Plán dílčího povodí Dyje

VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou
VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP
VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP
VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod
VIII.5. Nejistoty a chybějící data

VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou

Tato kapitola obsahuje seznam dalších projektů, programů a koncepcí s vodohospodářskou tématikou týkajících se dílčího povodí Dyje, včetně krátkého shrnutí jejich obsahu.

„Upřesnění vodohospodářské bilance v profilech Rozhraní a Moravský Krumlov“, studie
Zadavatel: Povodí Moravy, s.p.
Zpracovatel: Pöyry Environment a.s., prosinec 2011
Spoluřešitel: GEOtest, a.s.
Shrnutí obsahu:
Účelem studie je upřesnění vodohospodářské bilance na dvou určených bilančních profilech (Svitava - Rozhraní, Rokytná - Moravský Krumlov), ve kterých se vyskytují nejvíce problematické bilanční stavy. Součástí studie je zpracování charakterizace povodí a analýz hydrologických a hydrogeologických poměrů, užívání vod, retenční schopnosti krajiny a dalších tematických okruhů s vazbou na řešenou problematiku. Na základě výsledků analýz byly doporučeny návrhy možných řešení s variantami vhodných opatření k eliminaci současných bilančně napjatých stavů a předpokládaných nepříznivých trendů vývoje při očekávaných projevech klimatické změny.

„Studie opatření v povodí řeky Jihlavy za účelem trvalého zlepšení kvality surové vody pro EDU 5“
Zadavatel: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i.
Zpracovatel: Pöyry Environment a.s., listopad 2012
Shrnutí obsahu:
Cílem této studie bylo posoudit a vyhodnotit dopad opatření zahrnutých do plánu oblasti povodí Dyje (POP Dyje) na kvalitu vody ve vybraných lokalitách. Pro posuzování dopadu byly vybrány tyto sledované látky: BSK₅, CHSK_Cr, N-NH₄, N-NO₃, N_celk, P_celk.
Zhodnocení vlivu opatření na vybrané ukazatele jakosti vody bylo provedeno s použitím údajů o dopadu navrhovaných opatření dle plánu POP Dyje.

„Tvorba map povodňového nebezpečí a povodňových rizik v oblasti povodí Moravy a v oblasti povodí Dyje“
Zadavatel: Povodí Moravy, s.p.
Zpracovatel: Pöyry Environment a.s., listopad 2013
Spoluřešitel: Vysoké učení technické v Brně
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. pobočka Brno
Shrnutí obsahu:
Cílem předkládané dokumentace je vytvoření map povodňového nebezpečí a povodňových rizik.
Na mapách nebezpečí je zobrazeno prostorové rozdělení charakteristik průběhu povodně pro scénáře nebezpečí (kulminační průtoky Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀, Q₅₀₀). Jedná se o rozsahy rozlivů, hloubky zaplavení a rychlosti proudící vody.
Mapy povodňového rizika kombinují údaje o ohrožení s informacemi o zranitelnosti objektů v exponovaném území. Na základě zranitelnosti, tj. dostupných informací o využití území, jsou vymezeny třídy ploch, kterým jsou přiřazeny hodnoty tzv. maximálně přijatelného rizika. V mapách rizika jsou zvýrazněny ty využívané plochy, na kterých je překročen limit maximálně přijatelného rizika. Uvnitř každé takové plochy jsou vyznačeny dosažené hodnoty ohrožení v uvedené barevné škále. Takto identifikovaná území představují exponované plochy při projevu daného scénáře povodňového nebezpečí a odpovídající míře zranitelnosti území.
Mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik budou sloužit pro zpracování PpZPR, jehož cílem je snížit nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodněmi.

„Jakostní model povodí Jihlavy nad VD Dalešice“
Zadavatel: ÚJV Řež, a.s., Organizační jednotka: divize ENERGOPROJEKT PRAHA
Zpracovatel: Pöyry Environment a.s., listopad 2013
Spoluřešitel: Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
Povodí Moravy, s.p.
Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.
ENKI o.p.s.
Shrnutí obsahu:
Účelem bilančního modelu bylo detailně zmapovat jakost vod v povodí soustavy vodních nádrží Dalešice a Mohelno, identifikovat jednotlivé zdroje znečištění a analyzovat jejich vliv na jakost vod. Modelem byly řešeny nejvíce problémové ukazatele znečištění v nádržích P_celk a N_celk. Studie se zabývala také organickým znečištěním toků reprezentovaným parametrem CHSK_Cr a vodní erozí v řešeném povodí.
Studii předcházel masivní sběr dat v letech 2012– 2013, v rámci kterého byly získávány informace z nejrůznějších zdrojů, aby bylo možno provést co nejdetailnější analýzu řešeného území. Na základě získaných informací byly navrhnuty soubory opatření ke snížení jednotlivých modelovaných ukazatelů na bodových i plošných zdrojích a pomocí řady simulací byla vybrána skupina nejefektivnějších scénářů opatření.

