují v podstatě dva způsoby, jimiž lze dosáhnout redukci spotřeby pitné vody k jiným, než nezbytně nutným účelům. Prvním jsou ekonomické nástroje, tedy zvyšování ceny pitné vody do té míry, že pro uživatele nebude ekonomicky výhodné využívat pitnou vodu pro jiné účely. Druhým a značně dlouhodobým způsobem je osvěta. Výsledkem by mělo být trvale udržitelné využívání vody bez nutnosti hledání dalších zdrojů.

Revize hospodaření s vodami v povodích nad profily s napjatou hydrologickou bilancí

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu se vyskytují profily s napjatou hydrologickou bilancí, kdy v suchých obdobích hrozí nedostatek vody ve vodních tocích. Účelem opatření je revize podmínek odběrů vod v povodích nad těmito bilančně napjatými profily a případná změna nakládání s vodami, například i v závislosti na sezónnosti.

Hospodaření se srážkovými vodami

Legislativní a strategické dokumenty upravují nakládání s dešťovými vodami zejména ve vztahu k omezení odtoku území a snížení povodňového rizika. Politika územního rozvoje ČR zmiňuje využívání dešťových vod jako zdroje vody. § 5, odst. 1 zákona 254/2001 Sb. udává, že stavebníci jsou mimo jiné povinni zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území udává, že stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno primárně vsakování případně zadržování a regulované odvádění srážkových vod. Právě těchto legislativních opor by bylo možno využít k zakotvení povinnosti majitelů nemovitostí vybudovat zásobníky na dešťovou vodu. Další úprava hospodaření s vodou by nebyla potřebná, neboť majitelé by se již sami dále snažili zachycenou vodu využít co nejefektivněji. Parametrem pro požadovanou velikost akumulačního prostoru by mohla být půdorysná plocha střechy. Vzhledem k proměnlivosti ročního úhrnu srážek v rámci ČR se navrhuje vybudování retenčního objemu na alespoň 10 % ročního srážkového úhrnu.

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích
  • Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění
  • Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, v platném znění
  • Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, v platném znění
  • Zákon č. 247/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění
Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah k problematice hospodaření s vodami a vodohospodářskými službami

  • sucho a potenciální nedostatek vody
Navrhovaný způsob financování

Daná problematika udržitelného hospodaření s vodami a zajištění vodohospodářských služeb je poměrně komplexní a její řešení jde od měřítka správy celého povodí až po individuální obyvatele ČR. Většina opatření spadajících přímo do gesce správce povodí by měly být hrazeny z provozních peněž organizace. V případě vodohospodářského plánování se předpokládá spoluúčast fondů EU. U dalších opatření je předpokládáno možné financování z OPŽP, prioritní osa 4. Opatření malého prostorového měřítka jsou podporovány dílčími dotačními tituly týkající se úspor energií a efektivního využívání zdrojů. V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu jsou pro 3. plánovací cyklus navržena 3 opatření typu C a jedno opatření typu B. Opatření typu A navrhována nejsou.

Tabulka VI.1.16 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.16 - Souhrnné informace o opatřeních

Detailní informace v členění po jednotlivých navržených opatřeních obsahují listy opatření.

 

VI.1.17. Opatření ke snížení nepříznivých účinků povodní v OsVPR

Hlavním cílem ochrany před povodněmi je snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení soukromého i veřejného majetku, kulturních a historických hodnot před znehodnocením záplavami. V předchozích plánovacích obdobích byl v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu navržen velký počet opatření, ať již na tocích ve správě státních podniků Povodí Moravy nebo Lesů ČR. Ochrany lokalit, tvořených všeobecně typem smíšené občanské zástavby a na menších tocích pak převážně typem zástavby rozptýlené, mělo být po ekonomické stránce dosaženo prostřednictvím tzv. III. etapy Programu prevence před povodněmi, garantované finančními prostředky státu.

Podle nového pojetí, zavedeného do procesu plánování Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES (tzv. směrnice o povodních), jsou na základě jejího přístupu toky, příp. jejich dílčí úseky členěny podle stupně povodňového rizika do dvou kategorií. Na ty, co se nacházejí v oblastech s významným povodňovým rizikem (OsVPR), daných určitými kritérii (blíže viz kap. V.1.4.), a na toky mimo tyto oblasti (blíže viz kap. V.1.5). Podle tohoto zařazení je členěn i návrh opatření pro snížení nepříznivých účinků povodní.

