Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu
  • Česky
  • English
Úvodní obrázek
VII. EKONOMICKÉ ÚDAJE
VII.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí
VII.2. Poplatky za odebrané množství podzemní vody
VII.3. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (z objemu vypouštěných odpadních vod)
VII.4. Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod
VII.5. Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod

 

VII. EKONOMICKÉ ÚDAJE

VII.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí

Dle § 101 vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) je ten, kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodí. Správa vodních toků a správa povodí je popsána v ustanoveních § 47 vodního zákona.

Limit, od kterého je povinnost platit tuto platbu, je více než 6 000 m3 odebraného množství povrchové vody za kalendářní rok nebo více než 500 m3 odebrané vody za kalendářní měsíc.

Platby vybírá příslušný správce vodního toku a jsou jeho příjmem.

Poplatky se neplatí, pokud je odebrané množství menší než limit uvedený výše. V § 101 odst. 4 vodního zákona jsou definovány další užívání, za které se platby neplatí (provoz rybích líhní a sádek, napouštění rybníků, zatápění zbytkových jam po těžbě nerostů nevyžadujících čerpání nebo převod vody správce vodního toku, požární účely, napouštění veřejných koupališť a další).

Výši platby stanovuje vodní zákon jako součin skutečně odebraného množství povrchové vody (po odečtení množství povrchové vody, za které se platba podle ustanovení § 101 odst. 4 vodního zákona nehradí) a cenou za odběr povrchové vody, kterou stanoví, resp. sjedná s odběratelem správce vodního toku (cena podléhá regulaci podle ustanovení § 6 zákona č. 256/1990 Sb., o cenách, v platném znění – jedná se o cenu věcně usměrňovanou).

Cena povrchové vody se dle § 101 odst. 3 vodního zákona stanoví zvlášť pro tyto účely užití:

  • Průtočné chlazení parních turbín.
  • Zemědělské závlahy (u ostatních druhů závlah, mimo zemědělských, je povinnost platby jako za jiné odběry vody).
  • Zatápění zbytkových jam, především po těžbě nerostů, odebranou povrchovou vodou z vodních toků.
  • Ostatní odběry povrchové vody.

 

VII.2. Poplatky za odebrané množství podzemní vody

Poplatky za odebrané množství podzemní vody podle ustanovení § 88 vodního zákona platí ty fyzické a právnické osoby, které odebírají podzemní vodu na základě povolení vodoprávního úřadu podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 nebo podle povolení vydaného dle předchozích právních předpisů.

Limit, od kterého je povinnost platit tento poplatek, je více než 6 000 m3 odebrané vody za kalendářní rok nebo více než 500 m3 odebrané vody za kalendářní měsíc.

Povinností odběratele podzemní vody je platil zálohy a poplatky za tento odběr. Poplatkové hlášení a přiznání se podává na příslušný oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí (ČIŽP), a to podle umístění zdroje odběru podzemní vody. Výše záloh se stanoví na základě povoleného množství v rozhodnutí vodoprávního úřadu vynásobeného příslušnou sazbou (2 Kč/m3 pro pitnou vodu a 3 Kč/m3 za vodu pro jiné užití). Na základě hlášení odběratele vydá ČIŽP zálohový výměr a stanoví dle zákona výši splátek a termín jejich splatnosti. Poplatkové přiznání pro vyměření poplatku se podává (opět na ČIŽP) do 15. 2. následujícího kalendářního roku a odběratel v něm uvede celkové množství odebrané podzemní vody. Na základě těchto údajů (a po jejich ověření) vydá ČIŽP poplatkový výměr. Na základě porovnání poplatkového výměru se zaplacenými zálohami bude provedeno vyúčtování.

Poplatky se neplatí, pokud je odebrané množství menší než limit uvedený výše. Poplatky se také neplatí za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry ke snižování hladiny podzemních vod a za odběry sloužící k hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.

Poplatky a zálohy vybírají a vymáhají v rámci dělené správy příslušné celní úřady podle sídla odběratele.

Vybrané poplatky za skutečně odebrané množství podzemní vody jsou z 50 % příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr realizuje, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí ČR. Příjmy rozpočtu krajů odvozené z těchto poplatků lze použít jen na zákonem vymezené účely – na výstavbu a obnovu vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle ustanovení § 42 odst. 4 vodního zákona, tedy rezervy do výše 10 mil. Kč na pokrytí nákladů na opatření k nápravě k odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií, kde se nezjistí původce, a také k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, v platném znění.

 

VII.3. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (z objemu vypouštěných odpadních vod)

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle ustanovení § 89 až § 99 vodního zákona platí každá právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody bez ohledu na povolení k vypouštění odpadních vod podle ustanovení § 8 vodního zákona nebo podle předchozích právních předpisů.

Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 tis. m3. Výše poplatku se vypočte vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3. Konečným příjemcem poplatku je Státní fond životního prostředí ČR.

Povinnost platit poplatky se nevztahuje na vypouštění minerálních vod osvědčených jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči, dále přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod, vod ze sanačních vrtů a odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.

Poplatky a zálohy vybírají a vymáhají v rámci dělené správy příslušné celní úřady podle sídla odebírajícího subjektu.

 

VII.4. Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod

Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod do vod povrchových podle ustanovení § 89 až § 99 vodního zákona platí každá právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody, bez ohledu na povolení k vypouštění odpadních vod podle ustanovení § 8 vodního zákona nebo podle předchozích právních předpisů.

Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 k vodnímu zákonu.

Povinností toho, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, je platit zálohy a poplatky za toto vypouštění. Poplatkové hlášení a přiznání se podává na příslušný oblastní inspektorát ČIŽP, a to podle místa zdroje znečištění. Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného za kalendářní rok. Celkové množství znečištění se zjistí vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod. Výši záloh stanoví znečišťovatel v poplatkovém hlášení, ve kterém uvede zejména údaje o množství i koncentraci ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jejich výpustí. Na základě hlášení znečišťovatele vydá ČIŽP zálohový výměr a stanoví dle zákona výši splátek a termín jejich splatnosti. Poplatkové přiznání pro vyměření poplatku se podává (opět na ČIŽP) do 15. 2. následujícího kalendářního roku a znečišťovatel v něm uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jejich výpustí. Na základě těchto údajů (a po jejich ověření) vydá ČIŽP poplatkový výměr, na jehož základě a po porovnání se zaplacenými zálohami bude provedeno vyúčtování.

Poplatky a zálohy vybírají a vymáhají v rámci dělené správy příslušné celní úřady podle sídla odebírajícího subjektu.

Konečným příjemcem tohoto poplatku je Státní fond životního prostředí ČR.

 

VII.5. Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod

Odběratel, tj. vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci pro veřejnou potřebu, je povinen platit za dodávku pitné vody (vodné) a za odvádění odpadních vod (stočné). Příjemcem vodného a stočného je vlastník vodovodu, resp. kanalizace pro veřejnou potřebu, případně provozovatel, a to za podmínek stanovených v ustanovení § 8 zákona o vodovodech a kanalizacích.

Způsob stanovení vodného a stočného i způsob regulace ceny stanoví ustanovení § 20 zákona o vodovodech a kanalizacích. Vodné a stočné může mít jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.

Jednosložková forma je součinem ceny podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o cenách), a množství odebrané vody podle ustanovení § 16 zákona o vodovodech a kanalizacích nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle ustanovení § 19 téhož zákona.

Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny stanovené podle zákona o cenách a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod, a dále pevnou složku, stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví zákon o cenách.

Průměrné ceny vodného a stočného v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu byly vypočteny na základě informací z jednotlivých krajů v dílčím povodí převzatých ze Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky za rok 2012. Z těchto hodnot byly dopočteny vážené průměry na základě procentuálního zastoupení trvale bydlících obyvatel v jednotlivých krajích v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu:

  • vodné 30,9 Kč/m3 (vč. DPH ve výši 14 %),
  • stočné 29,7 Kč/ m3 (vč. DPH),
  • vodné a stočné 60,6 Kč/m3 (vč. DPH).

Vodné a stočné v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je v porovnání s průměrnou výší vodného a stočného v roce 2012 v České republice nižší cca o téměř 15 %. Průměrné vodné a stočné v ČR jsou dle Zprávy o stavu vodního hospodářství České republiky 2012 následující:

  • vodné 37,3 Kč/m3 (vč. DPH),
  • stočné 33,7 Kč/m3 (vč. DPH),
  • vodné a stočné 71,0 Kč/m3 (vč. DPH).

V referenčním roce 2012 byl podíl výdajů za vodné a stočné k čistému příjmu domácnosti na úrovni cca 1,4 %. Ve vyspělých zemích EU se podíl za vodné a stočné pohybuje mezi 1,0 – 1,5 % výdajů domácnosti.

Průměrné specifické množství vody fakturované pro domácnosti v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu (81,6 l/os/den) je nižší než průměr České republiky (88,1 l/os/den) a také výrazně nižší než obvyklá úroveň ve vyspělých zemích Evropské unie (standard cca 110 až 120 l/os/den).

Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu
Copyright © 2016 Povodí Moravy, s.p. | Všechna práva vyhrazena