„Jakostní model povodí Svratky nad VN Brno“
Zadavatel: Povodí Moravy, s.p.
Zpracovatel: Pöyry Environment a.s., říjen 2011
Shrnutí obsahu:
Účelem projektu bylo podrobně zmapovat povodí VN Brno s ohledem na možnosti snížení eutrofizace nádrže a vyhodnocení souborů opatření ke zlepšení stavu. Hlavním cílem modelu bylo popsat transport fosforu, který je dominantní příčinou eutrofizace vod, kvantifikovat množství fosforu, které se dostává do toků, analyzovat jeho zdroje v povodí a navrhnout oblasti, kde je možno tyto zdroje efektivně snížit. Z provedených analýz jasně vyplývá, že klíčovým producentem fosforu v povodí je komunální vypouštění, jehož prostřednictvím se dostává do toku cca 75 % veškerých vstupů P_celk nad VN Brno a cca 50 % nad VN Vír.
Modelem byly simulovány 4 základní scénáře (opatření na stávajících ČOV; krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá opatření v obcích), které se zaměřovaly zejména na snížení znečištění z komunálních zdrojů. Tímto způsobem byl získán soubor informací o změnách koncentrace fosforu v jednotlivých částech povodí a především v přítoku do VN Brno.

„Studie projevů sucha ve vazbě na degradaci půd v extrémním roce 2013“
Zpracovatel: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., 2013
Spoluřešitel: Český hydrometeorologický ústav
Shrnutí obsahu:
Studie hodnotila roky 2012 a 2013, které lze dle studie označit za extrémní z pohledu výskytu sucha. Mezi nejrizikovější lokality v ČR patří oblast jižní Moravy a středních Čech. Ve studii byla vybrána ke komplexnímu studiu projevů sucha modelová oblast Břeclavska, kde se v r. 2012 vyskytovalo dle studie až mimořádně silné sucho a v r. 2013 se vyskytovalo sucho od července do října. V září 2013 se nedostatek srážek a zvýšený výpar projevil deficitem vláhové bilance až na hodnoty pod 150 mm na víc jak třetině území. Zásoba využitelné vody v půdě dokládá, že větší část území okresu Břeclav měla nedostatek vody v půdě a projevilo se půdní sucho, které však nedosáhlo hodnot z roku 2012.

Projekty přeshraniční spolupráce

„Přírodě blízká protipovodňová opatření v soutokové oblasti Moravy a Dyje“
Projekt M00195 vznikl v rámci Programu „Evropská územní spolupráce (EÚS) Rakousko – Česká republika 2007–2013“. Cílem Programu je podpora udržitelné přeshraniční spolupráce v programovém území. Má napomoci k urychlení socioekonomického vývoje a k silnější integraci příhraničních regionů.
Shrnutí obsahu:
Projekt obsahuje studijní část zahrnující odlehčovací jez Pohansko, podrobné zaměření zájmového území (vč. leteckého snímkování), vytvoření mapy rozlivů, plán optimalizovaných protipovodňových opatření, studii revitalizace s napojením v současnosti odstavených ramen (studijně zpracovaný úsek Dyje od soutoku s Moravou po Břeclav), pilotní realizaci napojení odstavených ramen – na rakouské straně rameno č. 18; na české straně rameno č. 9 (bude realizováno v období 2015–2021).
V realizační části projekt zahrnuje rekonstrukci stávající čerpací stanice Soutok (přebudování na stavidlový objekt), sanaci cca 16 km korun levobřežních ochranných protipovodňových hrází řeky Dyje, odtěžení nánosů z části pravostranné bermy Moravy, včetně opatření pro zvěř.

„Předpovědní povodňový systém Morava – Dyje“
Projekt M00090 vznikl v rámci Programu „Evropská územní spolupráce (EÚS) Rakousko – Česká republika 2007–2013“.
Shrnutí obsahu:
V rámci tohoto projektu byl v roce 2010 zrealizován automatický monitoring 9 lokalit na území povodí Moravy včetně řídicích systémů a dálkových ovládání některých vodních děl. Jsou to lokality – Nové Mlýny (most, ultrazvukové měření rychlosti vody), uzel Bulhary, most na Dyji v Břeclavi, most přes odlehčovací rameno v Poštorné, jez Pohansko, ČS Soutok, odlehčovací objekty Moravská Nová Ves a Týnec a jez Hodonín vč. silničního mostu přes Moravu. Na pracovištích v Brně, v Břeclavi a ve Veselí nad Moravou byla zřízena nadřízená pracoviště. Data z těchto lokalit slouží pro srážko-odtokový model, který provozuje ČHMÚ. Modelují se 48-hodinové předpovědi pro profil Moravy pod soutokem s Dyjí.

„Automatizace výměny krizových dat v hydrologické oblasti povodí Moravy a Dyje“
Projekt vznikl v rámci Operačního programu Evropská územní spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013.
Shrnutí obsahu:
Cílem akce v rámci Česko - slovenské spolupráce je zefektivnění, zkvalitnění, rozšíření a provázání systémů přenosu hydrologických krizových dat v příhraniční oblasti povodí řeky Moravy a Dyje a zpřístupnění získaných relevantních dat na internetu. Toho bude dosaženo vybudováním nové komunikační infrastruktury mezi Povodím Moravy, s.p. a Slovenským vodohospodárským podnikem, š.p. Nutnou podmínkou pro tento cíl je vybudování nové ICT infrastruktury vodohospodářských dispečinků obou partnerů. Tento projekt by měl také přinést i nový společný informační portál na webu s relevantními krizovými povodňovými daty, jak pro odbornou tak i nejširší veřejnost, především však pro krizové řízení.