Popis opatření

Na vyhodnocení současného stavu a všech opatření pro snížení nepříznivých účinků povodní, která byla součástí předchozích plánů dílčího povodí, navazuje pro 3. plánovací období v letech 2021 – 2027 i návrh nových opatření, z nichž řada přechází z předchozího plánu. Vychází se ze zjištěné aktualizace stavu, zejména z nedostatečnosti ochrany některých zastavěných území před povodněmi a z existence míst omezujících průtočnost vodních toků, z míry erozního ohrožení toků, případně z některých místních specifik.

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu náleží k OsVPR celkem 77 úseků na 57 vodních tocích v souhrnné délce cca 517 km. Stanovení povodňových rizik podle platné metodiky potvrdilo, že řada lidských sídel podél šetřených toků se nachází v nepřijatelném vysokém a středním riziku. Z celkového počtu navrhovaných 95 protipovodňových opatření v dílčím povodí je jich navrženo 78 v OsVPR, z nich je 46 nových opatření a 32 opatření přechází z předchozích plánovacích období. Ve výčtu jsou zahrnuta i 4 opatření charakteru přírodě blízkých protipovodňových opatření a 6 opatření charakteru revitalizace. Ve většině případů se jedná o projekty ve stavu zahájené projektové přípravy s předpokládaným datem dokončení v letech 2022 – 2027. Státní podnik Povodí Moravy je nositelem těchto opatření pouze zčásti, ve většině případů se jedná o záměry jiných navrhovatelů (měst a obcí).

Mezi nejvýznamnější opatření na ochranu před povodněmi náleží soubor opatření v povodí řeky Bečvy. Vychází ze „Studie proveditelnosti protipovodňové ochrany v povodí Bečvy“ (Pöyry, 2011), též nazývané „Pobečví - studie odtokových poměrů“ nebo jen „Protipovodňová ochrana Pobečví“. Tato studie obsahuje ucelený soubor na sebe navazujících protipovodňových opatření v jednotlivých městech a obcích. Hlavním opatřením je suchá nádrž/poldr Teplice (SN Teplice), která má sloužit ke snížení kulminačních průtoků za povodní. Na toto hlavní opatření pak navazují další protipovodňová opatření v jednotlivých ohrožených lokalitách (např. v Hranicích, Lipníku nad Bečvou, Přerově, atd.). O tom, jaké bude technické řešení SN Teplice, se stále jedná, ale dosud není rozhodnuto. Poslední obsáhlá diskuze k tomu probíhala v letech 2020-2021 v rámci 4. řádné aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky (PÚR ČR), při které se široce zvažovaly možnosti zařazení tohoto protipovodňového opatření do PÚR ČR. Nakonec bylo v květnu 2021 rozhodnuto ponechat znění článku 167b PÚR ČR beze změn. V usnesení Vlády ČR č. 618 ze dne 12. 7. 2021, kterým byla Aktualizace č. 4 PÚR ČR schválená, je v bodě III/3 uloženo ministru zemědělství:

  • zpracovat multikriteriální analýzu k vodnímu dílu Skalička do 30. 9. 2021,
  • zpracovat ve spolupráci s ministrem životního prostředí a vládě do 31. prosince 2021 předložit návrh na zpracování aktualizace Politiky územního rozvoje České republiky z důvodu naléhavého veřejného zájmu za účelem přípravy výstavby vodního díla Skalička v návaznosti na výsledky multikriteriální analýzy k vodnímu dílu Skalička podle bodu III/3a tohoto usnesení.
Související právní předpisy v ČR
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES (tzv. směrnice o povodních)
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah k problematice hospodaření s vodami a vodohospodářskými službami

  • významné hydromorfologické změny
Způsob financování

Vymezení možnosti financování navržených opatření bude záležet na vypsaných dotačních programech a veřejných podpůrných zdrojích, které budou vyhlášeny v době platnosti 3. Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu. Způsob financování je v současnosti navržený zejména v rámci IV. etapy Programu prevence před povodněmi (129 360) a dále z dotačních prostředků OPŽP, případně MZe.

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je pro 3. plánovací cyklus navrženo jedno opatření typu B a 78 opatření typu A v oblastech s významným povodňovým rizikem, která jsou uvedena v následující souhrnné tabulce. Opatření typu A jsou také součástí 2. Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje (2021-2027).

Tabulka VI.1.17 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.17 - Souhrnné informace o opatřeních

Detailní informace o jednotlivých navržených opatřeních obsahují listy opatření.