„Společná opatření v oblasti ochrany vod na hraniční řece Dyji“
Projekt M00235 vznikl v rámci Programu „Evropská územní spolupráce (EÚS) Rakousko – Česká republika 2007–2013“.
Shrnutí obsahu:
Projekt obsahuje studijní část zahrnující studii zlepšení jakosti vod ve vodním díle Vranov (viz níže), studii zprůchodnění Dyje v úseku Znojmo – Vranov a studii problematiky mrtvého dřeva v NP Podyjí s návrhem optimálního způsobu sběru mrtvého dřeva a jeho monitoringu (studie bezpečnosti vodního díla Znojmo).
V realizační části projekt zahrnuje pilotní ověření některých opatření ke zlepšení kvality vody ve vodní nádrži Vranov, vybudování havarijních profilů v Podhradí n. Dyjí na řece Dyji a u Koberova jezu na Želetavce, doplnění sítě měrných stanic v řešené oblasti s přenosem dat (5 profilů: Podhradí nad Dyjí - ultrazvukové měření, Hardegg - ultrazvukové měření na české straně mostu, Moravská Dyje v Dačicích - limnigraf + srážkoměr, Vápovka - limnigraf v Červeném Hrádku, VD Dešná - srážkoměr, Baštův mlýn - osazení měření ve stávajícím objektu ČHMÚ), pilotní ověření biologického potenciálu umělých bočních ramen řeky Dyje – úprava části stávajícího náhonu "Nad Papírnou" a studie proudění ve vodní nádrži Vranov nad Dyjí.

„Studie zlepšení jakosti vod ve vodním díle Vranov – Frainer Thaya/Vranovská Dyje“
Zadavatel: Povodí Moravy, s.p.
Zpracovatel: Pöyry Environment a.s., říjen 2014
Spoluřešitelé: Výzkumný ústav vodohospodářský TGM, v.v.i., Ústav biologie obratlovců AV ČR
Shrnutí obsahu:
Studie analyzuje jak působení negativních vlivů v celém povodí Dyje nad VD Vranovem, tak i nežádoucí procesy ve vlastní nádrži. Vyhodnocuje dopady těchto vlivů, jejich závažnost a navrhuje soubory nápravných opatření, včetně určení efektivnosti navrhovaných řešení s ohledem na ekonomickou náročnost.
Studie obsahuje následující části: shromáždění dostupných podkladů a dat; doplnění informací na základě aktuální monitorovací kampaně, průzkumu v povodí, nad nádrží a v nádrži; zpracování návrhů vhodných opatření ke zlepšení stavu vod jak v povodí, tak i na nádrži, včetně stanovení priorit; zpracování možností financování navržených opatření a jejich provozování; vyhodnocení pilotních opatření. Součástí studie je také ekonomické vyhodnocení navrhovaných opatření.

VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP

Popis zapojení veřejnosti v jednotlivých etapách zpracování PDP

Výsledky přípravných prací a návrhy plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik byly podle § 25 odst. 1 písm. a) a b) zákona o vodách zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám. Dle § 16 a § 19 vyhlášky 142/2011 Sb., o plánech povodí a plánech po zvládání povodňových rizik, byly tyto práce zveřejněny po dobu 6 měsíců na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na krajských úřadech a u správce povodí, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.

Zveřejněny byly následující dokumenty:

Časový plán a program prací pro II. plánovací cyklus. Zveřejněno od 2. 5. 2012.
Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v části mezinárodní oblasti Dunaje na území České republiky. Zveřejněno od 15. 8. 2013.
Návrh Národního plánu povodí Dunaje, Návrh Plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Dunaje a Návrh Plánu dílčího povodí Dyje. Zveřejněno od 22. 12. 2014.
Vyhodnocení podaných připomínek k návrhům Národního plánu povodí Dunaje, Plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Dunaje a Plánu dílčího povodí Dyje. Zveřejněno od 19. 8. 2015 pod dobu 30 dní.
Dále byly 20. 12. 2013 byly v souladu s článkem 10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik veřejnosti zpřístupněny mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik, které byly zpracovány na vodních tocích v oblastech s vyhodnoceným potenciálně významným povodňovým rizikem. Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik jsou k dispozici na stránkách Centrálního datového skladu http://cds.chmi.cz.

Legislativní rámec. Povinně zveřejňované informace a další způsoby informování veřejnosti

Členské státy EU jsou v souladu s požadavky Rámcové směrnice (Článek 14) a Povodňové směrnice (Článek 9 a 10) povinny podpořit aktivní zapojení všech zúčastněných stran při vypracování, přezkoumání a aktualizaci plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění, rovněž určuje, že národní plány povodí vydává MZe jako opatření obecné povahy a plány pro zvládání povodňových rizik vydává MŽP jako opatření obecné povahy. V souladu se zákonem 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, může k návrhu opatření obecné povahy kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky.

Zároveň je podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, nutno plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik posoudit z hlediska vlivů koncepcí na životní prostředí (proces SEA), které rovněž zahrnuje zapojení veřejnosti formou veřejného projednávání. Proces SEA byl proveden pro NPP Dunaje, pro který je PDP Dyje společně s PDP Moravy a přítoků Váhu a PDP ostatních přítoků Dunaje podkladem. Proces SEA byl ukončen vydáním souhlasného stanoviska Ministerstva životního prostředí se stanovenými požadavky a podmínkami.

Shrnutí úprav PDP na základě podaných připomínek

V rámci připomínkového řízení ke zveřejněnému Návrhu Plánu dílčího povodí Dyje předložilo své podněty a návrhy na úpravy a doplnění celkem 41 právnických a fyzických osob (subjektů). Z toho 33 připomínek bylo směřováno pouze k návrhu PDP Dyje a 8 připomínek směřovalo k oběma zveřejněným návrhům plánů dílčích povodí v územní působnosti Povodí Moravy, s.p.

Podněty a návrhy na úpravy a doplnění k návrhu PDP Dyje byly různě rozsáhlé, často podnět od jednoho subjektu obsahoval více než jednu připomínku. Z tohoto důvodu bylo skutečně předáno 70 jednotlivých připomínek. Z nich byly 4 od Ministerstva zemědělství, 11 z krajských úřadů, 1 od městského úřadu, 11 od měst a obcí, 3 od správců vodních toků, 3 od vodárenských společností, 5 od konkrétních fyzických osob a 32 od ostatních právnických osob (a sdružení).

Předkladatel návrhu PDP Dyje, kterým je Povodí Moravy, s.p., posoudil obdržené připomínky a se zpracovatelem plánu provedl, na základě akceptovaných relevantních připomínek, úpravy v PDP Dyje. Podstatná většina připomínek byla do PDP Dyje zapracována. Nebylo však možné vyhovět všem předloženým připomínkám, neboť některé připomínky byly protichůdného charakteru nebo přesahovaly úroveň PDP Dyje, danou vodním zákonem a prováděcí vyhláškou o plánování v oblasti vod. Především se jednalo o požadavky na vyřazení některých listů opatření z důvody neaktuálnosti, doplnění nových nebo úpravu údajů ve stávajících listech opatření.

Seznam připomínek a způsob jejich vyhodnocení je uveden v souhrnné zprávě zveřejněné na internetových stránkách Povodí Moravy, s.p.

Tab. VIII.2 - Přehled aktivit k zajištění účasti veřejnosti při plánování v oblasti vod

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Vysvětlivky:
PDP - plány dílčích povodí
PPO - protipovodňová ochrana
D - dílčí povodí Dyje
M - dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu
A - aktivní zapojení
K - konzultace
I - poskytování informací

Komise pro plánování v oblasti vod (KPOV)

Programový výbor Komise pro plánování v oblasti vod (PV KPOV)

Komise pro plány v dílčích povodích (KPDP)

VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP

Seznam pořizovatelů PDP, kompetentních úřadů a příslušných správních úřadů

Uvedený seznam institucí a úřadů pro dílčí povodí Dyje zahrnuje:

Název organizace
Úplné kontaktní detaily
Úloha organizace

Pořizovatel Plánu dílčího povodí Dyje

Povodí Moravy, státní podnik
Dřevařská 11,
602 00 Brno
tel.: 541 637 111
fax : 541 211 403
e-mail: pmo@pmo.cz
http://www.pmo.cz/

Povodí Moravy, s.p., jako správce povodí Moravy, je pořizovatelem Plánu dílčího povodí Dyje ve spolupráci s Krajskými úřady Jihomoravského, Olomouckého, Pardubického, Zlínského Jihočeského kraje a kraje Vysočina a s ústředními vodoprávními úřady. Zpracování PDP konzultoval s ostatními správci povodí, krajskými úřady příslušnými v oblasti povodí, se správními úřady pro územní plánování a Českou inspekcí životního prostředí. Plán dílčího povodí je podkladem pro zpracování Národního plánu povodí Dunaje, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí.

Krajské úřady

Krajský úřad Jihomoravského kraje
odbor životního prostředí
Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno,
tel.: 541 651 111 (ústř.)
fax : 541 651 209
e-mail : podatelna@kr-jihomoravsky.cz

Krajský úřad kaje Vysočina
odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství
Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava,
tel. : 564 602 111
fax : 564 602 420
e-mail: posta@kr-vysocina.cz

Krajský úřad Olomouckého kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
Jeremenkova 40 a,b, 779 11 Olomouc
tel.: 585 508 111
fax: 585 508 111
e-mail: podatelna@kr-olomoucky.cz

Krajský úřad Zlínského kraje
odbor životního prostředí a zemědělství,
Třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín
tel. : 577 043 111
fax : 577 043 202
e-mail: podatelna@kr-zlinsky.cz

Krajský úřad Pardubického kraje
odbor životního prostředí a zemědělství,
Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice
tel.: 466 026 111
fax: 466 611 220
e-mail: posta@pardubickykraj.cz

Krajský úřad Jihočeského kraje
odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví
U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice 7
tel. : 386 720 111
fax : 386 359 070
e-mail: posta@kraj-jihocesky.cz

Krajské úřady ve smyslu § 107 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění spolupracují s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů dílčích povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech dílčích povodí a při provádění kontroly plnění plánů dílčích povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů.