Na základě vyhodnocení současného stavu zavádění opatření z druhého Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu lze souhrnně uvést, že v OsVPR se podařilo zcela dokončit 2 protipovodňová opatření (obě ve městě Přerově) a další 4 protipovodňová opatření jsou právě v realizaci s předpokládaným dokončením v letech 2021-2022 (Morava, Olomouc - zvýšení kapacity koryta II. etapa B, Bečva, Hranice na Moravě - zkapacitnění jezu a rybí přechod, Olšava, Kunovice - protipovodňová ochrana a Olšava, Uherský Brod - protipovodňová ochrana).

Kromě toho je značné množství preventivních protipovodňových opatření navržených ve 2. Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu ve stádiu přípravy (11). Pouze 4 protipovodňová opatření nebyla z nejrůznějších důvodů zahájena.

Vzhledem k tomu, že některá opatření zařazená ve druhém Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu do „programu opatření“ nebylo možné z nejrůznějších důvodů zahájit a provést, byly někdy zahájeny práce i na opatřeních zařazených v PDP Moravy jako „ostatní opatření“.

Tím, že bylo aktualizováno vymezení OsVPR došlo v některém případě k tomu, že opatření navržené ve 2. Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu v OsVPR přechází do 3. PDP Moravy jako protipovodňové opatření mimo OsVPR.

Přílohy:
Mapa VI.1.17 - Protipovodňová opatření v oblastech s významným povodňovým rizikem

 

VI.1.18. Opatření ke snížení nepříznivých účinků povodní mimo OsVPR

Na vyhodnocení současného stavu a všech opatření pro snížení nepříznivých účinků povodní, která byla součástí předchozích plánů povodí, navazuje pro 3. plánovací období v letech 2021–2027 i návrh nových opatření, z nichž řada přechází z předchozího plánu. Vychází se ze zjištěné aktualizace stavu, zejména z nedostatečnosti ochrany některých zastavěných území před povodněmi a z existence míst omezujících průtočnost vodních toků, z míry erozního ohrožení toků, případně z některých místních specifik.

Popis opatření

Z celkového počtu 95 protipovodňových opatření navržených v PDP Moravy je jich navrženo 17 mimo OsVPR, z nich 5 opatření je nových a 12 opatření přechází z minulého plánovacího období. Nositelem opatření jsou státní podniky Povodí Moravy, LČR, případně se jedná o záměry jiných navrhovatelů (obcí a měst).

Související právní předpisy v ČR
  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES (tzv. směrnice o povodních)
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah k problematice hospodaření s vodami a vodohospodářskými službami

  • významné hydromorfologické změny.
Způsob financování

Způsob financování se stejně jako u opatření v OsVPR předpokládá převážně z dotačních prostředků IV. etapy (129 360) Programu prevence před povodněmi, popřípadě jiných dotačních titulů, vypsaných v době působnosti 3. Plánu povodí Moravy a přítoků Váhu.

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je pro 3. plánovací cyklus navrženo 17 opatření typu A.

Tabulka VI.1.18 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.18 - Souhrnné informace o opatřeních

Detailní informace o jednotlivých navržených opatřeních obsahují listy opatření.

Z opatření navržených ve 2. Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu mimo OsVPR jich bylo dokončeno 9, ve stádiu projektové přípravy je 6 opatření, jedno opatření je právě v realizaci a 10 opatření nebylo z nejrůznějších důvodů zahájeno. Zbývajících 12 opatření bylo z plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu vyjmuto – jedná se o opatření, která pozbyla na významu, nelze u nich vypořádat majetkoprávní vztahy k pozemkům, nebo z jiných důvodů.

Kromě technických protipovodňových opatření byla v území mimo OsVPR navržena také přírodě blízká protipovodňová opatření (PB PPO). V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu bylo ve druhém plánu povodí takových opatření 7. Všechna jsou na vodních tocích ve správě Povodí Moravy, s.p., jedná se většinou o rozsáhlejší a složitější opatření, která vychází z dříve zpracovaných studií. Jejich příprava je proto značně komplikovaná a proto i dlouhodobá a v jejím průběhu se původní opatření často rozdělí na několik samostatných opatření. Z PB PPO navržených ve druhém plánovacím období je jedno opatření v realizaci (Bečva nad Teplicemi), jedno v pokročilejší a dvě v úvodní fázi projektové přípravy. Příprava zbývajících 3 opatření dosud nebyla zahájená, ale je potřebné sdělit, že jedno z opatření je rozsáhlá vyhledávací studie, ze které se vhodná opatření teprve postupně budou upřesňovat.

Vzhledem k tomu, že některá opatření zařazená ve druhém Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu do „programu opatření“ nebylo možné z nejrůznějších důvodů zahájit a provést, byly někdy zahájeny práce i na opatřeních zařazených v PDP Moravy jako „ostatní opatření“.

Tím, že bylo aktualizováno vymezení OsVPR došlo v některém případě k tomu, že opatření navržené ve 2. Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu mimo OsVPR přechází do 3. Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu jako protipovodňové opatření v OsVPR.

Přílohy:
Mapa VI.1.18 - Protipovodňová opatření mimo oblasti s významným povodňovým rizikem

 

VI.1.19. Opatření ke snížení nepříznivých účinků sucha

Sucho je náhodný jev způsobený nedostatkem vláhy, který následně vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu. Sucho se vždy vyskytovalo v našich zemích značně nepravidelně a je vedle povodní druhým významným projevem klimatické změny. Podle mnoha dosud provedených výzkumů je budoucím období očekáván častější výskyt sucha a také jeho větší intenzity jako důsledek probíhající klimatické změny a globálního oteplování Země. Sucho může poškozovat vodní i suchozemské ekosystémy v plošném měřítku celé krajiny, zejména však ekosystémy přímo spojené s vodními toky. Sucho může vést až k nedostatku vody, tedy stavu, kdy není dostatečné množství vody pro její využívání lidskou společností. Jedná se pak o velice závažný socio-ekonomický problém, který může vést k ohrožení zdraví a životů obyvatel, k velkým hospodářským ztrátám, případně až k poklesu dosažené životní úrovně.

Nejefektivnějším nástrojem ke snižování nepříznivých účinků sucha jsou tzv. adaptační opatření, která by měla společnost i krajinu přizpůsobit ke zvládání očekávaných extrémů způsobených klimatickou změnou. Na evropské úrovni byla vypracována řada více či méně podrobných katalogizací možných adaptačních opatření, ale ne všechna z možných adaptačních opatření jsou vhodná a aplikovatelná na území České republiky. V souvislosti se zkušenostmi z posledního období dlouhodobého sucha 2014 - 2019 byla v ČR zřízena a pracuje meziresortní komise VODA-SUCHO a byly přijaty dva hlavní dokumenty, které řeší problematiku sucha i obecně adaptaci ČR na klimatickou změnu - jsou to:

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky („Adaptační strategie“), která byla schválená usnesením vlády ČR č. 861 ze dne 26. 10. 2015 (https://www.mzp.cz/cz/zmena_klimatu_adaptacni_strategie) a

Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky,("Koncepce-SUCHO") která byla schválená usnesením vlády ČR č. 528 ze dne 24. 7. 2017 (http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/koncepce-astrategie/koncepce-na-ochranu-pred-nasledky-sucha.html).

Adaptační strategie je komplexní materiál zaměřený na adaptaci na širší okruh dopadů klimatické změny v jednotlivých odvětvích a oblastech života společnosti. Jedna její podstatná část se zabývá problematikou vodního režimu v krajině a vodního hospodářství.

Implementačním dokumentem Adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP). Hlavním cílem NAP je prostřednictvím navrhovaných opatření a úkolů zvýšit připravenost ČR na změnu klimatu, tedy zmírnit dopady změny klimatu přizpůsobením se této změně v co největší míře, zachovat dobré životní podmínky a uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace. NAP je celkem zaměřen na 7 projevů změny klimatu, z nichž jedním je dlouhodobé sucho, který samozřejmě úzce souvisí s dalšími (zvyšování teplot, extrémní teploty, požáry vegetace, atd.). Příloha NAP č. 1. obsahuje podrobný výčet opatření a úkolů, které je potřebné provést k dosažení jednotlivých specifických cílů. Odvětví vodního hospodářství a sucha se nejvíce dotýkají opatření a úkolů stanovených k dosažení specifického cíle SC12 Efektivní ochrana a využívání vodních zdrojů, ale vliv na něj budou mít i mnohá další opatření a úkoly definované pro jiná odvětví nebo obecně (např. SC5 Zastavení degradace půdy nadměrnou erozí, vyčerpáním živin, ztrátou organické hmoty a utužením, SC 6 Omezení vzniku a dopadů zemědělského sucha, SC10 Zlepšení hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích a jejich využíváním, SC11 Zvýšení přirozené retenční schopnosti vodních toků a niv, atd.). V období 2019 - 2021 proběhla aktualizace Adaptační strategie i NAP. Oba tyto koncepční dokumenty byly schválení usnesením vlády ČR č. 785 ze dne 13. 9. 2021 a jsou zveřejněné na www stránkách MŽP: https://www.mzp.cz/cz/adaptace_na_zmenu_klimatu.