Ústřední vodoprávní úřady

Ministerstvo zemědělství ČR
Těšnov 17, 117 05 Praha 1
tel.: 221 811 111 (ústředna)
fax : 224 810 478
e-mail: posta@mze.cz

MZe vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu, není-li zákonem o vodách (§ 108) stanoveno jinak. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.

Ministerstvo životního prostředí ČR
Vršovická 65, 180 01 Praha 10
tel.: 267 121 111
fax: 267 310 308
e-mail: info@env.cz

MŽP vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.

Ministerstvo zdravotnictví ČR
Palackého nám. 4, 128 01 Praha 2
tel.: 224 971 111
fax: 224 972 111
e-mail: mzcr@mzcr.cz

MZ vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění a to ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.

Ministerstvo dopravy ČR
nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12
P.O.Box 9, 110 15 Praha 1
tel.: 972 211 111 (ústředna)
fax: 972 231 184
e-mail: posta@mdcr.cz

MD vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění a to ve věcech užívání povrchových vod k plavbě. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.

Ministerstvo obrany ČR
Tychonova 1, 160 01 Praha 6
tel.: 973 201 111 (ústředna)
e-mail: posta@army.cz

MO vykonává působnost Ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 3.

Ústřední správní úřad pro územní plánování (dotčený orgán státní správy)

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR)
Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1
tel.: 224 861 111
e-mail: info@mmr.cz

MMR je ve smyslu § 14 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy ve věcech územního plánování.

Ústřední správní úřad v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí

Ministerstvo životního prostředí ČR
Vršovická 65, 180 01 Praha 10
tel.: 267 121 111
fax: 267 310 308
e-mail: info@env.cz

MŽP je ústředním správním orgánem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a v této oblasti vykonává vrchní státní dozor. Dále je ústředním orgánem státní správy na úseku ochrany přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.

Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí Dyje je přehledně sestaven do tabulky VIII.3a. Tabulka VIII.3b. obsahuje seznam odborných subjektů a správních úřadů řízených kompetentními úřady.

Tab. VIII.3a. - Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí

Popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP

Při zpracování plánů dílčího povodí se vycházelo z vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

Na podporu zpracování plánů dílčích povodí byly již v I. plánovacím cyklu zřízeny tyto komise:

Komise pro plánování v oblasti vod byla ustavena MZe v r. 2003. Koordinovala činnost plánování vod na národní úrovni, projednávala a schvalovala postupy, metodiky a dokumenty procesu plánování, které pak byly využity pro konkrétní činnosti zpracování plánů. Úkolem komise bylo a je napomáhat institucím zapojeným v procesu plánování.

Členy komise jsou nejen zástupci ústředních vodoprávních úřadů, krajských úřadů, krajů, pořizovatelů plánů dílčích povodí, ale i zástupci ostatních zainteresovaných subjektů, včetně odborných a nevládních organizací.

Na úrovni pořizovatele Plánu oblasti povodí Dyje byla generálním ředitelem Povodí Moravy, s.p., ustavena Komise pro Plán oblasti povodí Dyje, jejíž práce je vymezena „Statutem Komise pro Plán oblasti povodí Dyje“, vydaným Povodím Moravy, s.p., s účinností od 19.2.2004 (v II. plánovacím cyklu pokračuje jako Komise pro dílčí povodí Dyje). Účelem komise je řízení procesu plánování, koordinace prací a spolupráce na úrovni oblasti povodí a podpora při poskytování podkladů. Členy komise jsou zástupci pořizovatelů PDP, tj. Povodí Moravy, s.p., Krajských úřadů Jihomoravského kraje, kraje Vysočina, Jihočeského, Pardubického, Zlínského a Olomouckého. kraje, dále zástupci Lesů ČR,s.p., AOPK ČR, ČIŽP. Seznam členů komise je uveden na webových stránkách Povodí Moravy, s.p.

Tab. VIII.3b. - Odborné subjekty a správní úřady řízené kompetentními a ostatními správní úřady

VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod

Kontaktní místa pro získávání informací

Povodí Moravy, s.p.
Dřevařská 11,
601 75 Brno
tel. 541 637 111
www: http://www.pmo.cz/

Povodí Moravy, s.p., jako pořizovatel plánu dílčího povodí při zpracování plánů průběžně eviduje a ukládá dokumenty související se zpracováním PDP a dokumentující postup jeho zpracování včetně výsledných dokumentů z jednotlivých etap prací a projednávání. Dokumenty, použité pro zpracování PDP, jsou po dobu přípravy, zpracování, schvalování a platnosti plánu dílčího povodí veřejně přístupné k nahlédnutí u pořizovatele plánu – Povodí Moravy, s.p.

Český hydrometeorologický ústav – úsek hydrologie
Na Šabatce 17,
143 06 Praha 4, Komořany
tel. 244 032 304 (sekretariát náměstka pro hydrologii)
www: www.chmi.cz

Zřizovatelem ČHMÚ je Ministerstvo životního prostředí ČR

Vodohospodářský informační portál VODA
www: http://voda.gov.cz/portal/
- gestorem Vodohospodářského informačního portálu VODA je MZe a MŽP ve spolupráci s dalšími ústředními vodoprávními úřady ČR, tj. MZ, MD a MO, v koordinaci s MI. Prostřednictvím jednotných, přehledných a snadno dostupných aplikací zde zmiňované resorty prezentují široké veřejnosti věrohodné informace o našich vodách a tak přispívají k její lepší a včasné informovanosti.

Plán dílčího povodí Dyje byl zpracován v časovém období let 2013 až 2015. Práce byly rozděleny do 3 etap:

I. etapa – Přípravné práce plánu dílčího povodí
II. etapa – Návrh plánu dílčího povodí
III. etapa – Plán dílčího povodí

I. etapa – Přípravné práce plánu dílčího povodí

V průběhu roku 2013 byly zpracovány následující dílčí činnosti přípravných prací:

Vymezení vztahů dílčích povodí k územním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností, k mezinárodním oblastem povodí a jejich částem na území České republiky.
Shromáždění podkladů pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů (podle § 5 vyhlášky).
Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí (podle § 8 vyhlášky)
Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod (podle § 9 vyhlášky)
Shromáždění závazných podkladů, zejména o stavu povrchových a podzemních vod, o užívání vod a nakládání s nimi a o vlivech na stav povrchových a podzemních vod
Sestavení předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami (VHP) (podle § 13 vyhlášky)
Určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (HMWB a AWB) (podle § 14 vyhlášky)
Návrh zvláštních cílů ochrany vod (podle § 15 vyhlášky)
Podklady pro zpracování „oznámení koncepce“ (PDP) podle zvláštního právního předpisu (úvod procesu SEA)
Stanovení cílů pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky v členění podle § 24 odst. 4 zákona
Zpracování podkladů potřebných pro práci s veřejností
Shromáždění dalších vhodných podkladů jako zdrojů informací o možných požadavcích na užívání vod a nakládání s nimi a o možných vlivech na stav povrchových nebo podzemních vod, například regionální rozvojové plány a programy, sektorové politiky, plány a programy, plány rozvoje vodovodů a kanalizací podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích), plány péče o zvláště chráněná území podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů), atd.

Výsledky přípravných prací byly podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o vodách zveřejněny od 15.6.2013 po dobu 6 měsíců k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na MZe, MŽP a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách

II. etapa – Návrh plánu dílčího povodí podle právních předpisů a výsledů přípravných prací

V průběhu roku 2014 byly zpracovány následující činnosti plánu dílčího povodí:

Vyhodnocení připomínek a námětů obdržených ke zveřejněným výsledkům přípravných prací podle § 25 odst. (1) vodního zákona a podle § 16 vyhlášky
Návrh PDP Dyje zpracovaný dle dokumentu Obsah plánů dílčích povodí – Maketa plánu dílčího povodí
Návrhy „programů opatření“ včetně návrhů časových plánů jejich realizace a odhadů finančních nákladů a strategií jejich financování
Zveřejnění návrhu PDP Dyje k připomínkám veřejnosti podle § 25 odst.1 písmeno b) vodního zákona a § 19 vyhlášky, včetně vyhotovení stručného souhrnu PDP Dyje
Zpracování tzv. „krajské verze návrhu PDP“, obsahující zejména stručné informace o programech opatření navrhovaných/přijatých v návrzích PDP Dyje na území jednotlivých krajů v působnosti Povodí Moravy, s.p.
Zpracování vhodných podkladů potřebných pro práci s veřejností (posterů, informačních listů, prezentací, atd.)

III. etapa – Plán dílčího povodí podle § 20 vyhlášky č. 24/2011 Sb.

Vyhodnocení připomínek podaných k návrhu PDP Dyje, které budou zveřejněny formou zpráv podle § 19 odstavec 4 vyhlášky
Zpracování PDP Dyje podle § 25 odstavce 1 vodního zákony a § 3 a § 20 vyhlášky, provedené podle vyhodnocení připomínek uživatelů vody a veřejnosti, v rozsahu podle přílohy č. 3 vyhlášky a dokumentu Obsah plánů dílčích povodí – Maketa plánu dílčího povodí
Úprava PDP Dyje na základě schváleného příslušného národního plánu povodí a příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik
Zpracování tzv. „krajských verzí PDP“, obsahující zejména stručné informace o programech opatření navrhovaných/přijatých v návrzích PDP Dyje na území jednotlivých krajů v působnosti Povodí Moravy, s.p.
Zpracování vhodných podkladů potřebných pro práci s veřejností (posterů, informačních listů, prezentací, atd.)
Příprava všech podkladů potřebných pro zabezpečení procesu strategického posouzení vlivu Plánu dílčího povodí Dyje na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2011 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně veřejného projednání a vypořádání námětů a připomínek (podklady k procesu SEA)
Předložení PDP Dyje spolu se zprávami o vyhodnocení připomínek podaných k návrhům PDP Dyje se stanoviskem příslušného úřadu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a se zprávou o zahrnutí požadavků a podmínek obsažených ve stanovisku příslušného úřadu podle výše uvedeného zvláštního právního předpisu, ke schválení příslušným krajům.
Zpracování podkladů pro zveřejnění schváleného PDP Dyje na internetu.