Koncepce-SUCHO byla zpracovaná na základě usnesení vlády ČR č. 620 ze dne 29. 7. 2015. Kromě rozboru problematiky sucha stanovuje tři strategické cíle:

  • Zvýšit informovanost o riziku sucha prostřednictvím monitoringu a predikce výskytu sucha, zajistit připravenost na události sucha pomocí plánů pro zvládání sucha a všeobecné osvěty.
  • Zabezpečit udržení rovnováhy mezi vodními zdroji a potřebou vody napříč sektory i v měnících se klimatických a socioekonomických podmínkách.
  • Zmírňovat dopady sucha na akvatické i terestrické ekosystémy prostřednictvím obnovy přirozeného vodního režimu krajiny.

Hlavní částí Koncepce-SUCHO jsou Návrhy opatření na ochranu před následky sucha a nedostatku vody, které jsou zaměřené do pěti tematických pilířů Koncepce-SUCHO:

  • Vytvoření informační platformy o suchu a nedostatku vody
  • Posilování odolnosti a rozvoj vodních zdrojů
  • Zemědělství jako nástroj ochrany množství a jakosti vody a ochrany půdy
  • Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny
  • Podpora principů zodpovědného hospodaření s vodou napříč sektory

Obecně je pozornost věnována zejména následujícím nepříznivým projevům sucha:

  • dopadům na průtoky ve vodních tocích - možnému poklesu průměrných a minimálních průtoků, případně úplnému vyschnutí vodních toků,
  • dopadům sucha v krajině - zvýšení přímého odtoku, nadměrné vodní erozi půdy, zhoršení mikroklimatu a ohrožení stávajících vodních i suchozemských ekosystémů,
  • ohrožení užívání vody (odběrů vody i obecného a ostatních užívání vody),
  • zhoršení kvality vody.

Z možných adaptačních opatření lze uvažovat zejména o:

  • opatření v krajině - organizační (podpora plošné rozmanitosti v rámci komplexních pozemkových úprav, podpora zalesnění a zatravnění, omezení plodin, pod nimiž se vytváří nepropustná krusta, např. kukuřice), agrotechnická (osevní postupy podporující infiltraci atp.), biotechnická (průlehy, zasakovací pásy atd.),
  • opatření na tocích a v nivě - revitalizace toků (úpravy koryt vodních toků do přírodě blízkého stavu zpomalující odtok vody z krajiny a zlepšující komunikaci s mělkými zvodněmi podzemních vod), kde je to možné uvolnění niv pro rozlivy,
  • opatření v urbanizovaných územích - zvýšení infiltrace dešťové vody (retenční a vsakovací objekty), jímání a využívání srážkových vod,
  • obnova starých či zřízení nových vodních nádrží,
  • zefektivnění hospodaření s vodními zdroji - převody vody mezi povodími a vodárenskými soustavami (vzájemná zastupitelnost vodních zdrojů), připojováním na lépe zabezpečené a kvalitnější vodní zdroje, dočasné využití statických zásob podzemní vody, umělé infiltrace, vícenásobné využívání vody, vyhodnocení stávajících vodních zdrojů a případné přerozdělení jejich kapacit,
  • zmenšení spotřeby vody - obecně "šetření s vodou", minimalizace ztrát ve vodárenských soustavách, stanovení priorit pro kritické situace nedostatku vody,
  • dokonalejší čištění odpadních vod pro snížení zbytkového znečištění vnášeného do vodního prostředí.

Je samozřejmé, že tento výčet příkladů možných adaptačních opatření není úplný a konečný. Zřejmé je i to, že adaptační opatření nemohou být jen věcí vodního hospodářství, ale jejich podstatná a velmi důležitá část je úkolem jiných odvětví a oborů. Hlavním prostředkem racionalizace využívaní a ochrany vodních zdrojů je vytváření vhodného motivačního prostředí, které v celé společnosti vytvoří dobré podmínky pro aplikaci vhodných opatření a postupů - tímto prostředkem jsou vhodné právní předpisy, a tedy dostatečně pružný legislativní proces, schopný rychle reagovat na nové požadavky.