Tab. VIII.4a. - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o plánu dílčího povodí

Možnosti získání informací o monitoringu a hodnocení stavu vod

Ve vyhlášce č. 391/2004 Sb. o evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy je stanoven rozsah údajů, včetně statistických a kartografických dat. Jedná se data a údaje, které jsou zahrnuty v evidencích vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů, vodních nádrží, vodních útvarů, údaje o množství a jakosti povrchových a podzemních vod, odběru povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních vod, o oblastech povodí, citlivých oblastech, zranitelných oblastech, záplavových územích aj.

V uvedené vyhlášce jsou stanoveni nositelé a správci informací o stavu povrchových a podzemních vod, kteří tyto informace mohou zájemcům poskytnout (správním úřadům, správcům povodí a pověřeným odborným subjektům se informace poskytují bezplatně) a současně jsou tito správci povinni vyhláškou stanovené údaje ukládat do informačního systému veřejné správy, který je vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti přístup k potřebným informacím z veřejné správy (zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy).

Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí Dyje je uveden v tabulce VIII.4.b.

Tab. VIII.4b. - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí

VIII.5. Nejistoty a chybějící data

Zpracování Plánu dílčího povodí Dyje představovalo ucelený komplex činností, který byl do jisté míry ovlivněn následujícími faktory:

existencí a dostupností nutných vstupních dat,
prověřenými a akceptovatelnými přístupy k řešení, metodickými postupy.

Z hlediska výše uvedených faktorů je nezbytné definovat nejistoty a chybějící data, které zpracování plánu provázely. V této kapitole je uveden souhrnný přehled stěžejních nejistot a chybějících dat, jejichž odstranění, resp. doplnění bude nutné či alespoň účelné pro aktualizaci jak Plánu dílčího povodí Dyje, tak plánů povodí v rámci České republiky obecně.

Plány dílčích povodí jsou zpracovávány dle Makety plánu dílčího povodí, která předepisuje obsah naplnění jednotlivých kapitol, ať už částí textových, tabelárních či mapových. Avšak Maketa nepředepisuje přesný postup provádění určitých analýz a postupů, tudíž data uvedená v různých plánech dílčích povodí se mohou lišit podle přístupu zpracovatele. Přetrvávajícím problémem z I. plánovacího cyklu je neexistence či nedostupnost elementárních vstupních dat, která jsou určujícím předpokladem pro zpracování plánu oblasti povodí. V rámci pořízení chybějících dat v dalších plánovacích etapách se bude proto třeba zaměřit na zpřístupnění a doplnění těchto dat.

Vzhledem k určitým problémům na národní úrovni s plněním některých bodů Časového plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik (dále časový plán) nebylo možné některá témata více rozpracovat a vést širší odbornou diskuzi (např. výsledky hodnocení stavu a následný návrh opatření).

V následujícím textu jsou stručně uvedeny okruhy chybějících dat a nejistot, které provázely zpracování jednotlivých kapitol Plánu dílčího povodí Dyje.

Úvod

Vyhodnocení pokroku při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí nebylo zajištěno ústředními vodoprávními úřady. Vyhodnocení spočívá v porovnání hodnocení stavu v roce 2006 a 2012. Vzhledem k převymezení vodních útvarů není možné porovnávat tyto mezi sebou, ale je nutné porovnávat reprezentativní profily monitoringu použité k hodnocení v obou obdobích. Také byly změněny metodiky hodnocení a limity dobrého stavu a porovnání hodnocení je tak velmi složité.
Při tvorbě plánů dílčích povodí bylo použito právní legislativy platné ke konci roku 2014. Na další právní předpisy a normy nebyl brán zřetel. Během roku 2015 došlo v oboru vodního hospodářství k následujícím změnám v legislativě:
- Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 312/2015 Sb.)
- Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 264/2015 Sb.)
- Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 313/2015 Sb.)
- Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Od 1.1.2016 v plném rozsahu nahrazuje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.
- Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě.
- Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (poslední změna zákona č. 39/2015 Sb.
- Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi. Od 1.10.2015 nahrazuje zákon č. 59/2006 Sb.
- Nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek. Zrušeno od 1.10.2015 zákonem č. 224/2015 Sb.
- Vyhláška č. 255/2006 Sb., o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. Zrušeno od 1.10.2015 zákonem č. 224/2015 Sb.
- Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech prevence závažných havárií. Zrušeno od 1.10.2015 zákonem č. 224/2015 Sb.
- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna zákona č. 223/2015 Sb.)
- Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 27/2015 Sb.)
- Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna zákona č. 41/2015 Sb.)
- Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 66/2015 Sb.)
- Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k plavbě na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna vyhlášky č. 65/2015 Sb. a vyhlášky č. 184/2015 Sb.)
- Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů (poslední změna zákona č. 187/2014 Sb.)

Kapitola I.