Související právní předpisy v ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Zákon č. 247/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění
  • Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, v platném znění
Vazba na významné problémy nakládání s vodami

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah k problematice sucha.

  • Potencionální nedostatek vody
Navrhovaný způsob financování

Vymezení možnosti financování navržených opatření bude záležet na vypsaných dotačních programech a veřejných podpůrných zdrojích, které budou vyhlášeny v době platnosti 3. Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu. V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je pro 3. plánovací období navrženo 11 opatření typu A, jedno opatření typu B a jedno opatření typu C.

Tabulka VI.1.19 - Souhrnné informace o opatřeních

Tabulka VI.1.19 - Souhrnné informace o opatřeních

** náklady jsou uvedeny v listu opatření HOD31900029 v Plánu dílčího povodí Horní Odry 2021-2027

Detailní informace o navržených opatřeních obsahují konkrétní listy opatření.

 

VI.2. Doplňková opatření

Každý program opatření musí zahrnovat „základní“ opatření a je-li to nutné i „doplňující“ opatření. Doplňková opatření jsou opatření navržená a provedená k doplnění základních opatření za účelem dosažení cílů stanovených podle článku 4. Členské státy mohou doplňková opatření vybrat ze seznamu uvedeného v příloze 4 Rámcové směrnice, část B.

Doplňková opatření v České republice vycházejí zejména z existujících oblastí podpory Operačního programu životní prostředí a jiných dotačních titulů, které sice nemusí být primárně cíleny na zlepšení stavu vodních útvarů, ale jejich aplikace ke zlepšení stavu útvarů mimo jiné rovněž vede.

Mezi takováto opatření patří oblast podpory 2.2. Operačního programu životní prostředí. Doplňková opatření tak dále rozvíjejí opatření spojená s omezováním emisí, s cílem snížit účinek atmosférické depozice. Znovuzřízení a obnova mokřadů v rámci programu péče o krajinu (PPK). Velmi vhodná doplňková opatření jsou také opatření podporující správní ekonomické a fiskální nástroje, díky kterým se usnadní realizace základních navržených opatření.

Za doplňková opatření lze považovat také obecná opatření typu C navrhovaná v rámci kapitoly základních opatření.

Související právní předpisy ČR
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
  • Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, v platném znění

V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu nejsou pro 3. cyklus plánování navržena konkrétní doplňková opatření.

 

VI.3. Souhrnné náklady na opatření

Stanovit zodpovědně náklady na opatření je nesnadný úkol, protože u některých opatření zatím nositelé opatření náklady neznají nebo je v současné době není možné vyčíslit. U obecných opatření typu B a C většinou náklady nejsou stanoveny. Určení nákladů u konkrétních opatření typu A je problematické i proto, že v průběhu jednotlivých stupňů projektové přípravy se např. díky změnám v technickém řešení často značně mění i rozsah nákladů konkrétního opatření. V následující tabulce VI.4 je tak uvedený přehled nákladů na realizaci opatření navržených v PDP Moravy na základě známých a dostupných informací.

Tabulka VI.4 Souhrnné náklady na opatření

Tabulka VI.4 Souhrnné náklady na opatření

 

VI.4. Listy opatření typu C – opatření s celostátní působností

Tato kapitola obsahuje listy opatření typu C, navržené na národní úrovni a obsažené především v národních plánech povodí. Jedná se o opatření s celostátní působností, zahrnující zejména změny právních předpisů, vznik strategických dokumentů, metodických předpisů a databází. Tato opatření upozorňují na mezery v právních předpisech a strategických krocích státu, které nelze řešit opatřením typu A a B, a často vycházejí z potřeby plánů dílčích povodí, kde jsou zjištěny případné nejistoty, chybějící data nebo legislativní opora, na které reaguje opatření na národní úrovni. Pokud budou tato opatření zrealizována, lze jim přičítat významný celostátní efekt. Obecně lze ještě opatření typu C charakterizovat dvěma typy. Opatření reagující na překročené limity nebo ukazatele (tedy na stav vodních útvarů) a opatření mající za cíl zlepšit dostupnost dat a připravit prostředí pro následující plánovací období.

V České republice je navrženo celkem 21 celostátně platných, obecných opatření – listů opatření typu C:

 

tab-vi-4_a.png

 

Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu 2021-2027
Copyright © 2022 Povodí Moravy, s.p. | Všechna práva vyhrazena