Statistické údaje používané k charakterizaci dílčího povodí jsou těžce použitelné. Tyto jsou agregovány na území správních jednotek (krajů, obcí s rozšířenou působností, obcí) a nikoliv na území dílčích povodí. Údaje musí být dílčímu povodí (případně vodním útvarům) přiděleny na základě poměru plochy správní jednotky, či obyvatel v ní žijících, přináležející území dílčího povodí. Tímto postupem dochází ke zkreslení použitých statistických dat.
Revize vymezení útvarů podzemních vod, která měla být dle časového plánu dokončena k 30.6.2013, nebyla provedena.
Seznam odběrů vody pro lidskou spotřebu zpracovaný VÚV T.G.M., v.v.i. musel být pracovníky státního podniku Povodí Moravy upraven na základě místních znalostí. To znamená, že na národní úrovni není zpracován kompletní seznam těchto odběrů.
Pro II. plánovací období nebyl aktualizován seznam maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) s vazbou na vodu.
Chybí jednotná metodika, která by určila postup určování vzájemných vazeb mezi vodními útvary a na vodní prostředí vázanými ekosystémy.

Kapitola II.

Data o nakládání s vodami jsou převzata z Evidence uživatelů vod státního podniku Povodí Moravy. Kvalita těchto dat se odvíjí od podkladových dat zaslaných jednotlivými subjekty a může být v některých případech nedostatečná.
Statistické údaje pro uchovávání pesticidů, skladování statkových hnojiv, množství živočišné výroby a další, využitelná při analýzách plošných zdrojů znečištění, jsou agregovány na území správních jednotek (krajů) a tím jsou špatně využitelné při zpracování plánů dílčích povodí.
Určování významných vlivů je pro povrchové vody provedeno dle metodiky „Emise a jejich dopad na vodní prostředí“. Významné vlivy mohou být i jiné než emise (např. odběry), ale pro tyto chybí metodika určení významnosti.
Klimatická změna a její důsledky na vodní hospodářství by měla být řešena centrálně na národní úrovni. Nyní je řešena v každém dílčím povodí odlišně.
Trendy v užívání vod do roku 2021 jsou zpracovány expertním posouzením na základě minulého vývoje užívání. Chybí jednotná metodika zpracování trendů.

Kapitola III.

Metodiky hodnocení stavu byly zpracovány a certifikovány se značným zpožděním oproti časovému plánu. Tím došlo k pozdějšímu vyhodnocení a nebylo možno vést širší odbornou diskuzi ohledně postupů používaným při hodnocení i samotných limitů. Výjimkou byla metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu/potenciálu útvarů povrchových vod kategorie „řeka“, která byla po diskuzi upravena.
Údaje o přírodních zdrojích útvarů podzemních vod sloužící pro hodnocení kvantitativního stavu jsou nedostatečné. Tato data měl zpřesnit projekt Rebilance zásob podzemních vod, který však zatím není zrealizován. Cílem projektu má být přehodnocení přírodních zdrojů podzemních vod ve vybraných hydrogeologických rajonech, které zahrnují přibližně jednu třetinu území České republiky, a dále příprava metodického a organizačního základu pro systémové a pravidelné přehodnocování přírodních zdrojů podzemních vod na celém území ČR v budoucích letech.
Pro oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů vázaných na vodní prostředí, včetně území NATURA 2000 není prováděn cílený monitoring. Vzhledem k neexistenci relevantních dat použitelných pro hodnocení nejsou chráněná území hodnocena. Hodnocení stavu území z registru chráněných území dle Rámcové směrnice je plně v kompetenci MŽP.

Kapitola IV.

Stanovení cílů (revize) nebylo zpracováno. Dle časového plánu mělo být zajištěno na národní úrovni do 31.12.2012.
Chybí jednotné metodiky pro určení konkrétních cílů pro jednotlivé vodní útvary, pro zpracování odhadu dosažení cílů a pro aplikaci výjimek (zvláštních a méně přísných cílů).
Pro chráněné oblasti nejsou zpracovány jednotlivé podkapitoly vzhledem k faktu, že pro ně není provedeno hodnocení stavu.

Kapitola V.

Od roku 2013 vydává ČHMÚ nové hodnoty M-denních průtoků, odvozené za referenční období 1981–2010, jež má lépe reprezentovat současný hydrologický režim toků, který je značně ovlivněn antropogenní činností (manipulace na nádržích, odběry vody povrchové i podzemní, vypouštění vod, převody mezi povodími). Nově poskytované údaje se liší od dříve vydávaných hodnot (za referenční období 1931–1980), a to zejména u hodnot nízkých průtoků s velkou pravděpodobností překročení, tj. průtoků Q_330d, Q_355d a Q_364d. Z tohoto důvodu nebyla nová data při zpracování Plánu dílčího povodí Dyje použita.
Jednotný systém staničení vodních toků, který je převzat z DIBAVODu se více či méně liší od staničení na základních vodohospodářských mapách a především od staničení vzniklého zaměřením podélného profilu vodního toku pro zpracování návrhu záplavového území. Rovněž údaje o délkách vodních toků v ISVS neodpovídají údajům o délce významných vodních toků z vyhlášky 470/2001 Sb.

Kapitola VI.

Chybí aktualizovaná metodika stanovení programu opatření a pro uplatňování výjimek.
Chybí metodika hodnocení účinnosti opatření na stav vod.
U některých opatření nebylo vzhledem k nedostatku relevantních dat možné kvantifikovat předpokládaný účinek vlivu zavedení těchto opatření na životní prostředí.

Kapitola VII.

Statistická ekonomická data jsou Českou inspekcí životního prostředí i Českým statistickým úřadem agregována po správních celcích a ne po dílčích povodích.